Hledat
Náměty a inspirace > Příklady inspirativní praxe > Systém inkluzivního vzdělávání na základní škole

Systém inkluzivního vzdělávání na základní škole

Příklad inspirativní praxe se týká kritéria hodnocení 6.2 „Škola poskytuje účinnou podporu všem žákům s potřebou podpůrných opatření“. Podstatou příkladu je ukázat možnou podobu systému podpory inkluzivního vzdělávání na konkrétní škole. Škola vytvořila systém inkluzivního vzdělávání pro široké spektrum žáků, jehož cílem je s ohledem na individualitu jednotlivých žáků optimální až maximální využití jejich potenciálu a příprava na praktický život.
Pedagogové vytvářejí pro každého žáka rovné příležitosti k jeho zapojení do kolektivu ostatních žáků, a podporují tak rozvoj nejen v oblasti kognitivních cílů, ale také v oblasti vztahů a klimatu třídních kolektivů. Koordinátorem této inkluzivní strategie je vedení školy a aktivně spolupracující školní poradenské pracoviště (ŠPP). Inkluzivní prostředí je cíleně podpořeno také mnohými pravidelnými mimoškolními aktivitami (sportovními, kulturními i mezinárodními) zaměřenými na sociální, občanský a osobnostní rozvoj žáků. Celý systém je ve škole zaveden komplexně, inspirativní je provázanost jednotlivých dílčích metod a nástrojů.

Základní škola sídlí v Odrách (kraj Moravskoslezský). Škola vzdělává přibližně 440 žáků ve 20 třídách. Jedná se o úplnou základní školu, která obsluhuje i blízké okolí obce. Přes 80 žáků školy bylo vyšetřeno ve školském poradenském zařízení (PPP nebo SPC). Vzdělává se zde přibližně 50 romských žáků a 29 žáků pocházejících z Ukrajiny. Školu navštěvuje přibližně 25 % žáků se sociálním znevýhodněním. Toto široké spektrum žáků předurčuje školu být inkluzivní školou.

Samotná podstata příkladu inspirativní praxe spočívá v komplexním, fungujícím systému inkluzivního vzdělávání, které zahrnuje spolupráci širšího spektra aktérů v základní škole. V následujícím textu jsou představeny základní pilíře inkluzivního vzdělávání ve škole:

Klíčová je role školního poradenského pracoviště, jehož činnost se ve škole rozvíjí již od roku 2005. V počátcích byl členem ŠPP školní psycholog a výchovný poradce v jedné osobě s metodikem prevence i kariérovým poradcem. Postupně přibývaly další osoby a přerozdělovaly se kompetence. V současné době jsou členy ŠPP dvě školní psycholožky, speciální pedagožka, metodička prevence, kariérová poradkyně a asistentka pro skupiny podpory nadání.

V případě rozpoznané potřeby podpory žáka školní poradenské pracoviště ve spolupráci s dalšími osobami v systému podpory (pedagogové, asistenti pedagoga, vychovatelé, zákonní zástupce, pracovníci OSPOD apod.) pro žáka vytvoří plán pedagogické podpory (PLPP). Hlavním kritériem při stanovení cílů tohoto plánu je pozitivní motivování žáka. PLPP obvykle zahrnuje např. využití vhodného asistenta pedagoga k podpoře žáka do konkrétních hodin, změny v rozvrhu, nastavení spolupráce s rodiči (za přispění třídního učitele a asistenta pedagoga), doučování, logopedickou péči, vzdělávání metodou FIE (viz dále), podporu nadání žáka v určité oblasti. Pro žáky prvních tříd ohrožené školním neúspěchem byla vytvořena ze žáků s obdobným PLPP Vyrovnávací skupina (VS), což žákům umožnilo zvládnout první ročník a úspěšně postoupit do druhého ročníku. V rámci VS se žáci schází 5x týdně se speciálním pedagogem. Celému procesu podpory žáků s PO velmi napomáhá otevřená komunikace s vedením školy, které nabízí možnost okamžité konzultace při řešení nově vzniklých problémů.

Snaha pracovat systematicky s nadanými žáky se ve škole objevila v roce 2016. Od tohoto roku jsou organizovány „skupiny podpory nadání“ pro žáky, kteří jsou o něco napřed myšlením i vědomostmi. Schopnosti žáků jsou rozvíjeny ve zvláště vyčleněných hodinách. K původním skupinám podpory nadání ve třetích, čtvrtých a pátých třídách byla ve školním roce 2021/22 zahájena výuka zahrnující podporu nadaných dětí ve třídách prvních, druhých a šestých. V první a druhé třídě žáci navštěvují v rámci výuky jednu hodinu rozvoje čtenářské gramotnosti a jednu hodinu matematické a logické gramotnosti týdně. Od třetí do šesté třídy přibývá jazyk anglický. Žákům jsou nabízeny rozšiřující a prohlubující výukové aktivity. Souběžně s přímými výukovými aktivitami pracuje ve škole skupina pedagogů, psycholog a speciální pedagog. Ti přispívají k organizaci výukového procesu ve skupinách nadaných žáků. Výběr žáků provádí třídní učitel za spolupráce ostatních vyučujících. Poté jsou kontaktováni rodiče s žádostí o jejich souhlas se zařazením jejich dítěte do skupiny podpory nadání. Skupiny jsou otevřené, tzn. mohou se v průběhu roku doplňovat nebo také může žák skupinu opustit.

O smysluplnou diferenciaci výuky škola usiluje již 12 let a za tu dobu prošla její podoba několika změnami s ohledem na získané zkušenosti. Současnou podobu diferenciaci výuky, která nabízí osvědčenou paletu možností, jak rozvíjet schopnosti jednotlivých žáků, realizuje škola v několika oblastech. Diferenciace probíhá formou vytváření skupin podpory nadání (viz práce s nadanými žáky), od sedmé třídy se v rámci skupin rozlišují další úrovně. Důležitý je v každé skupině posun žáka dle jeho schopností. Úskalím této diferenciace je hodnocení. Zařazení žáka do skupiny a s tím související systém jeho hodnocení je nutné předem projednat se žákem i s jeho rodiči (zákonnými zástupci). Žák má možnost na začátku školního roku nebo v pololetí změnit skupinu. Změnu lze v ojedinělých případech uskutečnit i během roku.
Pro žáky šestých až devátých tříd je nabízeno až 13 povinně volitelných předmětů. Žáci si volí předměty z oblasti společenské, sportovní, přírodovědné, jazykové, technické, výtvarné a umělecké. Skupiny jsou otevírány dohromady pro šesté a sedmé třídy a společně pro osmé a deváté třídy podle zájmu žáků a personálního složení pedagogického sboru. Žáci si mohou každý půlrok povinně volitelný předmět měnit nebo se zdokonalovat v jednom oboru.

Individuální podpora může mít formu jednorázových konzultací či pravidelné systematické spolupráce. Starší žáci často vyhledávají psychologickou podporu sami, mladší zprostředkovaně skrze rodiče a učitele. Vždy je zajištěn souhlas rodičů. Na školní psycholožku se obracejí i rodiče či pedagogové. Podporu mohou žáci využít v průběhu vyučování.
Vzhledem k tomu, že školní psycholožka absolvovala komplexní psychoterapeutický výcvik, je kompetentní poskytovat žákům péči v různých oblastech přímo na půdě školy (školní neúspěch, problémy ve vztazích, duševní zdraví, agresivní chování nebo nedostatečné sociální dovednosti apod.).
Součástí práce školní psycholožky v této oblasti je i kariérové poradenství a testování zaměřené na profesní orientaci (nadání a zájmová orientace). Výsledky jsou diskutovány v rámci konzultace pro žáky devátých tříd a jejich rodiče ohledně volby střední školy.
V osmé a deváté třídě navštěvují žáci v rámci výuky firmy v blízkém okolí, aby si udělali představu o jednotlivých profesích a možnostech v regionu. Realizována je také návštěva na úřadu práce. V deváté třídě žáci navštěvují i veletrhy středních škol. Přímo ve škole se pořádá přehlídka středních škol z nejbližšího okolí.

Výuku se škola snaží obohatit o implementaci netradičních forem výuky, které přispívají k zvýšení inkluzivity celého vzdělávacího procesu. Takovými formami jsou například tandemová výuka, spolupráce tříd 1. a 2. stupně, realizace výuky samotnými žáky, burza povinně volitelných předmětů (žáci se seznamují s náplní předmětů přímo v hodinách), projektové dny a projektová výuka, představování profesí rodiči a odborníky ve třídách, badatelská výuka v terénu, exkurze v místních firmách, návštěvy různých organizací, poznávací zájezdy do zahraničí, ozdravné a sportovní kurzy, akce žákovského parlamentu, které si žáci připravují sami.

Důvodem zavést na škole tuto metodu bylo pomoci “naučit se učit se” širokému spektru žáků . Podstata práce je vedena heslem: „Nechte mě chvilku…, já si to rozmyslím.“ Žáci vstupují do zpracování úkolů v takzvaných instrumentech (Pozorování, Orientace v prostoru, Porovnávání, Kategorizace, Analytické vnímání, Uspořádání bodů). Mezi žáka a instrument vstupuje zprostředkovatel, využívající cílenou komunikaci vedoucí ke splnění úkolu. Řešení instrumentu, vč. reflexe samotných žáků, je nabízeno žákům v rámci skupin rozvíjejících nadání. Dále škola využívá tzv. LPAD – Dynamické vyšetření kognitivních funkcí školní psycholožkou v případě, že u žáka není potřeba doporučení z pedagogicko-psychologické poradny, ale spíše jde o jeho silné a slabé stránky v oblasti myšlení.

Cílem hodnotového vzdělávání je vést žáky k tomu, aby nalézali vlastní motivaci, rozvíjeli svou empatii, porozuměli svému prožívání, více spolupracovali než soupeřili a přemýšleli o životních hodnotách. Hodnotové vzdělávání bylo zavedeno s myšlenkou rozvíjet žáky nejen v akademických dovednostech, ale také osobnostně a sociálně. Záměrem bylo dát pedagogům do ruky praktickou metodiku pro pravidelnou a systematickou práci s třídním kolektivem.
Výuka byla pilotně zařazena pro žáky šesté třídy v rámci občanské výchovy. V této třídě nebylo dobré klima, pomocí pravidelných lekcí hodnotového vzdělávání se podařilo vztahy napravit. Výuku hodnotového vzdělávání vedla třídní učitelka a zároveň metodička prevence, která prošla akreditovaným školením. Následně se tohoto kurzu zúčastnili všichni pedagogové. Výuka hodnotového vzdělávání byla zavedena na celé škole (nejprve v rámci jiných předmětů, nyní již samostatně v rozvrhu všech tříd) a vedou ji ve většině případů třídní učitelé.

Školní psycholožka pracuje na žádost třídního učitele v kterékoliv třídě školy. Na začátku spolupráce si s třídním učitelem stanoví cíl spolupráce. Podle zvoleného cíle zvolí buď jednorázovou intervenci, nebo delší pravidelnou spolupráci se třídou a také konkrétní metody (např. aktivity na stmelení kolektivu, aktivity na rozvoj empatie, rozvoj sociálních dovedností apod.) Při práci školní psycholožky ve třídě je v naprosté většině případů přítomen třídní učitel. Po skončení spolupráce konzultuje školní psycholožka nadále situaci ve třídě s třídním učitelem.

Pro žáky:
Žáci mají příležitost potkávat se, komunikovat a spolupracovat ve škole s dalšími žáky z různého socioekonomického prostředí, s různým nadáním a různými handicapy. Učí je to vzájemné toleranci a respektu a připravuje je na život v reálné společnosti.
Celý systém je ve škole uchopen komplexně a přináší kvalitní podporu rozvoje žáků na různých úrovních, což má pozitivní dopady nejen na samotné vzdělávání, ale i na motivaci, prožívání úspěchu, rozvíjení zájmu o vzdělávání a vlastní rozvoj, snížení ohrožení školním neúspěchem, na celkové klima a vztahy mezi různými aktéry. Díky realizované spolupráci s místními zaměstnavateli je navíc možné předpokládat i pozitivní dopady na uplatnitelnost žáků v dalším profesním životě.

Pro pedagogické a nepedagogické pracovníky:
Pedagogičtí pracovníci mají možnost průběžného celoživotního sebevzdělávání. Všem pedagogickým pracovníkům je nabízena odborná podpora v rámci školního poradenského pracoviště.
Vzdělávání a podpora motivace probíhá formou DVPP na kolektivní i individuální úrovni, vč. výjezdních akcí. Pedagogové jsou podporováni ve vlastním výběru vzdělávacích akcí. Dalším způsobem rozvoje a podpory motivace a spokojenosti je setkávání zástupců škol a sdílení zkušeností (např. projekt Inovativní školy MSK), ale i setkávání vedení školy s pracovníky jednou za dva roky. Tyto aktivity posilují sounáležitost a spokojenost pracovníků ve škole.

Pro klima školy, vztahy:
Systém má pozitivní dopady na práci s třídními kolektivy, výuku hodnotového vzdělávání, důsledné vyhledávání případů šikany a jejich řešení hned v zárodku, což zlepšuje klima školy.

Pro externí aktéry (např. rodiče apod.):
Záměrem školy je být oporou nejen pro žáky, ale i pro jejich rodiče. Rodičům jsou poskytovány také podpůrné služby (např. psychologická pomoc nabízená nízkoprahově – v místě bydliště).
Škola se snaží rodiče zapojit do mnoha školních akcí i do realizace mezinárodních projektů.

V roce 2007 došlo v Odrách ke zrušení Zvláštní školy Odry, okres Nový Jičín, jejímž zřizovatelem byl Moravskoslezský kraj. Žáci byli integrováni do dvou základních škol v Odrách. Na obou školách vznikly speciální třídy. A tehdy se vedení školy rozhodlo jít cestou postupné integrace, a tak speciální třída po opuštění posledního svého žáka přestala existovat.

Práce ŠPP je pravidelně vyhodnocována prostřednictvím intenzivní pravidelné komunikace, která je nezbytná pro jeho dobré fungování. Z tohoto důvodu škola zavedla pravidelné porady každý týden, na kterých se diskutuje o konkrétních žácích, třídách a problémech, domlouvá se, kdo z týmu a jakou formou se bude dané oblasti věnovat. Je vyhodnocováno, zda opatření nastavená v minulosti jsou úspěšná, nebo je potřeba ještě něco v řešení problému posunout.
Škola pravidelně získává zpětnou vazbu o účinnosti realizovaných strategií a aktivit různými formami, které zahrnují dotazníková šetření mezi žáky, zaměstnanci a rodiči; vyhodnocování IVP a plánů pedagogické podpory; třídní schůzky; konzultace třídních učitelů s rodiči; pohovory zaměstnanců s vedením školy; vzájemné náslechové hodiny pedagogů s následnou reflexí a evaluací; sdílení zkušeností; reflexe samotných žáků v rámci jejich účasti na konkrétních aktivitách.

Materiální:
Učební pomůcky jsou převážně zajištěny v doporučení, vydaném školským poradenským zařízením (speciální učebnice, pracovní sešity a speciální pomůcky; literatura apod.). Počítači, chromebooky a softwarem škola disponuje díky inkluzivním projektům a díky podpoře z Národního plánu obnovy. Z vlastních prostředků škola nakupuje knížky a pracovní sešity do předmětu Hodnotové vzdělávání a materiály do FIE (viz výše). Některé činnosti financují rodiče.

Finanční:
Finanční zdroje na popisované aktivity získává škola kromě standardního financování především z různých výzev, dotačních programů a grantů (MŠMT, Operační programy EU, Národní plán obnovy, programy Socrates, Comenius, Erasmus a Erasmus+, Přeshraniční spolupráce Euroregionu Silesia a další). Na zpracování projektů se podílí v největší míře vedení školy, které u některých projektů využilo externí firmu (k podání žádosti, realizaci projektu i na finanční vypořádání).

Personální: Ve škole působí kvalifikovaný a aktivní pedagogický sbor a kvalitně obsazené školní poradenské pracoviště (školní psycholog, školní speciální pedagog, kariérový poradce, metodik prevence, koordinátor nadání, koordinátor inkluze, popřípadě sociální pedagog). Pedagogičtí pracovníci se účastní DVPP a seminářů o podstatě různých metod a nástrojů a o tom, jak identifikovat žáky, kteří potřebují podporu, a jak aplikovat konkrétní metody a nástroje pomoci.

Časové:
Realizace systému spadá do přímé i nepřímé pedagogické činnosti. Mnoho menších a také podpůrných aktivit (doučování, speciální pedagogická péče, vedoucí kroužků) je realizováno formou dohod (DPČ či DPP). Některé činnosti jsou realizovány i nad rámec pracovní doby bez nároku na finanční ohodnocení. Časově náročná je administrativa, vč. administrativy realizovaných projektů, či příprava DVPP.

Prostorové: Téměř všichni členové ŠPP mají kabinety. Samostatnou místností disponují školní psycholog, speciální pedagogové, metodik prevence, kariérní poradce; chybí samostatný kabinet pro garanta skupin podpory nadání. Škola využívá třídy, které primárně slouží jako družiny v odpoledních hodinách, logopedický kabinet, kabinet speciálních pedagogů, komunikační a relaxační centrum i třídy, kde zrovna neprobíhá výuka.

Za celý systém odpovídá vedení školy (ředitel a zástupce ředitele). Vedení a plnění konkrétních aktivit mají na starosti jednotliví pedagogičtí pracovníci.
Vedení a úkoly v jednotlivých oblastech je obecně dáno organizační strukturou školy a náplní práce jednotlivých pracovníků školy. Konkrétní „role“ jsou vždy stanoveny na úvodní poradě v přípravném týdnu. Dílčí úkoly jsou zpracovány ve struktuře ŠPP.

Jaké byly při zavádění problémy či výzvy, jaké problémy či výzvy se řeší v rámci realizace?

Jednou z klíčových výzev je řešení personální otázky. Tuto škola řešila a řeší v průběhu realizace celého systému pomocí projektových asistentů, později pomocí asistentů z Šablon a v současné době je to kombinace školního asistenta (Šablony IV.) a vyučujících převážně 1. stupně, kteří např. vedou různé skupiny. Problémem je fluktuace a odchod pracovníků (např. i rodičovská dovolená).
Při diferenciaci výuky se samozřejmě navyšují počty odučených vyučovacích hodin. Financování těchto hodin se zatím daří vzhledem k příznivé hodnotě PHmax a počtu žáků ve třídách.
Z hlediska časového byly zkoušeny různé varianty, např. v rámci skupin podpory nadání se jednalo o shluknutí do tříhodinových bloků, nicméně samostatné rozložení se ukázalo jako vhodnější. Dalším problémem v této oblasti byla i potřeba najít prostor (např. pro zvláštní předměty) v rámci disponibilních hodin.
I přes realizovaná školení bylo pro některé pedagogy obtížné zařazovat do výuky různé prvky či zavádět nové metody až celé předměty. To bylo překonáváno metodickými schůzkami s pedagogy, kde mohli sdílet příklady dobré praxe a vzájemně se podpořit. Pedagogové také měli možnost využít podporu formou mentoringu. Ani přes podporu nejsou všichni pedagogové a pracovníci vždy ztotožnění s danými přístupy, a proto je akceptován model, kdy implementace jednotlivých metod a nástrojů je na dobrovolné bázi.
Dílčím úskalím je spolupráce s rodiči, kdy se škola setkává s nezájmem o některé realizované aktivity (např. workshopy s preventivní tematikou), což může zhoršovat vzájemnou spolupráci.
Do budoucna je zájmem školy pokračovat v rozvoji systému inkluzivního vzdělávání a podpory rozvoje žáků s tím, že naděje je vložena i do nové Strategie 2030+, která by to umožnila v kontextu zdrojů i nových možností.

Je systém inkluzivního vzdělávání přenositelný? Jak by ho mohly zavádět i další školy či školská zařízení a proč by to měly udělat?
Popisovaný systém jako jeden celek úplně jednoduše přenositelný není. Každá škola vzdělává specifickou skupinu žáků, vyučují na ní konkrétní učitelé a další specialisté, je specifická místními podmínkami a jedinečná svojí tradicí, historií i kontextem obce, ve které se nachází. Snadněji se budou implementovat či zavádět jiným školám např. vybrané části strategie. Nicméně jednotlivé prvky, byť vybrané a modifikované, budou dobře fungovat ve vzájemném propojení. Proto je tak důležité vytvořit si vlastní systém na míru konkrétní škole. Poslední a možná nejdůležitější připomenutí se týká role vedení školy. Bez něj žádný systém nebude fungovat dobře ani udržitelně. Hlavním důvodem, proč se inspirovat uváděným systémem, je to, že každý žák bez rozdílu má právo na úspěch. Jen u dobře motivovaného, spokojeného a „úspěšného“ žáka je možné maximálně využít jeho potenciál a dobře ho připravit na praktický život.

odkaz na kritérium