Anotace:
Pro plánování tematických bloků škola využila literární dílo místního spisovatele Jaroslava Fencla, čímž originálně motivovala děti nejen k získání vědomostí a dovedností, ale i k formování postojů k odkazu předků, k tradicím obce a ke čtenářství.
Kontext:
Inspiraci pro práci v naší mateřské škole nacházíme v publikacích, které napsali naši významní rodáci. Musím zmínit paní Marii Beranovou - Zierlovou, která ve své knize Vzpomínky na dětství věnovala žilovským dětem pohádku o vodníku Štiburkovi, který žil ve stýskalském rybníce, na jehož břeh obec nechala zhotovit dřevěnou sochu vodníka, kterou děti pravidelně navštěvují a dozvídají se od učitelek jeho pohádkový příběh. Jak putoval po místních potocích a rybnících za svou milou do Víseckého rybníka a co všechno při tom zažil. Zajímavou knihou je pro děti kniha Jana a Josefa Bayerlových Minulostí Žilova, která v příloze zmiňuje všechny zaznamenané pověsti vztahující se k místům v Žilově a ve Stýskalech. Podněty k výuce čerpáme i z dalších dosud vydaných publikací o naší obci, např. Karla Čecha, Bývali Čechové nebo Stanislava Hnáta, Historie JZD Žilov. V loňském roce jsme využili publikaci místního rodáka p. Jaroslava Fencla Pohádky našeho dětství pro vznik našeho Třídního vzdělávacího programu. Kniha byla pokřtěna v KD Žilov za přítomnosti PhDr. Karla Řeháčka, ředitele Státního oblastního archivu v Plzni, který knihu opatřil odborně předmluvou a výkladem. Mateřská škola má pro náplň vzdělávacích programů mnoho zdrojů a pramenů, ať již těch archivních či materiálů v péči obce a kronikáře obce p. L. Tégla, který nechal svázat paměti starých pamětníků ze Žilova a ze Stýskal, ze kterých je zřejmé, v jakých poměrech a událostech žili naši občané v minulém století. V knihách našly podklady tři místní studentky vysokých škol pro své diplomové práce. Náš pedagogický sbor mateřské školy využil právě knihu věnovanou dětem. Pohádky a básně nás provázely celým školním rokem. Vzhledem k tomu, že byla kniha také k dispozici v místní lidové knihovně, docházelo k tomu, že děti o pohádkách s rodiči hovořily, prohlížely si ilustrace od paní Agáty Vodičkové a vznikaly inspirace pro naše výchovně vzdělávací aktivity. Tímto byly naplňovány činnosti rozvíjející očekávané výstupy ve všech vzdělávacích oblastech. Uvedu zde jen několik příkladů: vycházky do okolních lesů, k rybníkům, k místům s příznačným názvem – jak se dříve říkávalo, vznikaly výtvarné práce na téma pohádek, nechyběly všetečné otázky, které vedly děti k rozvoji fantazie – jak asi vše mohlo dopadnout a proč. Paní učitelka přidala hodnotu TVP svým kreativním přístupem – krasopisem. Práce s touto knihou nebo i s jinými publikacemi, které se váží k životu v naší vesnici, ať v čase minulém nebo v době pohádek byla velmi obohacující. Uvědomili jsme si, jak je důležité s dětmi hovořit o životě našich babiček, dědečků, co bylo pro každou generaci důležité, zásadní apod. Jak je nyní rozdílný život, co dětem udělalo radost, na co se těšily, a na co se těší nyní v současné době. Zároveň jsme si samy uvědomily, že malé drobnosti naší pozornosti při hlubším rozboru pohádek, stačí k tomu, aby se rozšiřovaly obzory u dětí, a domníváme se, že vyprávěním, čtením pohádek, pověstí, příběhů ukážeme dětem, jaký máme vztah k místu, kde žijeme. Jak si vážíme naší malé obce. Z pohledu mého, mojí kolegyně a celého kolektivu mateřské školy mohu jen doporučit využívat místní zdroje k inspiraci pro práci v mateřské škole. V rámci spolupráce s kronikářem obce se těšíme na vydání knihy Houbařské motivy, která má vyjít příští rok s ilustracemi opět od Mgr. A. Agáty Vodičkové. Věříme, že kniha se stane znovu součástí našeho vzdělávacího programu, neboť kniha je o houbách, houbaření a vzdává hold místním lesům a že najde u dětí oblibu jako kniha pohádek. Škoda jen, že na náš vzdělávací program, který je tematicky zaměřen k místům naší obce a vzbuzuje v dětech patriotizmus, sounáležitost a vztah k obci a k tradicím, nenachází již návaznost na vzdělávací programy základních škol.