Účast mateřské školy v projektu Ekoškola

Příklad inspirativní praxe se týká kritéria hodnocení 5.1 „Spolupráce s vnějšími partnery“. Spočívá v účasti mateřské školy v projektu Ekoškola. Dlouhodobá účast v projektu Ekoškola učí mimo jiné děti samostatně se rozhodovat, promýšlet své činy a přebírat zodpovědnost, má pozitivní vliv na celkové klima školy. Děti samostatně a aktivně zlepšují životní prostředí. Mateřská škola byla první „ekoškolkou“ v Jihočeském kraji, za inspirativní je možné označit zejména aktivní přístup k účasti na projektu.

Mateřská škola sídlí v obci Planá na Lužnicí (okres Tábor), je lokalizována ve středu obce a má kapacitu přes 200 dětí s možností členění na 11 tříd. Po několika rekonstrukcích má specifické dispoziční řešení interiérů tak, aby uspořádání přineslo kvalitnější způsob práce s menší skupinou dětí, což umožňuje individuální přístup.

Mezinárodní program Ekoškola je zaměřen na podporu udržitelnosti a zodpovědného přístupu k životnímu prostředí. Program se zaměřuje na vedení dětí a učitelů k udržitelnějšímu způsobu života, a tím jim umožňuje aktivně a samostatně zlepšovat prostředí, ve kterém žijí. Tento program je největší svého druhu v České republice (blíže ekoskola.cz/o-programu). Mateřská škola vstoupila do programu v roce 2015. V programu Ekoškoly našla podporu v oblasti plánování a analyzování. Klíčovou úlohu sehrála iniciativa a aktivní přístup tehdejší ředitelky školy a sestavení tzv. „ekotýmu“ z motivovaných osob ve škole i ze zastupitelstva obce. Výchozím podpůrným prvkem byla příručka „Metodika 7 kroků“, která je zaměřena na aktivní a maximální zapojení dětí a stanovuje 7 aktivit (ekotým, analýza, plán činnosti, monitorování a vyhodnocování, environmentální výchova ve výuce, informování a spolupráce a ekokodex). Z nabízených témat „ekotým“ analyzoval dvě, a to prostředí a jídlo. Pro tato témata byl sestaven plán činností propojených i s výukou. Pro celou školu byl vytvořen „ekokodex“ nastavující žádoucí pravidla chování. Aktivita a zapojení dětí i rodičů probíhalo formou dotazování na přání a vnímání prostředí školy, formou sdělování možností, jak se mohou rodiče zapojit, formou realizace konkrétních akcí a zapojení rodičů do budování školní zahrady apod.
V rámci projektu prošla mateřská škola auditem externí environmentální neziskové organizace a byl jí udělen mezinárodní titul Ekoškola. Díky udělení titulu je posilována publicita a jsou zlepšovány možnosti spolupráce s dalšími subjekty na úrovni obce i kraje. Zapojením do projektu, kterého se účastní více než 400 škol v celé České republice, je nadále posilováno síťování a možnosti propojování i na této úrovni. Např. v rámci udílení titulů Ekoškola je umožněno přímé sdílení zkušeností a navazování kontaktů. Spolupráce se nadále zrcadlí i v zapojení celého kolektivu školy i rodičů či zastupitelů obce do konkrétních aktivit.
Zapojení do projektu Ekoškola je spojeno i s pozitivními dopady na účast i v dalších projektech. Mateřská škola, respektive její školní jídelna, je například účastníkem projektu Zdravá školní jídelna.

Děti se prožitkem učí o environmentálních tématech a zároveň samy usilují o minimalizaci a třídění odpadů, úspory energie či vody a zlepšení životního prostředí školy a jejího okolí. Program Ekoškola se odlišuje od ostatních programů, které se zaměřují na environmentální výchovu. Není totiž tvořen jen sledem aktivit a projektů. Významná je role učitele, spoluúčast dětí na rozhodování, rozvoj akčních kompetencí dětí, které vedou k environmentálně odpovědnému chování a jednání.
Pro děti:
Děti si v rámci aktivit zejména rozšiřují povědomí o environmentální výchově, seznamují se s péčí o životní prostředí, spolupracují s rodiči a dalšími dětmi, využívají všechny smysly v rámci svého rozvoje a vzdělávání, posilují se jejich myšlenkové operace a dochází k provazování vzdělávání a běžného života. Dále díky spolupráci aktérů mohou přinášet nápady, spolurozhodovat a učit se zodpovědnosti.
Pro pedagogické a nepedagogické pracovníky:
V případě těchto aktérů se jedná zejména o rozšíření obzorů v mnoha oblastech, nejenom v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO), ale i např. spolupráce s různými typy aktérů a partnerů, aplikace vzdělávacích postupů apod., o osvojení si zkušeností apod.
Pro klima školy, vztahy:
V rámci klimatu školy dochází k upevňování vztahů, zlepšování komunikace a utváření společných cílů a plánů díky spolupráci, a to jak s vnitřními, tak i vnějšími aktéry.
Pro externí aktéry (např. rodiče apod.): Je možné navazovat spolupráci i v dalších oblastech, a to jak s rodiči, tak i veřejností a dalšími aktéry. Díky publicitě dochází i k osvětové a vzdělávací činnosti mimo školu a zapojování externích aktérů do jejích činností.
Rodiče mají příležitost posilovat svou roli vzorů pro vlastní děti a jít jim příkladem a participovat na jejich společných projektech.

Mateřská škola se již dříve dlouhodobě zabývala environmentální výchovou nejen v běžné výuce, ale i ve volných aktivitách s dětmi a rodiči. V době zpřístupnění projektu i pro mateřské školy probíhala rekonstrukce zahrady a nabízelo se propojení této činnosti s realizací projektu.

Jedná se o projekt umožňují zapojení různých aktérů, nejen dětí, ale i pedagogů a pracovníků školy, rodičů apod., kdy osvětu je potřeba vnést i do širšího povědomí. Záměrem je vést budoucí generace k udržitelnému způsobu života. Přínosy zapojení mateřské školy do projektu je tedy možné spatřovat na celospolečenské úrovni. Školy vychovávají a vzdělávají budoucí generace a je velmi důležité vést je k odpovědnému chování.

Pro mateřské školy má program Ekoškola připravena 4 základní témata (voda, jídlo, prostředí, odpady). V rámci těchto témat je prováděna analýza a hodnocení silných a slabých stránek školy.
Evaluaci v jistém smyslu provádějí děti a jejich rodiče při hodnocení prostředí školy a utváření námětů ke změnám. S ohledem na úroveň rozvoje dětí jsou pro tuto evaluaci využívány např. smajlíci či jiné piktogramy apod.
Děti se v rámci evaluace učí i sdílet a předávat informace a zkušenosti. Prakticky proces probíhá tak, že určení zástupci (dětský ekotým) informují svou třídu a třídní učitelku. S dětským ekotýmem je každých 14 dní realizována schůzka, kde jsou děti okrajově seznámeny s ročním plánem a pokračuje se v rozvíjení nápadů, činností, plánování. Dochází k rozplánování činnosti, rozdělení jednotlivých úkolů. Cílem je, aby tyto informace děti následně přenesly do svých tříd. Z toho vyplývá, že dětský ekotým je tvořen alespoň dvěma zástupci z každé třídy.
Ekotým na základě těchto aktivit formuluje plány činností a informuje všechny děti i pedagogy. Pravidelným sledováním a vyhodnocováním je zjišťováno, jak se daří naplňovat cíle a úkoly. Děti jsou tímto vedeny k odpovědnosti a schopnosti vidět a posoudit své pokroky a úspěchy; zároveň i umět uznat případný neúspěch a zjistit jeho příčinu, následně ji napravit.

Materiální nároky nikterak nepřevyšují nároky běžné mateřské školy. Naopak dochází k úsporám díky využívání odpadových a vyřazených materiálů, neplýtvání, využívání vlastních produktů školní zahrady. Kuchyně upřednostňuje místní dodavatele a produkci, stejně jako úsporná velkoobjemová balení, zbytky jsou zpracovány v kompostéru.
Finanční nároky jsou spojeny s ročním registračním poplatkem Ekoškole (za něj získává škola metodickou podporu, konzultace či materiály).
Personální nároky jsou spojeny s vyhrazením času pro práci koordinátorů programu, práci ekotýmu či pro osvojování si potřebných postupů a metod práce a pro účast na akcích. Tento aspekt je přímo spojen s časovými nároky (příprava činností, plánování, zpracování různých výzev, návštěvy a exkurze, účast na seminářích a vzdělávacích akcích, konferencích apod.).

Hlavními odpovědnými osobami jsou koordinátoři projektu Ekoškola. V zásadě stačí jeden, nicméně mateřské škole se osvědčilo, když jsou na spolupráci koordinátoři dva. Koordinátoři poskytují ostatním pracovníkům školy podporu v začlenění Ekoškoly do jednotlivých integrovaných bloků a činností, šíří osvětu a hlavní myšlenky Ekoškoly. Představují pomyslný most mezi ostatními pedagogy a vedením školy v oblasti EVVO. Koordinátoři se průběžně vzdělávají a jejich úkolem je sestavit předběžný roční plán akcí, ve spolupráci s ostatními pedagogy. Další jejich úlohou je komunikace s partnerskými institucemi a spolupracujícími aktéry. Také vyhledávají další možnosti spolupráce a zjišťují novinky.
Dalším odpovědným aktérem je ekotým. Ekotým je v případě školy tvořen především dětmi, vedením školy, pedagogy, provozními pracovníky, rodiči a zástupci z obce; bez podpory těchto aktérů by nebyl ekotým plně funkční. Pro dostatečnou informovanost a zapojení do činností Ekoškoly se schází „velký ekotým“ dvakrát do roka.

Jaké byly při zapojení se do projektu problémy či výzvy, jaké problémy či výzvy se řeší v rámci realizace?
V prvotní fázi zapojení do projektu byla vysoká motivovanost ekotýmu i celé školy a naplňování projektu bylo relativně bezproblémové. V průběhu prvních dvou let se ovšem škola nedočkala prakticky žádné nebo jen minimální podpory ze strany zřizovatele. Hlavními podporovateli byli zejména tehdejší ředitelka, místostarosta obce a několik aktivních rodičů, kteří se stali i prvními členy ekotýmu.
Výzvou bylo zaujetí přístupu k prvnímu auditu, který proběhl dva roky po vstupu do projektu, s čímž škole pomohla nezisková organizace implementující projekt v České republice. Výzvu se podařilo úspěšně zvládnout díky osobním i telefonickým konzultacím s koordinátorkou. Náročně bylo zpracovávání materiálů, podkladů, auditu nanečisto i příprava dětí z dětského ekotýmu.
V rámci auditu bylo překvapivé, že nebyl kladen důraz na písemně zpracované podklady a záznamy, ale na to, aby analýzám a vyhodnocování rozuměly děti. Auditoři projektu pracují především s dětmi, ptají se jich, chtějí vysvětlení jednotlivých kroků a obrázků, kterými byla znázorněna analýza apod. V průběhu realizace projektu se škola potýkala se zapojením pedagogů do programu. Na počátku byla zapojena jedna předškolní třída, později se nabalovali další pedagogové se svými třídami, nicméně nebyli stále zapojeni všichni pedagogové školy. Po druhém auditu se už zapojily do programu všechny třídy. I tady se časem ukázalo, že ne každý musí být přesvědčen o smysluplnosti programu a úplně se s ním neztotožňuje. Nakonec škola zjistila, že základním pilířem fungování je naprostá dobrovolnost členů ekotýmu, a od té chvíle v tomto modelu ekotým funguje velmi dobře. Samozřejmě bylo oříškem i personální zajištění v průběhu schůzek ekotýmu.
Škola by velmi ocenila, kdyby v bližším okolí byla další eko mateřská škola, se kterou by bylo možné spolupracovat (zapojení mateřských škol do projektu je poměrně vzácné).
Proč by bylo přínosem, kdyby se do projektu zapojily i jiné školy či školská zařízení a je to žádoucí?
Zapojení se do projektu je přenositelné a je to i žádoucí ať už z pohledu zapojených škol, které takto mohou získávat partnery pro sdílení a inspirování se navzájem, tak i z pohledu dětí. Zapojení do projektu není jen sled aktivit a plánů činností, je to životní myšlenka, kterou se zapojení aktéři řídí ve svém životě.

odkaz na kritérium