Cílem této kapitoly je ukázat, jak škola pomůcky účelně využívá při vzdělávání žáků. Další popis je zaměřený spíše na práci s individuálním žákem, ale zvolený příklad má ilustrovat systematický přístup, který škola uplatňuje a přizpůsobuje vůči osobním potřebám každého žáka. Prostřednictvím příběhu žáka školy vás provedeme využíváním pomůcek, které mu pomáhají zvládat jeho znevýhodnění, kterým je vývojová dysfázie. Pomůcky jsou ve výuce využívány na základě spolupráce se školským poradenským zařízením (Speciálně pedagogické centrum Svítání, dále SPC) a vycházejí z jeho doporučení. V něm jsou specifikovány konkrétní metody práce s žákem včetně doporučených pomůcek. Pedagogové školy mají speciálně pedagogické vzdělání, díky němuž volí pro žáka další pomůcky vhodné pro jeho optimální rozvoj. Současně spolupracují s odborníky (školní logoped, fyzioterapeut, ergoterapeut), kteří dohlížejí na účelné využívání pomůcek.
Vývojová dysfázie není jen vadou řeči, ale zasahuje celou osobnost člověka, protože problém postihuje např. porozumění řeči, schopnost verbální komunikace, gramatiku řeči, oslabení zrakového, sluchového vnímání apod. Proto je odlišný vývoj řeči často spojený s celkovým nerovnoměrným vývojem v oblasti sociálních vztahů, emocí, motivace, ale promítá se i do budoucího profesního uplatnění (Vránová, 2014).
Žák se dostal do péče školy již v předškolním věku, kdy byla zahájena spolupráce se SPC školy. Edukace byla realizována na bázi strukturovaného učení s využitím prvků alternativní komunikace, protože jeho řeč byla výrazně narušena malou srozumitelností pro okolí, používal neverbální komunikaci (převážně pouze gestikuloval), občas doplněnou slovními obraty. Jeho vyjadřovací schopnosti však neodpovídaly jeho věku. Objevovaly se také záchvaty vzteku při nepochopení okolím.
V mladším školním věku byla využívána především metoda strukturovaného učení, vizualizace a individuální přístup s pozitivní motivací. V oblasti komunikace byly nadále využívány systémy augmentativní a alternativní komunikace, zejména metoda Výměnného obrázkového komunikačního systému (dále VOKS) (příloha č. 5), fotografický denní režim a nejrůznější pomůcky zaměřené na děti s poruchou autistického spektra a např. Obrázkový slovník sociálních situací pro děti s poruchou autistického spektra (dále PAS). Velmi limitující byla nedostatečná a nesrozumitelná slovní zásoba, používal novotvary. Neverbální komunikací nadále kompenzoval nedostatečně vyvinutou orální řeč. V oblasti trávení volného času se začínají vynořovat dílčí specifická nadání pro výtvarné činnosti. Kreslí zejména obrázky s tematikou vlaků.
V starším školním věku až do současnosti v oblasti komunikace udělal žák velký pokrok. Vyjadřuje se ve větách a v souvětích s přiléhavým použitím výrazů. V oblasti artikulace přetrvává nesprávná výslovnost některých hlásek, občas dochází k přesmykám slabik. Pro jeho současný řečový projev je charakteristické rychlejší tempo a přetrvávají výrazné deficity v gramatické oblasti – zejména v užití/porozumění předložkám, skloňování podstatných jmen, časování sloves, absence zvratných zájmen si a se. Prozatím nedokáže uplatnit pravopisná pravidla v praxi. Obtížně určuje rody podstatných jmen. Jeho mluvní projev je však dobře srozumitelný. Nebojí se komunikovat se spolužáky ani s dospělými – vyká i tyká.
V oblasti sociálního chování a interakce došlo k jeho rozvoji v oblasti mezilidských vztahů a sociálně-emočních dovedností. Oblast vlastních zájmů užívá ke komunikaci s okolím, realizuje „přednášky“ na téma vlaky, železnice, které prezentuje před třídním kolektivem. Jeho záliby mají potom přímý vliv i na volbu pomůcek. Vybírají se a využívají např. učební materiály, pomůcky s tematikou železnice a tím se podporuje jeho motivace ke spolupráci a plnění výukových aktivit. Jeho velmi oblíbenou aktivitou pro volný čas se stala výtvarná činnost, kterou vystavuje a aktivně prezentuje i na veřejnosti.
V následujícím textu uvádíme jako příklad dobré praxe logopedické pomůcky školy, které napomáhají nejen zmiňovanému žákovi k rozvoji komunikace. V přílohách prezentujeme výčet pomůcek, kterými škola disponuje, ale jako nadstavbu jsme zpracovali i videa jejich funkčního využití přímo v praxi. Tento postup jsme vyhodnotili jako přínosný pro všechny pedagogy, kteří vzdělávají žáky, a to nejen s narušenou komunikační schopností, a potřebují se obohatit o další způsoby práce se žáky nebo rozšířit si své dovednosti v této oblasti.
Pomůcky jsme rozdělili podle stručně definovaného obsahu jazykových rovin řeči, které se podílejí na komplexním rozvoji řeči a jsou tudíž přenositelné pro vývoj komunikačních schopností všech žáků nejen s vývojovou dysfázií.
- Deficity ve foneticko-fonologické jazykové rovině, jde o sluchové rozlišování hlásek mateřského jazyka a jejich výslovnost, můžeme snižovat pomocí (Vránová, 2014) procvičování fonematického sluchu (např. hry typu slovní fotbal), rozlišování měkkých a tvrdých slabik (např. s využitím měkké a tvrdé kostky nebo brady a nosu), rozlišování znělých a neznělých hlásek, metodicky přesným trénováním sluchové analýzy a syntézy, rozlišování hranice slov (příloha č. 6).
- Obtíže v morfologicko-syntaktické jazykové rovině, jedná se o používání gramatiky v užívání jednotlivých slovních druhů, ohýbání slov (časování, skloňování), tvoření vět a souvětí, lze korigovat pomocí cvičení zaměřených zejména na dobrou techniku čtení a pozitivní motivací ke čtení. Čtenářské dovednosti lze naučit různými způsoby, a proto je vhodné používat i jinou metodu, než kterou se učí ve třídě ostatní žáci (Vránová, 2014) (příloha č. 7).
- Problémy v lexikálně-sémantické jazykové rovině zahrnují porozumění řeči v běžném hovoru, pochopení instrukcí, výkladu, pojmů, sdělení, vyprávění. Lze je odstraňovat pomocí rozšiřování aktivního a pasivního slovníku dítěte – poslech čtených pohádek a příběhů, vlastní mluvní produkce, porozumění slovům atd. (Vránová, 2014) (příloha č. 8).
- Oslabení v pragmatické jazykové rovině, tzn. užití řeči v praxi a v sociálním kontextu, se projevuje neschopností jasně se vyjádřit a naučit se souvislému řečovému projevu. Vyprávění a pochopení dějové posloupnosti, střídání role naslouchajícího a mluvícího, udržování tématu hovoru lze trénovat – Vránová, 2014 (příloha č. 9).
Logopedické pomůcky uvedené v přílohách, které škola využívá nejen u výše uvedeného žáka, mají vliv na zlepšení motivace žáků, ulehčení přístupu ke komunikačnímu výstupu, korekci narušené komunikační schopnosti, a tedy vedou i ke kvalitnější komunikaci. Aktuální nabídka pomůcek je vcelku široká. U žáků s vývojovou dysfázií se často objevují oslabení ve zrakovém vnímání, poruchy pozornosti, poruchy orientace v prostoru a čase, poruchy motorické koordinace a grafomotoriky (příloha č. 10). Škola hojně zařazuje i program Symwriter, který používá pro vytváření pracovních listů užívaných při memorování básniček a písniček, při tvorbě denních režimů, při nácviku tvorby vět a vyprávění atd.
V hodinách českého jazyka a matematiky je využíváno pomůcek hlavně pro vizuální kontrolu a manipulaci (příloha č. 11). Tyto typy pomůcek žákům pomáhají si učivo lépe zapamatovat, procvičování je více baví než „obyčejný“ pracovní sešit daného předmětu. U žáků je třeba využívat prostoru celé třídy, měnit pozice a pracovní místo. Velmi rádi pracují na koberci (nutná koordinace výuky učitelem – udržení pozornosti). V současné době je největším lákadlem a motivací a posléze i odměnou práce na interaktivní tabuli či tabletu. Do výuky je práce na interaktivní tabuli velmi často zařazována. Žáci mají hned zpětnou vazbu, učí se spolupráci, pomocná ruka učitele je vždy rychlá a dostupná. Existuje spousta webových stránek, které nabízejí procvičování učiva interaktivně. Volba kvalitních webových stránek je výsledkem velmi těsné spolupráce pedagogů se školní logopedkou, kdy si předávají své zkušenosti s využitím jednotlivých webů.