Dotazník WHO-5 (index subjektivní pohody) má širší význam nejen v klinické praxi, ale i ve výzkumu veřejného zdraví, kde se používá jako nástroj pro hodnocení kvality života, duševního zdraví a pohody v různých populacích.
Historie a vývoj
WHO-5 byl původně vyvinut Světovou zdravotnickou organizací v roce 1998 jako součást širšího programu zaměřeného na měření kvality života. Test se zaměřuje výhradně na pozitivní aspekty duševního zdraví, což jej odlišuje od jiných dotazníků zaměřených na diagnostiku depresivních symptomů nebo duševních poruch. Zaměřením na pozitivní pohodu se vyhýbá negativnímu vnímání, které může být spojeno s hodnocením symptomů nemoci.
Použití WHO-5
WHO-5 je účinný screeningový nástroj pro zjišťování duševní pohody u dětí již od devátého roku života. Jeho krátká forma (pouze pět otázek) z něj činí rychlou a praktickou volbu pro použití v klinickém prostředí i ve výzkumu.
WHO-5 lze použít k monitorování změn v subjektivní pohodě během času, například při sledování účinnosti léčby, jako je psychoterapie, farmakoterapie nebo jiné intervence zaměřené na zlepšení duševního zdraví. Zvýšení skóre během léčby může znamenat zlepšení duševní pohody a kvality života.
Dotazník je také používán v epidemiologických studiích zaměřených na měření celkové pohody populací, což pomáhá při rozhodování o zásazích v oblasti veřejného zdraví. Výsledky mohou být porovnávány mezi různými demografickými skupinami (věk, pohlaví, regiony) nebo použity k analýze změn v čase.
WHO-5 se používá v různých oblastech, včetně geriatrie, kde může identifikovat riziko deprese u starších osob, a v oblasti psychosomatiky a chronických nemocí (např. cukrovky, kardiovaskulárních onemocnění), kde hodnocení subjektivní pohody může pomoci při posuzování kvality života pacientů.
Validita a reliabilita
Dotazník WHO-5 byl široce validován napříč různými kulturními a jazykovými skupinami, což z něj činí spolehlivý nástroj pro použití v mnoha zemích. Test vykazuje dobrou vnitřní konzistenci a vysokou citlivost a specifitu při detekci depresivních poruch.
Omezující faktory
Přestože je WHO-5 užitečný, je důležité mít na paměti některé jeho omezení:
- Nezahrnuje negativní symptomy: Na rozdíl od jiných nástrojů, které se zaměřují na symptomy deprese nebo úzkosti, WHO-5 se zaměřuje pouze na pozitivní aspekty pohody. Proto nemusí zachytit specifické symptomy deprese, jako je pocit beznaděje nebo nízké sebevědomí.
- Necílený nástroj: WHO-5 není diagnostický nástroj; nemůže přímo diagnostikovat specifické psychické poruchy, ale slouží spíše jako screeningový nástroj pro identifikaci možného problému.
Překlady a lokalizace
WHO-5 byl přeložen do více než 30 jazyků a byl adaptován pro použití ve více než 50 zemích, což svědčí o jeho univerzálním použití. Při jeho překládání a lokalizaci se dbalo na kulturní přizpůsobení, aby byly výsledky relevantní pro různé kulturní a jazykové skupiny.
Alternativní a doplňující nástroje
V některých případech se WHO-5 používá ve spojení s dalšími nástroji, například:
- PHQ-9 (Patient Health Questionnaire-9), který je zaměřen na diagnostiku depresivních symptomů.
- SF-36 (Short Form Health Survey), který měří kvalitu života ve více dimenzích.
- GAD-7 (Generalized Anxiety Disorder-7), který se používá k hodnocení úzkosti.
Shrnutí
WHO-5 je velmi užitečný nástroj díky své jednoduchosti, krátkosti a zaměření na pozitivní aspekty duševního zdraví. Je efektivním způsobem, jak rychle posoudit pohodu jednotlivce a identifikovat potenciální problémy duševního zdraví, a jeho univerzální použitelnost z něj činí oblíbený nástroj v různých prostředích.
Návrat na screening duševního zdraví a wellbeingu žáků