Gramotnosti

Věcný cíl

Koncepční přístup školy k rozvoji čtenářské gramotnosti – využití potenciálu školní knihovny jako základny dobrovolného a radostného čtenářství pro všechny žáky bez rozdílu.
 

Námět

Příklady projektových aktivit: 
  • Ve spolupráci školního koordinátora čtenářské gramotnosti a pracovníka pověřeného vedením / zajištěním provozu školní knihovny realizovat revizi školního knižního fondu, ideálně se zapojením žáků do dílčích činností v rámci konkrétních aktivit projektové výuky.
  • Ve spolupráci školního koordinátora čtenářské gramotnosti, pracovníka pověřeného vedením / zajištěním provozu školní knihovny a učitele/ů vybraných předmětů zmapovat čtenářské zájmy a preference žáků formou realizace cílených průzkumů či anket. Inspirací mohou být aktivity seriálu „Rozečti se“ určené pro předmět ČjL, na podmínky a potřeby školy lze adaptovat aktivity Čtenářské mapování a Dotazník čtenářských preferencí a zájmů (materiály vznikly v rámci metodické podpory NPO Digi 3.1 NPI rozvoje digitálních kompetencí v předmětech – odkaz bude doplněn)
  • Zavedení pravidelného „čtení pro radost“ v širokém spektru aktivit a forem v rámci běžného školního dne / výuky napříč školou / předměty.
  • Vytváření vhodného prostředí a podmínek pro individuální i společné čtení – budování čtenářského zázemí a podmínek, sjednání smluvní spolupráce s příslušnou veřejnou knihovnou a další.
  • Není nutné, aby jednotlivec (školní koordinátor ČG, pracovník pověřený vedením školní knihovny, učitel ČjL) byl odborníkem na kompletní knižní produkci, vždy lze najít někoho, kdo dokáže konkrétnímu žákovi pomoci dostat se k tomu pravému čtení. Vyhledejte mezi členy školní komunity „garanty“ žánrů, věkových kategorií apod. Mohou jimi být i žáci samotní jako funkční a posilující prvek vrstevnického učení. Vhodná je také navázat spolupráci s rodiči a rodinami žáků.
Poznámka k realizaci:
  • Pro efektivitu a dosažení cílů aktivity je nezbytné zajištění materiálních a prostorových podmínek pro podporu čtenářství dle preferencí a potřeb každého podpořeného žáka. Plánování inovace by proto mělo v souladu s podmínkami a parametry Výzvy zahrnovat rovněž pořízení potřebného vybavení pro čtenářské koutky a klidové zóny, aktualizaci a rozšíření školního knižního fondu (žánrová pestrost, tituly pro různé věkové kategorie), zajištění přístupu k digitálním a audio textům apod.
 

Doplňující zdroje a inspirace

Inspirace pro rozvoj čtenářských dovedností –  kapitola 6: Čtenářská kultura ve škole, kapitola 7: Role veřejných knihoven v rozvoji čtenářské gramotnosti a čtenářství žáků, PIRLS 2021
  • 3 žánrové fenomény se silným potenciálem pro rozvoj čtenářství – více viz s. 147–9
  • Iniciativa DEAR – Drop Everything and Read, více viz s. 150
  • Strategie spolupráce učitele a učícího knihovníka, více viz s. 163–4
  • Inspirace pro učitele – jak na výběr četby, více viz s. 168–9
  • E-knihy a digitální čtení, více viz s. 171–2

Doporučení MŠMT k činnosti a funkci školní knihovny na základních a středních školách – Smluvní spolupráce s veřejnou knihovnou


Aktivizující formy vzdělávání/výuky

Tandemové vzdělávání; Vrstevnické vzdělávání; Projektové vzdělávání


Téma inovativního vzdělávání

čtenářská gramotnost, kulturní povědomí a vyjádření


Doporučená šablona

2.II/5 Inovativní vzdělávání žáků v ZŠ

Věcný cíl

Koncepční přístup školy k rozvoji čtenářské gramotnosti – podpora budování čtenářské kultury ve škole a pozitivního vztahu žáků ke čtení a čtenářství.
 

Námět

Školní knihovna se může stát cennou a nezastupitelnou součástí školního systému cílené podpory rozvoje čtenářství, čtenářské a informační gramotnosti žáků a vytváření bezpečného prostředí a vstřícného klimatu ve škole. K tomu je nezbytné podle potřeb konkrétní školy odpovědně a adekvátně žádoucímu cílovému stavu naplánovat a následně zajistit efektivní nastavení a vzájemnou provázanost čtyř základních oblastí: (1) knihovní fond a vybavení, (2) otevírací doba a služby, (3) personální zajištění, (4) zapojení celé školy.
V rámci šablon lze za tímto účelem rozvíjet kompetence pracovníků pověřených vedením školní knihovny pro realizaci následujících aktivit:
  • revize, aktualizace a doplňování (akvizice) knižního fondu
  • podpořit pracovníky pověřené vedením školní knihovny v získání kompetencí pro dané činnosti formou kurzu, semináře
  • využít externí kurátorskou supervizi (např. ve spolupráci s odborníky z akviziční sekce veřejné krajské knihovny), popřípadě v podobě stáže
  • digitalizace systému evidence fondu a výpůjček – zavedení automatizovaného knihovního systému
  • podpořit vybrané pracovníky školy v získání kompetencí pro danou změnu formou semináře a/nebo individuální metodické supervize (lze v kombinaci)
Poznámka k realizaci:
  • Nezbytnou součástí realizace aktivit je financování potřebného materiálního zajištění (nákup knižních titulů a pomůcek, resp. pořízení příslušné licence/softwarového řešení). 

Doplňující zdroje

Doporučení MŠMT k činnosti a funkci školní knihovny na základních a středních školách
Inspirace pro rozvoj čtenářských dovedností – kapitola 6: Čtenářská kultura ve škole – podrobněji viz s. 153–9, PIRLS 2021


Forma realizace

Akreditované i neakreditované kurzy; Vzdělávací programy; Supervize/mentoring/koučink


Osobnostně sociální a personální rozvoj pracovníků ve vzdělávání

rozvoj gramotností, rozvoj digitálních kompetencí, individualizace vzdělávání


Doporučená šablona

2.II/4 Vzdělávání pracovníků ve vzdělávání ZŠ

Věcný cíl

Koncepční přístup školy k rozvoji čtenářské gramotnosti – využití potenciálu školní knihovny jako základny dobrovolného a radostného čtenářství pro všechny žáky bez rozdílu.
 

Námět

Pojem učitel/čtenář je použit pro označení přístupu, kdy pedagogové sami jako aktivní čtenáři rozvíjí své vlastní čtení pro radost, modelují žákům čtenářské chování, přibližují jim čtení jako atraktivní volnočasovou aktivitu (nejen jako povinnost spojenou s učením a hodnocením), spoluvytváří čtenářsky podnětné prostředí ve škole a cíleně přispívají k budování školní čtenářské komunity. K naplnění tohoto cíle je vhodné systematicky a koordinovaně rozvíjet kompetence a dovednosti učitelů prostřednictvím aktivit využívajících principy učících se skupin a kolegiální podpory, jako např.: 
  • knižní klub pro pracovníky školy – pravidelné setkávání učitelů a nepedagogických pracovníků zaměřené na profesní rozvoj v oblasti čtení pro radost (inspirace k individuálnímu čtení, poznání a sebereflexe čtenářských návyků a potřeb pro „rozečtení se“, rozšiřování povědomí o současné knižní produkci pro děti a mládež, rozšiřování vlastních čtenářských teritorií,
  • školní čtenářské kulaté stoly – podpora pedagogického sboru a dalších pracovníků školy prostřednictvím pravidelně realizovaných seminářů či workshopů na téma čtenářství pro radost a rozvoj čtenářské gramotnosti ve výuce napříč předměty, sdílení inspirace a dobré praxe z výuky; odehrávají se v prostorách školy (vzdělávací programy „pro sborovnu“),
  • školní čtenářské konference – jednodenní či vícedenní školní nebo mimoškolní setkání učitelů čtení (elementaristů), školních koordinátorů rozvoje gramotností a pracovníků pověřených vedením školních knihoven z více různých škol; má formu vzdělávacího setkání založeného na výměně námětů a dobré praxe a vytváření sítí pro spolupráci.
Efektivní zavádění aktivit je vhodné podpořit externí odbornou podporou (supervizí, facilitací).


Doplňující zdroje a inspirace

Inspirace pro rozvoj čtenářských dovedností – kapitola 6: Čtenářská kultura ve škole, PIRLS 2021
Konkrétní a v praxi využitelné tipy pro učitele a školu: „Jak žákům ukázat, že věříte čtení pro radost, a podělit se s nimi o svůj čtenářský život? Jak vdechnout život čtenářské komunitě ve vaší škole?“, výčet možných aktivit na s. 152, ze kterého vybíráme např.:
  • Věnujte každý týden několik chvil tomu, abyste si s žáky popovídali o tom, co čtete vy a oni ve svém volném čase. Vytvořte z toho pravidelný rituál.
  • Noste svoji rozečtenou knihu u sebe. Žáci uvidí nejen, že čtete, ale také jaké žánry či témata vás baví.
  • Vytvořte s žáky seznam rozečtených knih, ve které bude i místo pro ty vaše.
  • Čtěte mimo svou komfortní zónu: mohou to být grafické romány, komiksy, literatura faktu, poezie, fantasy, young adult, historické romány. Mluvte s žáky o tom, jaké to pro vás je.
  • Dejte žákům vědět o knihách k tématu, kterému se věnujete ve svém volném čase nebo které právě připravujete do výuky. Buďte kreativní, zajímaví a zábavní. Ukazujte přesahy a propojky s běžným reálným světem.
  • Aktivně zjišťujte, co žáky baví ve volném čase, své poznatky systematicky zaznamenávejte a sdílejte s kolegy.
  • Společně oslavujte dny s knižní tematikou a literární svátky.
  • Promýšlejte, jakými čtenářskými výzvami žáky motivovat. Dělejte výzvy přístupné všem.


Forma realizace

Akreditované i neakreditované kurzy; Vzdělávací programy; Supervize/mentoring/koučink


Osobnostně sociální a personální rozvoj pracovníků ve vzdělávání

rozvoj gramotností, individualizace vzdělávání


Doporučená šablona

2.II/4 Vzdělávání pracovníků ve vzdělávání ZŠ

Věcný cíl

Koncepční přístup školy k rozvoji čtenářské a matematické gramotnosti od počátku školní docházky.


Námět

Aktivní posilování vazby mezi výukou mateřského jazyka a matematiky na 1. stupni ZŠ, konkrétně s využitím prostředků jakými jsou: 
  • Práce se slovními úlohami jako specifickým typem komunikátu pro rozvoj čtení s porozuměním. Přenesení čtenářských strategií do výuky matematiky žáků 1. stupně.
  • Rozvíjení metakognice žáků prostřednictvím různých forem podpory / „lešení“ v podobě pojmových map, diagramů aj. (lze rovněž propojit s rozvojem digitálních kompetencí). Práce s verbálním projevem žáků, interpretace jejich výpovědí (agramatická a nesrozumitelná vyjádření), využívání třídní diskuse.
Pro řešení daných témat a koordinovaný přístup ustanovit a podpořit fungování metodické spolupracující skupiny, ve které budou zastoupeni učitelé elementaristé, učitelé M a ČjL 1./2. stupně, koordinátor čtenářské gramotnosti školy, zástupce vedení školy, příp. pracovník pověřený vedením školní knihovny. V praxi se takové skupiny vyskytují např. pod označením mezipředmětová komise, metodické sdružení, učící se skupina, vzdělávací tým aj. 
 

Doplňující zdroje a inspirace

Slovní úlohy ve výuce matematiky a českého jazyka – Metodický materiál pro učitele, PedF UK Praha 2020 (Vondrová N. a kol.)
Úlohy z matematiky a přírodovědy pro 1. stupeň ZŠ – Publikace s uvolněnými úlohami z mezinárodního šetření TIMSS, 
ČŠI 2019: Inspirace pro učitele
  • 3.1.2 Obtíže žáků při vyjadřování myšlenek a chyby v jejich řeči
  • 3.1.3 Diskuse ve třídě
Metodická příručka pro metodická sdružení a předmětové komise na školách – NPI 2022


Aktivizující formy vzdělávání/výuky

Tandemové vzdělávání; Projektové vzdělávání; Vzdělávání s využitím nových technologií


Téma inovativního vzdělávání

matematická gramotnost, čtenářská gramotnost, vzdělávání s využitím nových technologií


Doporučená šablona

2.II/5 Inovativní vzdělávání žáků v ZŠ

Věcný cíl

Koncepční přístup školy k rozvoji matematické gramotnosti – systematická identifikace matematického nadání žáků a jeho cílený rozvoj od počátku školní docházky.


Námět

Realizace vzdělávacího programu/kurzu zaměřeného na posilování kompetencí a dovedností učitelů prvního stupně (elementaristů) v oblasti identifikace nadaných/akcelerovaných žáků v matematice na počátku školní docházky zahrnující témata jako:
  • specifika matematického nadání, projevy matematicky nadaných žáků v daném věku, charakteristické způsoby jejich myšlení a usuzování, problematika dvojí výjimečnosti a dalších faktorů, které znesnadňují identifikaci nadání,
  • rozpoznání nadání a mimořádných (v populaci málo zastoupených) schopností a vlastností, seznámení se s dostupnými diagnostickými nástroji vhodnými pro žáky mladšího školního věku, s potenciálem digitálních technologií aj.,
  • diferenciace výuky – práce s rozvojovými materiály a jejich integrace do výuky běžné heterogenní třídy, seznámení se s vhodnými metodickými postupy (jaké materiály volit, jak a kdy sdělovat žákům správná řešení, jak pracovat s chybou žáka, jakou poskytovat zpětnou vazbu apod.) a dostupnou vzdělávací podporou (nástroje, licence).


Doplňující zdroje a inspirace

Talentovaní – NPI
Nadané děti – FSS MU
Digitální platforma pro analýzu výuky, individualizaci, gamifikaci a podporu plánování výuky EDUTEN 


Forma realizace

Akreditované i neakreditované kurzy; Vzdělávací programy; Supervize/mentoring/koučink


Osobnostně sociální a personální rozvoj pracovníků ve vzdělávání

rozvoj gramotností, individualizace vzdělávání, rozvoj pedagogických kompetencí v oblasti metod a forem vzdělávání


Doporučená šablona

2.II/4 Vzdělávání pracovníků ve vzdělávání ZŠ

Věcný cíl

Koncepční přístup školy k rozvoji matematické gramotnosti – zapojení a metodická podpora školní družiny. Podpora žáků vytvářením příležitostí pro učení v méně formálním prostředí.
 

Námět

  • Účastníci zájmového vzdělávání jsou podpořeni konkrétními zájmovými činnostmi. Inspiraci možno hledat například v metodice – Matematika je druž(in). Tato metodika obsahuje ucelený soubor námětů, který je možno využít v průběhu celého školního roku v kratších blocích.
  • Díky tandemové výuce může být při zájmových činnostech přítomen i učitel ZŠ, který poskytuje podporu vychovateli. Tím se zvyšují kompetence vychovatelů, ale do značné míry i učitelů, kteří mají možnost své žáky vidět v jiném kontextu než je běžná výuka.
  • Společná příprava vychovatelů na práci s dětmi a následná reflexe realizovaných aktivit v různých skupinách.
  • Podpora realizace učících se komunit napříč školami, kdy se stejnou metodikou (zásobníkem aktivit) pracuje několik vychovatelů z různých škol. Minikomunita jim umožní budovat kulturu společné přípravy i reflexe aktivit a výměnu zkušeností.
Poznámka k realizaci:
Realizace šablon umožní například pořídit pomůcky a materiál pro realizaci aktivit, dát odměny učitelům, kteří spolupracují s vychovateli, nebo vychovatelům, kteří se společně učí využívat a reflektovat účinnost inovativních postupů. Úhrada vedlejších výdajů umožní také vzájemnou výměnu zkušeností mezi pedagogy různých škol.

 

Doplňující zdroje a inspirace

Metodika Matematika je druž(in) 


Aktivizující formy vzdělávání/výuky

Propojování neformálního a formálního vzdělávání; Tandemové vzdělávání; Vzdělávání s využitím nových technologií


Téma inovativního vzdělávání

matematická gramotnost


Doporučená šablona

2.V/2 Inovativní vzdělávání účastníků zájmového vzdělávání v ŠD/ŠK
 
 

 

Gramotnosti.png

Návrat na Mapu aktivit školy.