Standardní report prezentuje výsledky školy jedn
ak formou dosažené
průměrné úspěšnosti žáků, jednak vyčíslením relativní
velikosti skupin žáků, kteří dosáhli v jednotlivých předmětech slabý, podprůměrný, průměrný, nadprůměrný a výborný výsledek; v obou případech porovnává výsledek školy
se všemi školami ČR a výsledek porovnání vyjadřuje slovně. Informace umožňuje škole identifikovat, ve kterých testovaných oblastech se jí (alespoň optikou použitých testů) daří lépe a ve kterých hůře. Podílový graf indikuje, o kolik je rozložení výsledků žáků školy jiné od průměrného rozložení žáků v ČR. Čím početnější skupiny žáků s nejslabšími výsledky škola má, tím spíše by se na jejich rozvoj měla individualizovaným přístupem zaměřit. Příkladový graf ukazuje situaci ve škole, která sice v průměru dosáhla obdobné průměrné úspěšnosti v testech českého jazyka i matematiky, ale na první pohled je zřetelné, že skupina žáků s nejslabšími výsledky je v ní větší, než je obvyklé, a na průměrnou hodnotu školu „vytáhla“ menší skupina žáků s výbornými výsledky. Potenciál k učení indikovaný výsledkem testu dovedností usnadňujících učení je přitom u slabších žáků srovnatelný s průměrem ČR.
Dosavadní reporty nijak nezohledňovaly, jaké vnější předpoklady pro vzdělávání odvozené od socioekonomického statusu (dále „SES“) žáků může škola využívat. V květnu 2022 proto prvně ČŠI v rámci testování získala informace o SES jednotlivých žáků a z nich zkonstruovala průměrný index SES pro každou školu. Rozšiřující report právě tuto informaci školám prezentuje.
První graf ukazuje,
kam se ve skupině všech škol daná škola řadí. Informace může být pro školy překvapivá – nezřídka mají školy dojem, že jejich situace je horší, než odpovídá skutečnosti, protože nemají objektivní srovnání, jindy naopak kvalitu socioekonomického zázemí žáků podceňují. Graf proto zařazuje průměrný index SES žáků školy do histogramu všech škol. Škola z grafu vpravo se svým indexem SES řadí na hranici skupin škol s průměrným a vysokým SES, je na tom tedy lépe než mírná většina ostatních škol. To samozřejmě neznamená, že každý jednotlivý žák má mírně nadprůměrný SES – je třeba sledovat a brát v potaz situaci každého žáka (včetně vědomí, že SES se v čase může někdy i dramaticky rychle měnit, např. v důsledku radikální změny v rodinných poměrech (např. rozvod, ztráta zaměstnání, úmrtí apod.)).
Report pak dále ukazuje
průměrnou úspěšnost žáků školy v porovnání s hodnotami pro skupiny škol s různým průměrným SES, neboť je „spravedlivější“ porovnávat mezi sebou školy, které mají vnější podmínky obdobné. Škola z grafu vpravo dosáhla mírně nižší úspěšnosti v testu než v průměru školy její skupiny SES, což vzhledem k tomu, že se svým SES řadí téměř již do skupiny škol s vysokým SES, lze vnímat jako výsledek horší, než by odpovídalo očekávání, rozdíly jsou ale statisticky nevýznamné (nevybočují z pásem vymezených chybovými úsečkami v grafu).
Průměrné hodnoty poskytují vždy jen přibližné porovnání, protože nevypovídají o
rozložení hodnot. Další graf proto ukazuje index SES a průměrnou úspěšnost v testu pro každou jednotlivou školu s červeně vyznačenou pozicí vaší školy. Z grafu je tak hned patrné, že daná škola je sice z pohledu indexu SES v průměru své (šedé) skupiny (přibližně stejný počet šedých teček nad i pod ní), dosáhla lepšího výsledku než některé školy s vysokým SES (zelené tečky pod její úrovní), ale také horšího výsledku než řada škol s nízkým SES (modré tečky nad její úrovní); zejména druhé z uvedených konstatování svědčí o tom, že existuje významný prostor pro zlepšení výsledků žáků.
Ze získaných dat bylo možné zkonstruovat model, který ke každé hodnotě průměrného SES školy určil
očekávanou hodnotu průměrné úspěšnosti žáků v testu (co škola, to tečka v grafu s barevnou indikací příslušnosti do skupiny škol dle výše SES). Školy pod čarou dosáhly reálně horšího výsledku, než by odpovídalo SES jejich žáků, školy nad čarou lepšího než očekávaného výsledku. Svislé čáry u bodů (chybové úsečky) jsou různě dlouhé – délka odráží velikost rozptylu SES a výsledků v testu jednotlivých žáků školy. Pokud úsečka protíná nulovou čáru, lze výsledek školy (zjednodušeně pojmenovaný jako efektivita školy) považovat za uspokojivý (jakkoli čím níže pod nulovou čarou bod školy je, za tím méně efektivní vzdělávání žáků lze ve škole označit (škola nevyužívá plně jejich předpoklady odvozené od SES).
Rozšíření reportu tedy přináší dvě zásadně nové informace o výsledku testování: zasazuje výsledek do širších souvislosti zohledněním úrovně SES testovaných žáků (vedle toho poskytuje objektivní informaci o úrovni SES žáků školy) a indikuje, nakolik výsledek předmětového testu odpovídá ve statistickém modelu úrovni SES žáků. Je samozřejmě nutné brát v potaz dvě omezení uvedených závěrů: informace o SES byla získána jen od malé části žáků školy (byť není příliš pravděpodobné, že by se úroveň SES i žáků různých ročníků významněji lišila) a testy obsahovaly jen omezený okruh vzdělávacích cílů (zařazení dalších nebo jiných sledovaných cílů a dovedností by mohlo vést k jiným výsledkům).