Odborná praxe jako spolupráce s vnějšími partnery

Kritérium 1.5 je zaměřeno na různé formy spolupráce škol s vnějšími partnery. V tomto konkrétním příkladu inspirativní praxe nazvaném Odborná praxe jako spolupráce s vnějšími partnery – metodické vedení odborné praxe s využitím projektu Digital Online Verification of Skills se zaměřujeme na tu část kritéria, která zahrnuje partnerství se školami v zahraničí, zapojení studentů a pedagogů do mezinárodních projektů odborných praxí a efektivní využití výsledků spolupráce pro zkvalitnění klíčových prvků vzdělávacích programů vyšších odborných škol. Výsledkem popisované formy spolupráce s vnějšími partnery je zkvalitnění metodického vedení odborných praxí aplikací projektu DOVOS ve vzdělávacím programu VOŠP. Vznikl tak výstup, který v souladu s rámcem ECVET – Evropský systém pro přenos kreditů v odborném vzdělávání – dále na národní úrovni rozšiřuje kvalitní správu činností, které souvisejí s organizací odborných praxí na VOŠ a SŠ.

Výchozí situací příkladu inspirativní praxe byla snaha VOŠP metodicky zlepšit spolupráci s klíčovými vnějšími partnery profesní školy, se zaměstnavateli absolventů. A to formou projektu spolupráce s dalšími důležitými vnějšími partnery školy, se zahraničními školami. Realizace projektu tak pomohla zlepšit spolupráci školy s vnějšími partnery hned ve dvou ohledech.

VOŠP připravila a realizovala projekt DOVOS – Digital Online Verification of Skills – z několika vnitřních důvodů.

Tím prvním byla potřeba zmapovat obsah výuky a převést jej do podoby plánovaných výstupů z učení. To znamenalo převést stávající moduly/předměty, ze kterých se výukový plán skládá, do takové podoby, která je vhodná pro věcnou a informativní komunikaci se zaměstnavateli. Výstupy z učení umožňují, aby zaměstnavatelé snadněji rozpoznali konkrétní dovednosti a schopnosti uchazečů o zaměstnání.

Druhým důvodem pro realizaci projektu byla potřeba zavést modulární členění výuky, které je založené na definici výstupů z učení (learning outcomes). Ty vyjadřují požadované klíčové kompetence absolventů nezbytné pro úspěšné začlenění do praxe. Cíle uvažovaného projektu se shodovaly se záměrem Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV), který hledal další uplatnění systému ECVET – Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu, který přispívá k přenosu a uznání znalostí, dovedností a kompetencí získaných v průběhu studijní nebo pracovní stáže doma či v zahraničí. VOŠP iniciovala projekt spolupráce se zahraničními partnery, který byl připravený a vypracovaný v rámci zkvalitňování praktické přípravy studentů VOŠP a partnerských škol.

VOŠP vytvořila a vedla mezinárodní tým partnerů. Protože v českém vzdělávacím systému neexistuje databáze zahraničních škol jako případných partnerů pro tento typ projektů, kromě systematické rešerše systémů odborných praxí na zahraničních, oborově spřízněných školách, VOŠP zhodnotila účast na projektech EURASHE, resp. Sdružení profesního terciárního vzdělávání jako jeho českého zastoupení. Využila osobní kontakty pedagogů VOŠP, kteří pomohli oslovit zahraniční školy, seznámit je s připravovaným projektem a získat konkrétní odborníky na straně partnerů pro osobní spolupráci. Partnery projektu se staly University College Leuven-Limburg, Belgie, Thomas More University College, Mechelen, Belgie a University of St Mark and St John, Plymouth, Spojené království.

Financování projektu bylo zajištěno z dotace Erasmus+ KA 2 – Strategická partnerství, poskytovatelem dotace byl Dům zahraniční spolupráce (DZS). Dům zahraniční spolupráce dlouhodobě prosazuje zapojení prvků ECVET do projektů odborného vzdělávání napříč spektrem škol, takže projekt postavený cele na ECVETu měl při podání projektové žádosti dobré vyhlídky na schválení. Iniciátorem a příjemcem dotace se stala VOŠP, koordinátorem projektu pedagog školy Dominik Fellner.

Celý postup při vzniku projektu byl výjimečný v tom, že škola se nepřihlásila k vypsanému a již formulovanému zadání, ale na základě vlastních potřeb a díky znalosti situace v evropském vzdělávání sama předjednala projektový rámec a vytvořila vlastní projekt spolupráce s partnery, který může být modelem pro podobné záměry. Cíle projektu byly přitom v souladu s národní vzdělávací politikou a s konkrétními možnostmi financování zpracovaného zadání.

Jednou osou projektu a také konkrétním produktem projektu byla vytvořená aplikace pro správu praxí a takové metodické vedení odborných praxí, které umožňuje soustavný dialog školy s partnery z řad zaměstnavatelů.

Aplikace projektu DOVOS poskytuje – vedle správy činností souvisejících s organizací praxí – také správu jednotek očekávaných výstupů z učení. Poskytovatel praxe může hodnotit výsledky a průběh praxe. Může také ve spolupráci se školou vytvořit konkrétní popis činností studentů na praktickém vyučování ve firmě.

Toto se typicky realizuje prostřednictvím smlouvy o učení. Smlouvy o učení představují finální dokument v aplikaci DOVOS. Každá smlouva o učení vychází z již zadaného memoranda o spolupráci, týká se tedy vždy jedné školy a jednoho partnera. Smlouva o učení je vytvořena pro konkrétního studenta, který bude v partnerské organizaci konat konkrétní odbornou praxi definovanou jednotkami učení uvedenými právě ve smlouvě o učení (viz příloha č. 3).

Smlouvu o učení lze samozřejmě tisknout, její výsledky hodnotit a následně exportovat např. do systému LMS (zkratka pro Learning Management System - označuje systém řízení učení v digitálním prostředí.) Moodle.

Smlouva o učení shrnuje plánovaný průběh praxe, resp. praktické výuky a definuje soubor výstupů z učení – tzv. jednotek. Jednotky výstupy z učení představují ucelené sady výstupů z učení. S pomocí jednotek popisujeme profesní kvalifikace, části vzdělávacích programů a v našem případě také obsah odborných praxí.

Aplikace dále umožňuje poskytovateli praxe (instruktor ve firmě) se školou dohodnout seznam kritérií pro vyhodnocení praxe. Do aplikace je možné vepsat vedle odborných dovedností také tzv. měkké dovednosti. Před zahájením praxe se student musí seznámit s kritérii hodnocení praxe. To umožňuje kvalitnější spolupráci mezi studentem a instruktorem praxe. Praxe jako nedílná součást studia na vyšších odborných školách je na každé škole spravována způsobem, který si každá škola sama vypracovala.

V našem konkrétním příkladu byl postup před realizací projektu následující:

• Projekt probíhal od 09/2015 do 08/2018, tedy v rozsahu tří let. Skládal se z několika klíčových aktivit – tvorby metodiky, sady jednotek výstupů z učení pro multimediální žurnalistiku, designu a vývoje aplikace, praktických vzdělávacích aktivit formou mezinárodní spolupráce studentských týmů a diseminačních aktivit pro vzdělávací i profesní instituce.

V tomto konkrétním případě příkladu inspirativní praxe byla vybrána kritéria, která zahrnují partnerství se školami v zahraničí, zapojení studentů a pedagogů do mezinárodních projektů a efektivní využití výsledků spolupráce pro zkvalitnění dotčených činností školy.

Jako indikátory zvoleného kritéria byly vybrány následující:

• zahraniční školy, které se podílejí na projektu
  • University College Leuven-Limburg, BE
  • Thomas More University College, Mechelen, BE
  • University of St Mark and St John, Plymouth, UK

• počty zapojených pedagogů z VOŠP (11); pedagogové byli vybíráni na základě dvou kritérií. Pro zapojení do rešeršní a metodické části zejména na základě své odborné erudice a dřívější praxí prověřené analytické a deduktivní kapacity. Pro zapojení do praktických etap projektu (mezinárodní setkání, mobility, mediální týdny) byli vybíráni na základě zkušeností s terénní prací a svých jazykových dovedností.
• počty zapojených studentů VOŠP (36); studenti byli vybíráni na základě vlastního projeveného zájmu po absolvování výběrového řízení, ve kterém byla hodnocena především jejich jazyková připravenost a také zkušenost práce v mediálních týmech.
• počty zapojených studentů na zahraničních partnerských školách (80)
• zapojení renomovaných partnerů – zaměstnavatelů (viz příloha č. 2)

BBC, UK – poskytovalo redakční prostor pro studentské výstupy a specifický úhel pohledu veřejnoprávního média, zároveň sloužilo jako simulované pracoviště praxe, dodalo vlastní reportéry, editory aj. odborníky, kteří uvedli do praxe a zároveň poskytovali zpětnou vazbu k realizované praxi; přínosem pro VOŠP byla silná role zaměstnavatele jako zadavatele práce (v ECVET tripartitě škola – student – zaměstnavatel),

ITV, UK – poskytovala redakční prostor pro studentské výstupy a specifický úhel pohledu komerčního média, zároveň sloužila jako simulované pracoviště praxe, dodala vlastní reportéry aj. odborníky, kteří uvedli do praxe a zároveň poskytovali zpětnou vazbu k realizované praxi; přínosem pro VOŠP byla silná role zaměstnavatele jako zadavatele práce (v ECVET tripartitě škola – student – zaměstnavatel),

Impuls, ČR – poskytlo na celý týden reportéra a simuloval role zaměstnavatele (opět v ECVET tripartitě),

ČRo Wave – poskytlo na celý týden reportéry, kteří simulovali role zaměstnavatele (opět v ECVET tripartitě) na skutečném pokrývaném eventu AFO (Academia Film Olomouc),

Bis21 – počáteční simulace mediálního zaměstnavatele (na půdě hostující partnerské univerzity), který nabídl zpětnou vazbu, profesní rámce práce v oblasti univerzitních médií a kontrolu kvality popisu výstupů z učení.

Naplňování kritéria Spolupráce s vnějšími partnery

Zapojení partnerů

Tato část příkladu inspirativní praxe předpokládá aktivní přístup při vyhledávání partnerských škol a zaměstnavatelů v ČR i v zahraničí. Zásadní podmínkou pro zahraniční spolupráci je samozřejmě schopnost cizojazyčné komunikace především v angličtině. To platí nejen pro pedagogy, ale také pro spolupracující studenty.

Výstupy z učení

Modulární systém výuky odborných praxí byl po ověření v projektu zapracován do řízení praxí na VOŠP. Výrazně se zrychlila reakce školy na požadavky zaměstnavatelů. Ve skutečnosti to znamená, že škola nemusí případný požadavek z praxe zařadit do výuky za cenu reakreditace programu. Příkladem bylo zavedení modulů Mobilní žurnalistiky do kurikula VOŠP. Stačí tak zohlednit stávající výstupy z učení v jednotlivých modulech a tím se změní požadovaný výstup z učení.

Tento prvek je možné názorně demonstrovat i na dalším příkladu z praxe. Pokud internetový zpravodajský portál zavádí do svého portfolia službu online videa, poptává typicky nový typ kameramana. V rámci úspor ideálně někoho, kdo kromě svého řemesla zároveň disponuje specifickými IT kompetencemi. Profese kameramana se znalostí HTML5 a práce se skriptem není sice součástí akreditace školy, nicméně jednotlivé kompetence vedoucí k naplnění této nové kvalifikace jsou součástí několika stávajících studijních modulů. Na základě identifikace odpovídajících výstupů z učení je potom škola schopná certifikovat zisk těchto dovedností do výstupního dokumentu studenta (např. Europass) a do jeho profesního portfolia.

Kritéria evaluace byla přímo převzata z EQAVETu a zapracována do DOVOSu, který měl digitalizovat rámec ECVET.

Vylepšenou metodiku správy odborných praxí a konkrétní nástroj řízení praxí (samotnou aplikaci DOVOS) jsme nabídli i kolegům z oblasti odborného vzdělávání prostřednictvím DigiKoalice (VOŠP nabídla použití aplikace DigiKoalici, která aplikaci testovala a deklarovala úmysl nabídnout ji zájemcům z řad zástupců odborných škol.) zřízené NPI ČR, která se intenzivně zasazuje o propojení účastníků ve světě digitálních dovedností a digitální gramotnosti.

Metodika DOVOS na VOŠP přispěla zejména k prohloubené orientaci modulů odborné přípravy na výstupy z učení a k důrazu na kvalitu jejich dosahování v podmínkách současné školy. Dále škola pokročila v systematizaci procesů odborné praxe.

Aplikace projektu DOVOS byla přijata Národním ústavem pro vzdělávání (NÚV), resp. Národním pedagogickým institutem ČR (NPI ČR), k dalšímu testování. V současné době je možné, aby se i jiné školy seznámily s aplikací. (Např. Jabok – VOŠ sociálně pedagogická a teologická, CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc, Svatojánská kolej – VOŠ pedagogická se s aplikací seznámili podrobněji. Náročnou částí se ukázal popis soft skills pro potřeby sociální práce.) Případné zvážení zavedení aplikace do způsobu správy odborných praxí na VOŠ a SŠ nebude možné bez účasti dalších partnerů z oblasti vzdělávacích institucí a škol.

Rizika

Základní podmínkou pro zavedení aplikace z projektu DOVOS na škole je přijetí ECVETu. To je podmíněno změnou myšlení pedagogů, spolupracujících odborníků (externistů) a zaměstnavatelů (poskytovatelů praxe). Klíčovým faktorem bylo zapojení pedagogů do řešení projektu, u kolegů externistů pak zapojení do mediálních týdnů a soustavná diskuse principů DOVOSu na pedagogických radách školy. Zaměstnavatelé byli do projektu vtaženi prostřednictvím zjišťování požadavků na budoucí kolegy. Na počátku zavedení aplikace je velká časová investice. Do systému se musí zavést data, zejména personální údaje o studentech, údaje o škole a zaměstnavatelích poskytujících praxi, která jsou ve škole v různé podobě.

Zavedení aplikace předpokládá modulární systém výuky, protože samotný ECVET je postavený na výstupech z učení sdružovaných do jednotek, které se následně mohou dále slučovat do vyšších profesně specializačních kvalifikací podle potřeby trhu. Zavedení ECVETu předpokládalo změnu přístupu k výuce, a to s vědomím rizika, že formulování výstupů z učení je náročný proces vyžadující velkou míru slaďování přístupů a porozumění všech aktérů profesního vzdělávání.

V profesním vzdělávání jde především o schopnost předvést v profesní praxi zažitý profesní výkon, ve kterém se organicky a podle potřeb situace syntetizuje znalostní báze, dovednost a postoje potřebné k řešení konkrétní pracovní situace. Proto je pro profesní výuku žádoucí přecházet postupně od systému dílčích předmětů, které pokrývají jednotlivé znalosti a dovednosti potřebné pro výkon profese, ale syntézu si student musí udělat sám mimo výuku, na systém spíše kompetenční, kde dovednosti a znalosti jsou získávány s ohledem na bezprostřední pracovní výkon, nebo lépe přímo v něm. Zde se také výstupy z učení dají konkrétněji definovat a posléze slučovat do modulárních jednotek.

Příležitosti

Aplikace je nástroj, který umožní do detailu připravit, monitorovat a vyhodnotit průběh praxe, nastavit kritéria kvality a hodnocení, stanovit konkrétní výstupy z učení. Aplikace vygeneruje potřebné dokumenty k podpisu i k založení do Europassu. Umí importovat i exportovat data z a do systémů používaných školou (Moodle, Bakalář).

Výhodou je skutečnost, že aplikaci je možné zavést bez spolupráce s dalšími partnery.

Po zavedení aplikace je možné dopracovat systém tak, aby poskytoval monitoring průchodu školou u každého studenta.

Vyšší odborná škola publicistiky byla založena v polovině devadesátých let minulého století jako škola orientovaná na autorskou novinářskou tvorbu. Postupně se v závislosti na poptávce zaměstnavatelů věnovala také zpravodajské novinářské práci a zvláště její audiovizuální podobě: v široké podobě od online zpravodajství po rozhlasovou a televizní praxi veřejnoprávních médií (quality journalism).

Vyšší odborná škola publicistiky vychází ve svém studijním programu ze základních profesních požadavků současného odvětví faktografických médií. Díky aktivnímu kontaktu s oborem a jeho představiteli usiluje o maximální propojení a rychlou inovaci studijního programu v návaznosti na aktuální požadavky trhu. Vedle sledování trendů terciárního vzdělávání a moderních technologických řešení klade praktický důraz na elementární novinářskou etiku a etiketu, znalosti zákonných rámců novinářské praxe a všeobecný přehled svých absolventů.

Studenti postupně procházejí řadou tvůrčích zkušeností od všech klíčových forem novinářství až po obsahy pro marketingové kampaně a programy déledobé komunikace institucí. Student v průběhu studia mění týmové role a zblízka se tak setkává s odlišnými pracovními zkušenostmi. Zaměstnavatel v absolventovi získává široce použitelného začínajícího odborníka, juniorního, ale kompetentního zaměstnance, schopného splnit úkoly přesahující konkrétní pracovní zařazení, pracovat v různých žánrech a připraveného i změnit obsah své práce v širším poli tvorby mediálních obsahů. Škola spolupracuje s předními mediálními domy (např. Česká televize, Český rozhlas, Economia, a.s., Seznam.cz a Televize Seznam). Z hlediska obsahového pokrytí žánrů se výuka soustřeďuje na reportážní tvorbu s důrazem na publicistiku, a to jak v rozhlasové, tak v televizní a internetové tvorbě.

V současné době škola vytváří vlastní projekty, které obstály v reálném veřejném prostoru a jeho konkurenčním prostředí. Jedná se např. o magazín s měsíční frekvencí na Seznam TV (STUDENT´S LIFE) nebo internetové médium zaměřené na mladé čtenáře se zájmem o oblast startupů, moderních technologických trendů, zajímavých neziskových projektů a zdravého životního stylu STARTY.cz. Dalším projektem školy je internetové médium Generace20.cz, tištěný měsíčník ECHO, vysílání školní televize DOT, festival Všemi směry a intenzivní Mediální dny. Pro studenty středních škol VOŠP organizuje kurzy mediální výchovy a zajišťuje organizaci projektu Školní časopis roku.

Jako hodnoticí nástroj projektu byl použit EQAVET (The European Quality Assurance in Vocational Education and Training), což je evropský rámec pro podporu zajišťování kvality v odborném vzdělávání, který pomáhá školám, zaměstnavatelům a všem, kteří se podílejí na odborném vzdělávání, dokumentovat, rozvíjet, monitorovat, hodnotit a zlepšovat kvalitu odborného vzdělávání.

Kritéria pro studijní a pracovní podmínky jsou nástrojem pro zjišťování kvality ve spolupráci škol a firem v systému odborného vzdělávání v ČR. Seznam těchto kritérií zahrnuje celý proces studijní praxe včetně sledování uplatnění absolventů v praxi. V projektu DOVOS byla prakticky otestována níže uvedená kritéria EQAVET:

• Písemná dohoda – ukázala se jako užitečná první příležitost k reflexivnímu promýšlení rámců praxe z hlediska školy, studenta i poskytovatele praxe
• Výstupy z učení – jako klíčový parametr, kolem kterého se odborná praxe několikrát upravovala a rozšiřovala
• Učitelé, školitelé a instruktoři – vzájemně vyjasněné role tří podob pedagogického doprovázení odborných praxí, nezbytná součást dojednávání rámce praxe
• Praktická příprava na pracovišti – diskuse toho, co vše je do ní zahrnuto, čím je omezena organizačně
• Odměna žákům – pokud je realizovatelná (diskuse vztahu k produktivní činnosti apod.)
• Právní ochrana – studentů na praxi, jejich zaměstnaneckého a školního díla, další kontexty
• Pracovní, zdravotní a bezpečnostní podmínky
• Podmínky pro přijímání žáků a studentů – tzv. prerekvizity, tedy předchozí absolvované vzdělávací aktivity (vč. informálního učení), vstupní kompetence
• Zapojení partnerů – stupeň, okolnosti a požadovaná součinnost
• Daňové a jiné zvýhodnění zaměstnavatelů
• Možnost zahraniční spolupráce – v rámci přinejmenším středoevropského trhu práce
• Kariérové poradenství a informace – komentované job description, konkrétní dostupné služby poradenství
• Jak firmy přilákají školy a žáky – promoční aktivity samotných odborných praxí, jejich vylaďování s ohledem na školy a studenty
• Sledování uplatnění absolventů

Příklad inspirativní praxe z VOŠP přináší zásadní rozšíření možností ve správě studijní praxe při využití evropského systému ECVET (dále sleduje téma i po úpravě politiky Evropské komise v oblasti odborného vzdělávání: „K 31. 12. 2020 ECVET jako značka zaniká, ale jeho zásady se začlení do dalších nástrojů politiky EU. Pozitivní je, že ECVET je po skončení pilotní fáze vnímán jako běžná součást projektů mobilit. Veškeré informace a výstupy naleznete na https://www.naerasmusplus.cz/cz/reformy-a-systemy-vzdelavani-ecvet/. Od ledna 2021 je tým ECVET expertů nahrazen týmem s názvem Národní VET TEAM, jehož úkolem je nadále přispívat k propagaci a využívání evropských nástrojů a principů pro podporu kvality odborného vzdělávání. Tým se konkrétně zaměří na vzdělávací a poradenské činnosti v oblasti kvality mobility, využití výstupů z učení a jejich uznávání, sledování absolventů atd. Více informací o VET Teamu zveřejníme již brzy.“) v podmínkách ČR. Aplikace výstupu z projektu DOVOS (v rámci Erasmus+) je zaměřená na VOŠ a SŠ. Uživatelům přináší možnost v rámci modulárního systému výuky spravovat oblast odborného výcviku či odborné praxe na uvedeném typu škol. Konkrétně jde o tyto oblasti praktické výuky:

• oblast poskytovatelů praxí, firmy, instituce a jiné subjekty, které po dohodě se školou umožňují kvalitní absolvování praxe dle oboru studia;
• evidence realizované praxe;
• online správa realizované či připravované praxe s možností konkrétního nastavení činností studentů na praxi a vyhodnocování praxe na základě specificky nastavených kritérií hodnocení studenta;
• aplikace umožňuje evidenci a hodnocení nejen odborných schopností a dovedností, ale také správu tzv. měkkých dovedností (soft skills);
• systém je nastavený tak, že s obsahem a způsobem hodnocení praxe je před zahájením praxe seznámen student, který se k obsahu praxe může vyjádřit;
• aplikace je schopna komunikovat pomocí API (zkratka pro Application Programming Interface) označuje v informatice rozhraní pro programování aplikací.) s LMS (např. Moodle);
• výstupy z praxe je možné importovat tak, aby je mohl student umístit do svého portfolia pro potřeby profesně orientovaného životopisu.

• Priloha-c-1-Diseminacni-aktivity

• Priloha-c-2-Seznam-zapojenych-partneru

• Priloha-c-3-DOVOS-–-smlouva-o-uceni