Interní vzdělávání pedagogů dětského domova

Příklad inspirativní praxe se týká kritéria hodnocení 2.3 „Vedení školy usiluje o zajištění optimálních personálních podmínek pro vzdělávání, cíleně pečuje o naplnění relevantních potřeb každého pedagoga a jeho profesní rozvoj, vytváří podmínky pro výměnu pedagogických zkušeností s dalšími školami a účinně podporuje začínající pedagogy“. Vedení dětského domova postupně zavedlo interní systém vzdělávání pedagogů ve využívání Programu rozvoje osobnosti dítěte (dále jen PROD). Díky tomu pedagogové systematičtěji vyhodnocují dosažené výsledky každého dítěte a přijímají účinnější opatření ke zlepšování výchovně-vzdělávacích výsledků.

Dětský domov a školní jídelna se nachází v obci Ohníč, mezi městy Teplice v Čechách a Bílina. Kapacita zařízení je 32 dětí. Dětský domov disponuje velkým pozemkem, což mu umožňuje chov zvířat, a je zde vybudované multifunkční a work-out hřiště a venkovní víceúčelová učebna. Budova prošla od roku 2005 do roku 2023 kompletní rekonstrukcí, což umožnilo zlepšení výchovy v rodinném duchu. V domově žijí 4 rodinky, každá po osmi dětech, které fungují co nejvíce autonomním způsobem. Zletilé děti zkoušejí žít samostatně ve cvičném bytě bez přímého dohledu vychovatelů. Zařízení disponuje saunou, tělocvičnou, vybavenou posilovnou, keramickou dílnou a polytechnickou dílnou.

Práce s PROD (Program rozvoje osobnosti dítěte) je v dětském domově založena na systematické práci a evaluaci ze strany pedagogů, kteří by měli být schopni přijímat účinná opatření ke zlepšování výchovně-vzdělávacích výsledků. S ohledem na rozdílnou osobnostní, zkušenostní i vzdělanostní výbavu vychovatelů začali v dětském domově vnímat potřebu sjednocení a ujasnění základních výchovných postupů a principů. Toto uvědomění vzešlo z pravidelných setkání ředitele a vedoucí vychovatelky nad směřováním zařízení. Z těchto jednání vyplynulo, že vychovatelé si nejsou zcela jisti ve výchově dětí, výchova není systematická, ale jde spíše o náhodné občasné intervence. Pro zlepšení situace bylo nutné najít způsob, jak předat vychovatelům základy výchovy nejlépe interně, se zaměřením přímo pro jejich potřeby. Proto začali organizovat vlastní interní vzdělávání pro pedagogické pracovníky, zaměřené na základy pedagogiky – udílení odměn a trestů, práce s motivací, práce s emocemi dětí, kategorie ve výchově atd. Přípravu na školení vytvářela vedoucí vychovatelka s ředitelem, školila pak vedoucí vychovatelka. Časová náročnost vzdělávání vzdělávacích akcí je 1 + 1,5 hodiny. Na ně navazuje individuální práce vedoucí vychovatelky s vychovateli, kdy je za pomoci rozhovoru a návodných otázek vrací k tématům ze školení a vyžaduje přemýšlení nad daným tématem. Druhá oblast interního vzdělávání se týkala PROD a jejich nové podoby. V nové struktuře (viz příloha) se klade důraz na splnitelnost cílů a na zapojení dítěte do procesu plánování. Právě v tom spočívá hlavní změna. Vychovatelé nově stanovují směr (dlouhodobý cíl) a krátkodobý cíl, který je splnitelný za dané období (školní pololetí). V průběhu tohoto období cíle vyhodnocují v reedukačních zápisech. Změna spočívá v konkrétnosti cíle, měřitelnosti cíle (nebo jasných parametrech pro vyhodnocení), splnitelnosti, systematičnosti, návaznosti jednotlivých PROD. Vzdělávání bylo zaměřeno především na plánování ve výchově, utváření výchovných cílů, sestavování postupů, které dítěti pomohou cíle dosáhnout. Vychovatelé můžou dle svých potřeb konzultovat PROD s vedoucí vychovatelkou.
Na základě evaluace dalšího období se ukázalo, že takto nastavený proces vzdělávání vychovatelů se neosvědčil, pro vychovatele to bylo příliš náročné. Ředitel s vedoucí vychovatelkou přemýšleli, jak vychovatele podpořit. Vytvořit strukturu stanovování cílů, postupů vyhodnocení apod., kterou budou mít vychovatelé u sebe při práci a vytváření PROD s dětmi, se jevilo jako vhodná podoba podpory. Z toho důvodu ředitel a vedoucí vychovatelka vytvořili základní metodiku pro tvorbu PROD v tomto konkrétním dětském domově (je vytvořená podle znalostí osobností a kompetencí vychovatelů v tomto zařízení). Vychovatelé mají v této metodice popsáno, jak stanovovat cíle, k čemu slouží a jak se vyhodnocují. Dále se dozví, jak tvořit postupy (jednotlivé kroky). Práce s výchovnými cíli je také součástí porad, kde vychovatelé sdělují, které cíle se daří plnit, které nikoliv, a tým poté dává podporu a návrhy, jak dále postupovat.
Cílem interního vzdělávání i metodiky PROD je, aby se vychovatelé naučili s dětmi pracovat soustavně, plánovitě a cílevědomě na stanovených cílech (dětí i vychovatelů). Aby výchova neměla podobu náhodných výchovných intervencí, bez jasné představy, kam má jejich působení směřovat.

Děti se přímo podílejí na tvorbě PROD, s dopomocí kmenového vychovatele-garanta si děti sami určují jednotlivé cíle, ať už dlouhodobé nebo krátkodobé. Nenásilnou formou se dítě učí orientovat ve stanovení cílů v konkrétních oblastech výchovy.
Pro pedagogy, vychovatele lze hlavní přínos spatřovat ve srozumitelnosti výchovného procesu. Pedagogický pracovník lépe pozná individualitu dítěte, což podporuje navazování přátelských vztahů mezi dítětem a pedagogickým pracovníkem.
Externí aktéři mají možnost vstoupit do tvorby PROD, v případě potřeby se účastní případového setkání multidisciplinárního týmu (dítě – vychovatel – učitel – terapeut – psycholog – psychiatr – rodič…).

Potřeba vytvořit metodiku vzešla z pravidelných konzultací ředitele a vedoucí vychovatelky, když v diskusi narazili na obtíže, které mají vychovatelé s výchovným procesem. Změna systému trvala cca jeden a půl roku, kdy zejména mladí začínající pedagogové po vystudování vysoké školy potřebovali vyšší míru podpory. Záměrem bylo i sjednotit PROD jednotlivých vychovatelů. Prvním krokem bylo vytvoření systému interního vzdělávání pro vychovatele. Poté vznikla metodika k tvorbě PROD pro zařízení. To vše bylo a je vždy spojené s intenzivní podporou vychovatelů formou pravidelných rozhovorů vychovatelů s vedoucí vychovatelkou.

Ze strany domova byl shledán hlavní přínos v tom, že díky vzdělávání i metodice zapojují vychovatelé děti do výchovného procesu a zároveň začínají uvažovat o vlivu jejich vlastního jednání na děti a pracují soustavněji a cílevědoměji. Tento systém práce je nicméně stále v začátku. Interní vzdělávání i metodika PROD je spíše doplňkem k rozvoji vychovatelů v této oblasti. PROD jako skutečný výchovný nástroj vychovatelé postupně začínají využívat, ale bez intenzivní neustálé podpory zejména ze strany vedoucí vychovatelky by to nebylo možné.
Celkový přínos zatím není možné vyhodnotit, trend se jeví příznivě, celý proces implementace nové metodiky tvorby PROD však zatím není ukončen.

Vedoucí vychovatelka zpracovává metodiku, zajišťuje interní vzdělávání a metodické vedení pedagogických pracovníků.
Vychovatelé sami zpracovávají PROD ve spolupráci s dětmi, resp. případně dalšími extérními aktéry.
Je zpracováno Metodické doporučení pro tvorbu a práci s programem rozvoje osobnosti dítěte v Dětském domově Tuchlov.

Proces vzdělávání vychovatelů je časově velmi náročný, probíhá průběžně skupinově v rámci měsíčních porad nebo interního vzdělávání. Vychovatelé si ověřují správnost postupů s vedoucí vychovatelkou individuálně během školního roku.

Jaké bylo potřeba překonávat problémy či výzvy?
Naplňování záměru zvýšit systematičnost při práci vychovatelů s dětmi se daří postupně a pozvolna. Daří se to zejména díky intenzivní práci s vychovateli, kdy se konzultují PROD, rozebírají se jednotlivé konkrétní situace, které řešili. Reflektují, co bylo správně, co šlo řešit jinak, kam to směřuje apod. Na poradách je snahou, aby docházelo k diskusi o dětech.
Na cestě k zavedení a účinné práci s PROD se domov potýká i s tím, že pro déle sloužící vychovatele je obtížný přechod na jiný způsob myšlení o celém výchovném procesu včetně tvorby cílů PROD.

odkaz na kritérium