Škola má jasně nastavený mechanismus přenosu podnětů a jejich projednávání, pedagogům a rodičům žáků ZŠ je znám. Rodiče jsou s tímto mechanismem seznámeni v rámci tzv. rodfórek a na třídních schůzkách. Rodfórka jsou pravidelné, každý měsíc se opakující schůzky, kde ředitelka školy společně s rodiči řeší aktuální otázky a problémy. Z tohoto setkání vzniká zápis, se kterým se dále pracuje na každoměsíčních pracovních poradách, každé první úterý v měsíci. V případě potřeby jsou z těchto sezení vyvozeny provozní změny, vše je evidováno v zápisu z porady, který obdrží všichni zaměstnanci e-mailem (např. Rozvoj fundrisingu – pořádání dobročinných bazarů, oslovování potencionálních dárců, vyhledávání a psaní projektů; organizace školení „na míru“ pro rodiče – např. Sexuální potřeby žáků s mentálním postižením; Výměnný obrázkový komunikační systém; Život s dítětem s PAS).
Škola pravidelně (tj. 1x ročně v květnu daného kalendářního roku) v zájmu zajištění kvality výuky a komunikace mezi pedagogickými pracovníky, rodiči, žáky a zřizovatelem školy zpracovává evaluaci spokojenosti rodičů s organizačním, personálním, ale i materiálním zajištěním výuky (viz příloha č. 2).
K danému účelu je využíváno dotazníku vytvořeného školou (dotazník rodiče mohou vyplnit anonymně, někteří však preferují adresné vyplnění dotazníku). V případě potřeby dalšího ujasnění odpovědí ze strany respondentů, zákonných zástupců žáků, je po analýze odpovědí jednotlivých respondentů dotazníkové šetření doplněno rozhovorem s respondentem – konkrétním rodičem žáka ZŠ. V rámci uplynulých osmi let, kdy je toto zjišťování realizováno (tj. doposud 8x), byla možnost osobně diskutovat s rodičem využita 2x, a to s pozitivním dopadem na vyjasnění připomínek ze strany rodičů a pochopení strategií péče o žáka.
V rámci dotazníkového šetření, jež primárně reflektuje názory rodičů na průběh a kvalitu edukace v ZŠ speciální NONA, o.p.s., jsou sekundárně také sledovány a reflektovány názory a potřeby rodičů související s efektivitou komunikace a mírou jejich zapojení do chodu ZŠ (viz položky označené modře v příloze č. 2). V návaznosti na realizaci dotazníkového šetření vzrostl zájem rodičů o dění ve škole a jejich aktivita podporující činnost školy a její materiální vybavení.
Z výsledků dotazníkového šetření, jež probíhalo ve školním roce 2017/2018, vyplývá, že většina z dotázaných (31 z 37) je přesvědčena o tom, že se jejich dítě cítí ve škole bezpečně, 6 rodičů tuto skutečnost nedokázalo posoudit, a to (jak vyplývá z rozhovorů s rodiči) především s ohledem na stupeň postižení jejich dítěte, jeho neschopnost verbálně komunikovat a vyjádřit své pocity. Současně je 35 zákonných zástupců 100% spokojeno s tím, že jejich dítě navštěvuje ZŠ speciální NONA, o.p.s., 1 zákonný zástupce je v podstatě spokojen a 1 tuto skutečnost nedokáže posoudit. Míra spokojenosti žáků i rodičů souvisí nejen s dalšími objektivně posouditelnými položkami (materiální, personální, organizační zajištění výuky), ale i s celkovou atmosférou školy, jejím klimatem a kvalitou komunikace mezi školou a rodinou. O kvalitě komunikace mezi personálem školy a zákonnými zástupci vypovídá přímo položka č. 14 dotazníkového šetření, kde je sledován názor rodičů týkající se jejich informovanosti o jejich dítěti ze strany školy. 33 z 37 respondentů je v tomto ohledu 100% spokojeno, 3 jsou v podstatě spokojeni a 1 respondent je spokojen průměrně, což ve své podstatě vypovídá o kvalitně nastavených komunikačních mechanismech v rámci školy, o otevřené komunikaci mezi zákonnými zástupci žáků, vedením a personálem školy a současně i o tom, že pedagogové jsou si vědomi toho, že je třeba rodiče včas a dostatečně informovat o dění ve škole, jakož i o všem, co se jejich dítěte bezprostředně týká. Nastavení komunikace v rámci školy poskytuje rodičům také možnost zasahovat do dění ve škole a více spolurozhodovat o dění ve škole. 22 z 37 rodičů je přesvědčeno o tom, že by v daném ohledu měli mít rodiče více pravomocí (na základě těchto zjištění jsou realizována 1x za měsíc tzv. rodfórka k zefektivnění otevřené komunikace), 3 jsou přesvědčeni o tom, že by tomu tak mělo ve zvýšené míře být, a 12 rodičů dle svého vyjádření nedokáže tuto skutečnost posoudit. Cca 1/3 rodičů si tedy není zcela jistá, zda by měla/chtěla více participovat na řízení a spolurozhodování týkajícího se edukace. Z rozhovorů vyplynulo, že část z těchto rodičů považuje současný systém řízení školy za optimální a nemyslí si, že je v něm třeba dělat změny. Část naopak připouští, že nemá dostatečné plánovací, rozhodovací ani odborné kompetence, aby tohoto byla schopna.
Vztahy mezi učiteli a žáky a žáky navzájem jsou ovlivněny stupněm postižení žáků, dále pak např. i jejich schopností využívat funkčně systémy AAK (augmentativní a alternativní komunikace = podpůrných a náhradních způsobů komunikace). Schopnost využívat augmentativní a alternativní komunikaci se přenáší dále i do prostředí rodiny, rodiče mají možnost navštěvovat školení k AAK a pracovníci školy vytvářejí pomůcky na bázi AAK, jejichž prostřednictvím lze navodit funkční komunikaci i v prostředí rodiny.