Náměty a inspirace > Příklady inspirativní praxe > Materiální vybavení pro žáky s narušenou komunikační schopností

Materiální vybavení pro žáky s narušenou komunikační schopností

Cílem příkladu inspirativní praxe (PIP) je popsat způsoby a možnosti získávání, vyhodnocování a udržení dobrého stavu materiálního vybavení, které využívá Základní škola a Praktická škola SVÍTÁNÍ, o.p.s. (dále škola). Zaměřili jsme se zejména na procesy zajištění pomůcek s důrazem na využitelnost při výuce i na vzdělávací pokroky jednotlivců v oblasti logopedické péče. Důvodem výběru je i narůstající počet žáků s narušenou komunikační schopností. Na příběhu žáka s narušenou komunikační schopností uvedeme postup školy, kterým získala i materiální vybavení pro rozvoj jeho jiného nadání. Získané dlouholeté a specifické zkušenosti školy mohou napomoci ostatním školám v rámci společného vzdělávání při realizaci podpůrných opatření u žáků s narušenou komunikační schopností, kterým se pedagogové věnují i na běžných základních školách.

Ve zvoleném kritériu Vedení školy usiluje o optimální materiální podmínky vzdělávání a pečuje o jejich účelné využívání chceme představit postupy k dosažení optimálního materiálního vybavení školy a jeho efektivního využití. K dosažení svých cílů v této oblasti se vedení školy aktivně zabývá identifikací vlastních potřeb, vyhledává podněty a zkušenosti jiných organizací. Prokázaná účelnost zavedeného systému se následně pozitivně promítá do realizace pedagogických procesů a zejména do výsledků vzdělávání žáků, které uvedeme na konkrétním příběhu žáka.

PIP se soustředí na praxi školy v oblasti materiálního vybavení, která probíhá na základě velmi dobrého plánování s využíváním různých nástrojů pro jeho realizaci. Škola poskytuje logopedickou podporu téměř všem žákům, zřízenou má i samostatnou logopedickou třídu. Seznámíme školy s konkrétními pomůckami a příklady jejich využití v logopedické péči, v našem případě zaměřenou zejména na vývojovou dysfázii.

V popisu PIP jsme se zaměřili na přehledné vymezení procesů směřujících k zajištění pomůcek s důrazem na využitelnost při výuce i na vzdělávací pokroky jednotlivců v oblasti logopedické péče. Jako nadstavbu uvedeme konkrétní pomůcky a příklady jejich využití. V našem případě se zaměřením zejména na vývojovou dysfázii, která bývá někdy mylně zařazována mezi specifické vývojové poruchy učení, tzv. „dys“ poruchy (dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie apod.), ačkoliv se jedná o poruchu řeči. Popis obohatíme příběhem konkrétního žáka.

Škola disponuje velmi dobrým materiálním vybavením na základě vymezených priorit propracovaného plánování. Srozumitelné zásady činností vycházejí ze strategických a koncepčních materiálů, kterými jsou roční a strategické plány. Obsah plánů vzniká na základě potřeb jednotlivých úseků, především úseku škola. V rámci uvedených plánů jsou stanoveny priority pro materiální zabezpečení jednotlivých aktivit a stanovena zodpovědnost konkrétních osob.

Škole se výborně daří vyhledávat, získávat a využívat další finanční zdroje prostřednictvím sponzorů, grantů, nadačních příspěvků, fundraisingu, vlastní doplňkovou činností apod. Dlouhodobě a úspěšně pečuje o prezentaci výsledků žáků v podobě public relations. To vedlo k vytvoření širokého veřejného povědomí o škole i za hranicemi regionu jejího působení. Právě tyto aktivity významně napomáhají získávat i další finanční prostředky. K dosažení optimálního materiálního vybavení jsou stanovena jasná pravidla, tj. rozdělení pravomocí včetně určení cílů, zodpovědnosti konkrétních osob za realizaci, termínů splnění, vyhodnocení a ukazatelů naplnění cílů, jak ukazuje zavedená struktura dokumentů v oblasti plánování (příloha č. 1 a příloha č. 2). S množstvím pomůcek se škola snaží maximálně efektivně nakládat, tzv. s péčí řádného hospodáře.

Celý proces v sobě zahrnuje zejména následující kroky:

Jasně stanovit priority v oblasti materiálních podmínek ve strategických a koncepčních dokumentech, které reagují na měnící se potřeby školy nebo udržení kvalitního materiálního vybavení.
Následně je rozpracovat do ročních plánů a měsíčních plánů, včetně rozdělení pravomocí, zodpovědnosti a nastavení systému následné kontroly pořizování materiálního vybavení.
Průběžně sledovat stav materiálního vybavení a komunikovat mezi jednotlivými složkami školy v rámci týdenních porad, aby nedocházelo např. ke zdvojování nákupů pomůcek.
Vést pečlivou dokumentaci a přehlednou evidenci aktuálních materiálních potřeb školy.
Funkčně řídit materiálně-technické zabezpečení pomocí MTZ komise.
Nespoléhat jen na příjmy z MŠMT, kraje a města.
Klást důraz na získávání prostředků od sponzorů, z doplňkové činnosti.
Klást důraz na sledování grantových výzev a zapojování se do projektů.
Snažit se o šíření know-how školy.
Snažit se o zajišťování materiálních potřeb prostřednictvím fundraisingu.
Snažit se o medializaci příběhů a aktuálních potřeb žáků s cílem získat pro ně materiální podporu.
Klást důraz na péči řádného hospodáře.

Úloha nejdůležitějších dokumentů a procesů vztahujících se k materiálnímu vybavení:

Strategický plán je rozpracován do různých oblastí, ke kterým se vztahují i materiální podmínky. Z plánu vycházejí i další dokumenty a předpisy (např. v pracovních smlouvách ošetřeno, aby se zaměstnanec choval efektivně a hospodárně; etický kodex; organizační řád apod.). Do přílohy byl uveden pouze text vztahující se k materiálnímu vybavení a s tím souvisejícími procesy. Strategický plán je také vyhodnocován průběžně prostřednictvím distribuce úkolů do ročního plánu a komplexně po uplynutí doby jeho trvání (příloha č. 1).

Cílem je postupná nebo průběžná realizace koncepčních priorit, případné stanovení fází jejich realizace a vyhodnocování jednotlivých kroků (příloha č. 2).

V organizačním řádu je vysvětleno, kdo komu zodpovídá, aby bylo jasné, kdo je za co zodpovědný. Upravuje i systém porad jednotlivých úseků, rozdělují se na strategické a provozní, z nichž se pak pořizuje zápis. Na těch se opět rozdělují úkoly se stanovenou odpovědností a termíny. I zde se řeší otázky týkající se materiálních podmínek školy.

Komise se schází jednou za čtvrtletí. Je dvanáctičlenná a tvoří ji zástupci jednotlivých úseků. Každý z úseků organizace si prostřednictvím svého vedoucího může zažádat o předměty či pomůcky, které potřebuje ke své práci. Upřednostňuje se nákup materiálů či pomůcek, které může využít co největší počet žáků, aby byly co nejvíce platné. Z žádostí se vytvoří tabulka, v níž jsou popsány potřeby jednotlivých úseků. Komise zhodnotí důležitost popsaných potřeb a doporučí případný nákup s ohledem na výši dostupných prostředků. Předsedkyní komise je zástupkyně ředitele, tabulku připravuje majetkový referent (příloha č. 3).

Každá třída a budova má svou vlastní evidenci pomůcek a výukových materiálů, které se pravidelně revidují; ty méně potřebné se pak nabídnou ostatním třídám v burze k dispozici. Ta se koná jednou za rok, případně operativně podle dohody pedagogů. Případné změny se pak znovu zaevidují. Pomůcky se musí neustále obměňovat z hlediska efektivity výuky. Pedagogové hledají, co je na trhu nového, ale zároveň účelně a se snahou o následné maximální využití. Tento systém funguje i mezi jednotlivými detašovanými pracovišti školy, tedy mezi různými budovami (příloha č. 4).

Kontrolní činnost v Základní škole a Praktické škole SVÍTÁNÍ, o.p.s., probíhá ve třech stupních.

První stupeň probíhá na základě plánu kontrolní činnosti pro jednotlivé vedoucí úseku, včetně harmonogramu provedení kontroly.

Druhý stupeň provádí namátkově správní rada organizace, která:

- kontroluje a vyhodnocuje, případně zdokonaluje programy školy;
- kontroluje hodnocení činnosti školy;
- kontroluje zabezpečování efektivního plánování školy;
- kontroluje finanční řízení školy.

Třetí stupeň provádí firma PRIMASKA CONSULT, s.r.o., která na základě smluvních vztahů zpracovává účetní audit, včetně daňového přiznání pro daný rok. Vypracuje zprávu o auditu účetní závěrky a ověření výroční zprávy. Dále pro školu provádí kontrolu plnění podmínek pro poskytování dotací.

Velmi efektivně a pružně ve škole pracuje fundraiser. Jeho působnost má široký záběr, oslovuje nadace, firmy, obce, kraj. Průběžně hledá prostředky pro podporu žáků, tříd, akcí. Například v lednu 2019 fundraiser sehnal čističku a ionizátor vzduchu. Škola se zapojila do akce Milujeme hokej – dražby na podporu svého žáka. Podařilo se i zajištění rekreačního pobytu o prázdninách pro rodinu dvou žáků školy od pardubické společnosti Synthesia, a.s. Dále je škola zapojena do projektu Tesco Přelouč a projektu Nadace ČEZ – Pomáhej pohybem. Fundraiser zastává samostatnou pracovní pozici a je na plný úvazek zaměstnancem školy s tím, že část jeho výplaty je řešena formou provize z finančních prostředků, které se mu podaří pro školu získat od sponzorů.

Manažer public relations (dále PR) vytváří ve spolupráci s ředitelkou školy a ostatními úseky komunikační strategii organizace, koordinuje její realizaci a vyhodnocuje její efektivitu. Zajišťuje přípravu a realizaci PR akcí a ve spolupráci s fundraiserem fundraisingové aktivity organizace, vytváření propagačních a informačních materiálů pro vnější a vnitřní komunikaci, komunikaci školy s médii, vedení školní kroniky. Manažer PR zastává, stejně jako fundraiser, samostatnou pracovní pozici a je také na úplný úvazek zaměstnancem školy. Výhodou pro výkon náplně práce je bezpochyby pracovní zkušenost v oblasti médií.

O příspěvky škola žádá každý rok. Vyhledávání, oslovování a zpracovávání nadačních projektů je v gesci fundraisera. Za rok 2018 získala příspěvky z Nadace České spořitelny, Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové, Nadace Naše dítě, Nadace Lenky a Romana Šmidberských. Prostředky získané z nadací jsou investiční (například na školní autobus) nebo neinvestiční (například učební, sportovní či rehabilitační pomůcky).

Škola aktivně prezentuje úspěchy svých žáků, konkrétně i žáka, jehož příběh popisujeme v PIP. Velmi rád maloval a maluje. Své výtvory se zájmem ochotně prezentuje odborným návštěvám a exkurzím. To natolik zaujalo například reportérku portálu magazin.aktualne.cz, že o něm napsala 14. 1. 2018 článek. Po této publicitě přišlo pozvání z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice a ze Vzdělávacího a informačního pracoviště Praha Dopravní fakulty Jana Pernera, kde byla uspořádána výstava jeho obrázků. Dne 22. 3. 2018 měl výstavu na konferenci Jaro s autismem. Velkou událostí byla výstava v Senátu. Naposled vystavoval své obrázky v kavárně Melen v Praze, kde si návštěvníci mohou jeho obrázky koupit a podpořit školu SVÍTÁNÍ. Díky prezentacím v médiích, výstavám a četným rozhovorům se výrazně posunula vnitřní motivace žáka, jeho sebevědomí a především jeho vyjadřovací schopnosti (příloha č. 12).

Škola úspěchy svých žáků ale prezentuje i dalšími formami, například pořádá vlastní veřejné akce a účastní se akcí jiných pořadatelů. Na nich vystupují umělecké soubory školy nebo na nich škola představuje výrobky svých žáků.

Cílem této kapitoly je ukázat, jak škola pomůcky účelně využívá při vzdělávání žáků. Další popis je zaměřený spíše na práci s individuálním žákem, ale zvolený příklad má ilustrovat systematický přístup, který škola uplatňuje a přizpůsobuje vůči osobním potřebám každého žáka. Prostřednictvím příběhu žáka školy vás provedeme využíváním pomůcek, které mu pomáhají zvládat jeho znevýhodnění, kterým je vývojová dysfázie. Pomůcky jsou ve výuce využívány na základě spolupráce se školským poradenským zařízením (Speciálně pedagogické centrum Svítání, dále SPC) a vycházejí z jeho doporučení. V něm jsou specifikovány konkrétní metody práce s žákem včetně doporučených pomůcek. Pedagogové školy mají speciálně pedagogické vzdělání, díky němuž volí pro žáka další pomůcky vhodné pro jeho optimální rozvoj. Současně spolupracují s odborníky (školní logoped, fyzioterapeut, ergoterapeut), kteří dohlížejí na účelné využívání pomůcek.

Vývojová dysfázie není jen vadou řeči, ale zasahuje celou osobnost člověka, protože problém postihuje např. porozumění řeči, schopnost verbální komunikace, gramatiku řeči, oslabení zrakového, sluchového vnímání apod. Proto je odlišný vývoj řeči často spojený s celkovým nerovnoměrným vývojem v oblasti sociálních vztahů, emocí, motivace, ale promítá se i do budoucího profesního uplatnění (Vránová, 2014).

Žák se dostal do péče školy již v předškolním věku, kdy byla zahájena spolupráce se SPC školy. Edukace byla realizována na bázi strukturovaného učení s využitím prvků alternativní komunikace, protože jeho řeč byla výrazně narušena malou srozumitelností pro okolí, používal neverbální komunikaci (převážně pouze gestikuloval), občas doplněnou slovními obraty. Jeho vyjadřovací schopnosti však neodpovídaly jeho věku. Objevovaly se také záchvaty vzteku při nepochopení okolím.

V mladším školním věku byla využívána především metoda strukturovaného učení, vizualizace a individuální přístup s pozitivní motivací. V oblasti komunikace byly nadále využívány systémy augmentativní a alternativní komunikace, zejména metoda Výměnného obrázkového komunikačního systému (dále VOKS) (příloha č. 5), fotografický denní režim a nejrůznější pomůcky zaměřené na děti s poruchou autistického spektra a např. Obrázkový slovník sociálních situací pro děti s poruchou autistického spektra (dále PAS). Velmi limitující byla nedostatečná a nesrozumitelná slovní zásoba, používal novotvary. Neverbální komunikací nadále kompenzoval nedostatečně vyvinutou orální řeč. V oblasti trávení volného času se začínají vynořovat dílčí specifická nadání pro výtvarné činnosti. Kreslí zejména obrázky s tematikou vlaků.

V starším školním věku až do současnosti v oblasti komunikace udělal žák velký pokrok. Vyjadřuje se ve větách a v souvětích s přiléhavým použitím výrazů. V oblasti artikulace přetrvává nesprávná výslovnost některých hlásek, občas dochází k přesmykám slabik. Pro jeho současný řečový projev je charakteristické rychlejší tempo a přetrvávají výrazné deficity v gramatické oblasti – zejména v užití/porozumění předložkám, skloňování podstatných jmen, časování sloves, absence zvratných zájmen si a se. Prozatím nedokáže uplatnit pravopisná pravidla v praxi. Obtížně určuje rody podstatných jmen. Jeho mluvní projev je však dobře srozumitelný. Nebojí se komunikovat se spolužáky ani s dospělými – vyká i tyká.

V oblasti sociálního chování a interakce došlo k jeho rozvoji v oblasti mezilidských vztahů a sociálně-emočních dovedností. Oblast vlastních zájmů užívá ke komunikaci s okolím, realizuje „přednášky“ na téma vlaky, železnice, které prezentuje před třídním kolektivem. Jeho záliby mají potom přímý vliv i na volbu pomůcek. Vybírají se a využívají např. učební materiály, pomůcky s tematikou železnice a tím se podporuje jeho motivace ke spolupráci a plnění výukových aktivit. Jeho velmi oblíbenou aktivitou pro volný čas se stala výtvarná činnost, kterou vystavuje a aktivně prezentuje i na veřejnosti.

V následujícím textu uvádíme jako příklad dobré praxe logopedické pomůcky školy, které napomáhají nejen zmiňovanému žákovi k rozvoji komunikace. V přílohách prezentujeme výčet pomůcek, kterými škola disponuje, ale jako nadstavbu jsme zpracovali i videa jejich funkčního využití přímo v praxi. Tento postup jsme vyhodnotili jako přínosný pro všechny pedagogy, kteří vzdělávají žáky, a to nejen s narušenou komunikační schopností, a potřebují se obohatit o další způsoby práce se žáky nebo rozšířit si své dovednosti v této oblasti.

Pomůcky jsme rozdělili podle stručně definovaného obsahu jazykových rovin řeči, které se podílejí na komplexním rozvoji řeči a jsou tudíž přenositelné pro vývoj komunikačních schopností všech žáků nejen s vývojovou dysfázií.

Deficity ve foneticko-fonologické jazykové rovině, jde o sluchové rozlišování hlásek mateřského jazyka a jejich výslovnost, můžeme snižovat pomocí (Vránová, 2014) procvičování fonematického sluchu (např. hry typu slovní fotbal), rozlišování měkkých a tvrdých slabik (např. s využitím měkké a tvrdé kostky nebo brady a nosu), rozlišování znělých a neznělých hlásek, metodicky přesným trénováním sluchové analýzy a syntézy, rozlišování hranice slov (příloha č. 6).
Obtíže v morfologicko-syntaktické jazykové rovině, jedná se o používání gramatiky v užívání jednotlivých slovních druhů, ohýbání slov (časování, skloňování), tvoření vět a souvětí, lze korigovat pomocí cvičení zaměřených zejména na dobrou techniku čtení a pozitivní motivací ke čtení. Čtenářské dovednosti lze naučit různými způsoby, a proto je vhodné používat i jinou metodu, než kterou se učí ve třídě ostatní žáci (Vránová, 2014) (příloha č. 7).
Problémy v lexikálně-sémantické jazykové rovině zahrnují porozumění řeči v běžném hovoru, pochopení instrukcí, výkladu, pojmů, sdělení, vyprávění. Lze je odstraňovat pomocí rozšiřování aktivního a pasivního slovníku dítěte – poslech čtených pohádek a příběhů, vlastní mluvní produkce, porozumění slovům atd. (Vránová, 2014) (příloha č. 8).
Oslabení v pragmatické jazykové rovině, tzn. užití řeči v praxi a v sociálním kontextu, se projevuje neschopností jasně se vyjádřit a naučit se souvislému řečovému projevu. Vyprávění a pochopení dějové posloupnosti, střídání role naslouchajícího a mluvícího, udržování tématu hovoru lze trénovat – Vránová, 2014 (příloha č. 9).

Logopedické pomůcky uvedené v přílohách, které škola využívá nejen u výše uvedeného žáka, mají vliv na zlepšení motivace žáků, ulehčení přístupu ke komunikačnímu výstupu, korekci narušené komunikační schopnosti, a tedy vedou i ke kvalitnější komunikaci. Aktuální nabídka pomůcek je vcelku široká. U žáků s vývojovou dysfázií se často objevují oslabení ve zrakovém vnímání, poruchy pozornosti, poruchy orientace v prostoru a čase, poruchy motorické koordinace a grafomotoriky (příloha č. 10). Škola hojně zařazuje i program Symwriter, který používá pro vytváření pracovních listů užívaných při memorování básniček a písniček, při tvorbě denních režimů, při nácviku tvorby vět a vyprávění atd.

V hodinách českého jazyka a matematiky je využíváno pomůcek hlavně pro vizuální kontrolu a manipulaci (příloha č. 11). Tyto typy pomůcek žákům pomáhají si učivo lépe zapamatovat, procvičování je více baví než „obyčejný“ pracovní sešit daného předmětu. U žáků je třeba využívat prostoru celé třídy, měnit pozice a pracovní místo. Velmi rádi pracují na koberci (nutná koordinace výuky učitelem – udržení pozornosti). V současné době je největším lákadlem a motivací a posléze i odměnou práce na interaktivní tabuli či tabletu. Do výuky je práce na interaktivní tabuli velmi často zařazována. Žáci mají hned zpětnou vazbu, učí se spolupráci, pomocná ruka učitele je vždy rychlá a dostupná. Existuje spousta webových stránek, které nabízejí procvičování učiva interaktivně. Volba kvalitních webových stránek je výsledkem velmi těsné spolupráce pedagogů se školní logopedkou, kdy si předávají své zkušenosti s využitím jednotlivých webů.

Účelem PIP bylo popsat, jakými postupy škola získává finanční prostředky pro kvalitní zajištění a vybavení pomůckami. A dále, jak efektivně je využívá především v logopedické péči.

Na základě logopedické diagnostiky, která patří do rukou kompetentních osob, mohou ve škole volit logopedické pomůcky pro použití při individuální a skupinové práci. Jako příklad dobré praxe jsme uvedli logopedické pomůcky úspěšně používané v popisované škole, které jsou využitelné i v praxi běžné školy. Analýzou dostupných dokumentů školy a porovnáním s realizovanými postupy jsme došli ke zjištění, že systematicky a reálně nastavená teoretická východiska v oblasti materiálních podmínek škola dovede úspěšně realizovat v praxi. Zásadním dopadem celého procesu je kvalitní pomoc žákům s konkrétním zohledněním jejich individuálních potřeb.

Škola má dlouholeté zkušenosti s postupy, procesy a výsledky svého úsilí nejen v zajištění materiálních podmínek. K jejich dosažení využívá i optimálního personálního obsazení. Nutno však podotknout, že v minulosti byla její situace odlišná a také teprve začínala tvořit svůj systém a překonávat překážky. Vydala se však cestou, ve které je prvořadým zájmem přizpůsobit vzdělávání žáků jejich individuálním potřebám. Taková motivace postupně tvořila současnou úroveň školy.

Příležitostí pro ostatní školy může být jen realizace některé části popisovaného systému, porovnání s jejich řešeními, dopracování jejich systému apod. Výčet a návodné využití konkrétních pomůcek mohou zužitkovat ve výuce a podpoře žáků s NKS, ale i u ostatních žáků. Rozvoj slovní zásoby, komunikace, čtenářství a sociálních dovedností v komunikaci je využitelný pro všechny. Výsledky spolupráce s PR oddělením mohou motivovat jiné školy k oslovení, najmutí externího fundraisera či vytvoření pracovního místa fundraisera, který by mohl výrazně přispět k zlepšení materiální situace škol. V případě fundraisera externího může škola jeho snahu ohodnotit předem domluvenou výší provize z finančních prostředků, které se mu podaří pro školu od sponzorů získat. Pokud je fundraiser zaměstnancem školy (pedagogický i nepedagogický pracovník), může provize ze získaných finančních prostředků, kterou dostane navíc k platu, sehrát velmi výraznou motivační roli pro jeho práci.

Z hlediska přenositelnosti PIP do života dalších základních škol je rizikem např. personální obsazení, které škole umožňuje nadstandardně se zabývat procesy získávání finančních prostředků pro materiální vybavení. Zároveň však podstata systému je přenositelná a využitelná jako nabídka dalších možností, které škola může zrealizovat podle svých konkrétních podmínek.

Naopak pomůcky využívané školou a příklady jejich využití mohou některým školám usnadnit výuku žáků s narušenou komunikační schopností, a to nejen s vývojovou dysfázií. Zejména je povzbudivé, že pedagogové mohou v žácích s určitým omezením objevit jiná nadání a předkládaným způsobem je podpořit v jiné oblasti jejich rozvoje. Takový postup má pro žáky neocenitelný dosah do jejich dalšího života.

Škola poskytuje vzdělávání žákům s mentálním a kombinovaným postižením, autismem a žákům s narušenou komunikační schopností. Její působnost pokrývá okresy Pardubice a Chrudim. Škola má plně funkční navazující služby žákům a posléze klientům podporující jejich samostatnost a začlenění do běžného života podle jejich individuálních možností.

Škola v rámci hodnocení ČŠI zveřejněného na Portálu ČŠI dosáhla výsledků, které v některých oblastech byly uvedeny jako příklady inspirativní praxe, např. vztahujících se i k materiálnímu zabezpečení:

Příznivé materiální podmínky vzdělávání jsou průběžně nadále zkvalitňovány, umožňují vzdělávání každému žákovi podle jeho individuálních vzdělávacích potřeb.
Vlastní tvorba učebnic a učebních materiálů pro žáky zdravotně postižené.

Za základní a důležitý předpoklad pro optimální rozvoj materiálního vybavení školy je nutné uvést i další uvedenou oblast inspirativní praxe:

Škola funguje podle jasně stanovených pravidel, jednotlivé řídicí složky jsou provázané, umožňují konstruktivní komunikaci všech.

Rozhovory s vedením školy a specialisty o materiálních podmínkách školy.
Analýza finančních zdrojů školy.
Analýza účelnosti dokumentace školy v oblasti materiálních podmínek školy.
Hodnocení strategií školy vztahujících se k pořízení, účelnému využívání a správě materiálního vybavení zejména pomůcek.
Hodnocení strategie systému evidence pomůcek.
Hodnocení pravidel pro burzu pomůcek.
Analýza systému a efektivity záznamů komise MTZ.
Hodnocení účelnosti kontrolní činnosti školy v oblasti materiálních podmínek.
Zpětná vazba, autoevaluace materiálních podmínek školy prostřednictvím výročních zpráv.
Pozorování použití pomůcek ve vzdělávacím procesu.

Závěrem lze konstatovat, že pokud ve škole funguje konstruktivní komunikace, efektivní řízení, vědomí otevřených cest a odvaha volby různorodých řešení, konkrétní znalost potřeb žáků a reálných možností školy, potom vzdělávací cesta každého žáka jako osobnosti s individuálními předpoklady může být pro všechny snadnější, úspěšnější a radostnější. Přejeme každé škole, aby společně s žáky zažívala podobné úspěchy.

Ukázka příkladů strategie školy