Osobnostní a sociální rozvoj žáků – učitelský a žákovský dotazník

Soubor dvou dotazníků nabízí uživatelům možnost získat informace o tom, jak se daří u žáků podporovat osobnostní a sociální rozvoj a jak tuto podporu vnímají žáci.


Co z dotazníků plyne ve vztahu ke kompetencím

Ve vztahu ke kompetencím plynou z dotazníků zjištění o tom, jestli učitelé využívají jednotlivé možné dílčí formy podpory rozvoje kompetencí ke skutečné průběžné každodenní podpoře jednotlivých žáků v tom, aby přemýšleli o vlastním osobnostním rozvoji a o utváření sociálních vztahů, kterých jsou součástí. Dále pak zjištění o tom, které konkrétní dílčí formy podpory rozvoje kompetencí žáků škola využívá. Učitelský dotazník doplňuje žákovský dotazník. Ten doplní informace zjištěné od učitelů žákovskou reflexí: Vnímají žáci sociální aspekt učení a důležitost spolupráce na zadaných úkolech? Jsou žáci zapojováni do skupinové práce? Vnímají přínos jednotlivých rolí k úspěšnému splnění úkolu? Vnímají hodnocení skupinové práce jako spravedlivé? Odpovědi na tyto otázky a řada dalších zjištění by měly sloužit školám jako vodítka pro jejich vlastní práci na podpoře klíčových kompetencí.


Jak dotazníky fungují

Učitelský dotazník je zaměřený na získání kvantitativních dat od učitelů na základě jejich vlastního vyjádření v jednotlivých položkách dotazníku. Tematicky jsou položky dotazníku zaměřeny na praktické postupy podpory kompetencí sociálních a personálních, které učitel využívá. Dotazník je pro učitele příležitostí promyslet a reflektovat vlastní praxi podpory kompetencí žáků, využívání skupinové a týmové práce, partnerského učení mezi žáky a postupů hodnocení zaměřených na sociální, vztahovou stránku učení.

K učitelskému dotazníku je komplementární dotazník pro žáka. Porovnání dat z obou dotazníků může přinést cenné informace o tom, jaký je dopad učitelovy podpory sociálních vztahů na žáky, nakolik se daří rozvinout u žáků vnímání důležitosti spolupráce mezi lidmi a dovednosti jejich zapojení do týmu. Učitelé, kteří se prostřednictvím dotazníku podívají na vlastní práci, pak budou mít navíc pro vlastní informaci srovnání s výsledky za celý vzorek škol, na kterých hodnocení proběhne.


Co přináší získané kvantitativní informace

rozvíjení klíčových kompetencí, které jsou tak důležité pro život každého člověka, zatím mnoho dat nemáme. Dotazník umožní získat souhrnné informace například o tom,
 
  1. zda, nakolik a jaké konkrétní formy podpory sociální participace jednotlivých žáků školy využívají;
  2. jak probíhá reflexe zapojení žáků do skupinových aktivit a úkolů, které formy reflexe například nejsou využívány, přestože mohou být pro podporu spolupráce velmi efektivní;
  3. jaké metody skupinové výuky a týmové práce žáků, které mohou být velmi efektivní, jsou využívány a jak často;
  4. zda a jaké má každý žák zpětnovazební informace, které potřebuje pro rozvoj sociálních dovedností a pro vlastní osobnostní rozvoj;
  5. zda a jak často jsou vytvářeny příležitosti pro partnerské učení mezi žáky;
  6. jaké jsou potřeby učitelů pro využívání skupinových metod výuky, s jakými překážkami se setkávají.
Celý soubor získaných informací poskytne širší obraz toho, jaké jsou výsledky podpory žáků v rozvíjení jejich kompetencí sociálních a personálních: zda se skutečně zapojují do skupinových aktivit, zda rozumí přínosům spolupráce, zda si dokážou pomáhat a spolupracovat podle pravidel a utvářet si tak díky školnímu vzdělávání širší smysl pro fair play. Cenná pak bude možnost srovnání zjištěných výsledků v čase.

Oba dotazníky je možná použít ve vytištěné formě.

Zejména pro využití třídními učiteli je efektivní kombinovat učitelský dotazník, který je formou sebereflexe, se zadáním žákovského dotazníku žákům třídy, ve které je pedagog třídním učitelem. Otázky obou dotazníků mají shodnou strukturu, což umožňuje snadno sledovat konzistenci odpovědí v obou dotaznících. Pokud jsou odpovědi v učitelském dotazníku i v žákovských dotaznících v zásadě shodné nebo jen mírně odchylné, znamená to pravděpodobně, že jsme získali víceméně reálný obraz situace. Pokud se odpovědi liší výrazně, je to signál, že je nutné se na tu oblast, ve které učitel a žáci vnímají situaci značně odlišně, zaměřit a využít dalších nástrojů a metod k odhalení důvodu, proč stav v dané oblasti vnímá učitel jinak než jeho žáci.

Z hlediska věku žáků je vhodné použít k výše zmiňovanému účelu dotazník u žáků druhého stupně, kdy lze očekávat přiměřené porozumění otázkám, a tedy i relevantní odpovědi.

Nástroj není vhodný pro použití vedením školy pro všechny žáky.  


Přílohy: