Ředitelka školy usilovala o změnu v oblasti přístupu pedagogů školy k inovacím ve výuce, ve jejich vzájemné spolupráci a profesnímu rozvoji. Rozhodla se podpořit sdílení zkušeností mezi pedagogy v předmětových komisích a metodickém sdružení a také různých forem sebehodnocení, vzájemného hodnocení a společného zhodnocení výuky.
Samotní pedagogové si uvědomili, že „je čekají další změny“ a připustili, že myšlenky ředitelky jsou dobré, inovativní a její snahu o pozitivní změny v oblasti hodnocení akceptovali.
Metodu hodnocení si může každý pedagog zvolit sám, díky absolvování DVPP Formativní hodnocení mají k dispozici „portfolio metod“ na sdíleném disku. Zařazení hodnocení hodiny je doporučené ředitelkou školy, která chápe, že v některých hodinách není jeho využití vhodné.
Závěrečnému zhodnocení jednotlivých vyučovacích hodin s využitím formativního hodnocení je věnován odpovídající prostor využívaný ke shrnutí učiva, zhodnocení hodiny ze strany pedagoga i žáků, žáci jsou vedeni k využívání formativního hodnocení včetně vzájemného hodnocení.
Ve vyučovacích hodinách je pedagogem i žáky vyhodnocen cíl, pedagog zhodnotí vyučovací hodinu směrem k žákům i ke své osobě. Ze strany žáků probíhá zhodnocení hodiny (jak se jim líbila, či nelíbila, co by změnili), ale hodnotí také svůj posun, nebo potřebu dalšího procvičení. Probíhá také vzájemné hodnocení (nikoli jen negativní, ale také pozitivní, které má za cíl sloužit jako motivace slabšímu žákovi). Učitelé volí různé metody formativního hodnocení (návodné otázky, tabulky, kartičky, viz dále). Formativní hodnocení se stalo přirozenou součástí vyučovacích hodin, která je přijímána jak ze strany žáků, tak ze strany pedagogů.
Nejnáročnější bylo při zavádění do vyučovací praxe přesvědčit skeptické pedagogy k využívání formativního hodnocení. Jeden ze zdrojů skepse proti zavedení formativního hodnocení se týkal negativního postoje ke změnám a všemu novému, což bylo spojeno i s příchodem nové ředitelky školy; pedagogové byli se svou prací spokojeni a necítili potřebu zařadit jak moderní metody a formy výuky, tak jakékoliv zhodnocení, nepotřebovali zpětnou vazbu pro svou práci ani pro práci žáků. Tento přístup se nicméně podařilo jednak díky proškolení v rámci DVPP Formativní hodnocení a zejména pak spoluprací pedagogů, vzájemnou inspirací, sdílením dobrých zkušeností od ostatních pedagogů a postupným prorůstáním formativního hodnocení do vyučovacích hodin (viz dále), ale i tlakem ze strany vedení, které prosazovalo nutnost zařazení formativního hodnocení do vyučovacích hodin, nabídkou možností, jak hodnocení provádět pro ulehčení práce pedagogů