Výjimečnost školy spočívá v působení speciálních pedagogů ve většině tříd celého zařízení, což je výhodou pro poskytování nadstandardní péče pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, zdravotním znevýhodněním (příloha č. 3), sociálním oslabením či děti s odlišným mateřským jazykem nebo nadané.
Všechny děti mají svá portfolia, která jsou v rámci jednotlivých tříd sledována. Do portfolií mají možnost nahlížet zákonní zástupci i poradenská pracoviště. Jednotlivá portfolia jsou strukturována podle dílčích výstupů vzdělávacích oblastí a klíčových kompetencí. Ve škole jsou samotnými dětmi vedena sběrná výběrová portfolia. Děti si do svých šanonů ukládají všechny práce, které si po určitém čase sami třídí a ponechávají pouze nejlepší výtvory, které jsou pro ně důležité. Na závěr docházky do MŠ jsou svázány a předány při slavnostním pasování na školáky (příloha č. 4). Pedagogové dále vedou hodnotící diagnostická portfolia, která dokumentují pokroky jednotlivých dětí. V pravidelných intervalech se zaměřují na jednotlivé oblasti výkonu, aby byl zdokumentován vývoj. Sledují rozvoj percepcí, logického uvažování, grafomotoriky, seriality, motorických schopností, komunikace.
Škola může sloužit jako příklad inspirativní praxe v poskytování komplexní péče, včetně vzdělávacích a rehabilitačních programů, které zajišťuje všem účastníkům vzdělávání. Každé dítě se speciálními vzdělávacími potřebami má vypracován PLPP, ve kterém je cíleně specifikována forma, způsob i výše podpory s průběžným a žádoucím vyhodnocováním během roku. V případě zjištění nějakých nesouladů dochází v rámci pravidelných pedagogických porad ke stanovení míry podpory pro určené dítě (nastavení PLPP).
Pedagogové přistupují ke každému dítěti individuálně. Pokud je třeba, na základě pozorování a pedagogické diagnostiky sestavují plány podpůrných opatření, případně po vyhodnocení navazují spolupráci s poradenskými pracovišti. Velkou předností je bezproblémová inkluze dětí s postižením do běžných tříd mateřské školy. Dětem s větší mírou podpory umožňují pobyt v menším kolektivu a naopak. Na změny ve vývoji dítěte, jeho pokroků nebo stagnace, škola reaguje okamžitě i v průběhu školního roku. Motivací je předcházení vzniku obtíží v absolvovaném i následujícím vyšším stupni vzdělání.
Prioritou vzdělávání je plynulý rozvoj jednotlivých dětí v maximální možné míře. Pedagogové vyhledávají děti s narušenou komunikační schopností, deficity dílčích funkcí, nadáním i děti z méně podnětného sociálního prostředí. Na základě rozpracované pedagogické diagnostiky se realizovaná edukace a reedukace daří, rehabilitace je prováděna specializovaným pracovištěm. Zdravotní sestry s dětmi během jejich pobytu v mateřské škole provádějí cvičení na základě doporučení odborného lékaře.
Pedagogové nejsou vnímáni pouze jako realizátoři podpůrných opatření na základě doporučení poradenských zařízení, ale díky vlastní pedagogické či speciálně pedagogické diagnostice identifikují děti, kterým je potřeba poskytnout prvotní zvýšenou podporu. Východiskem je pozorování, rozhovor, prověřování znalostí a dovedností dětí. Následuje rozbor a hodnocení dosavadního pedagogického přístupu s pedagogy školy či školními poradenskými pracovníky a případné doplnění nabídky vzdělávání o stimulační, terapeutické programy, ve kterých byli učitelé a speciální pedagogové proškoleni. Pokud zvolené strategie nevedou k žádaným pozitivním změnám při vzdělávání dětí, doporučují zákonným zástupcům, aby požádali o vyšetření svého dítěte školské poradenské zařízení.
Základní podmínkou pro dobrou spolupráci školy se zákonnými zástupci je účelně zvolená strategie v komunikaci. Škola vychází z pozitivního směřování, vstřícné komunikace o dítěti a z hodnocení postaveném na tom, co dítě zvládlo. Učitelky vědí, jak důležité je pro zákonné zástupce obdržet konkrétní rady a postupy nutné k pozitivní motivaci. Uvědomují si jejich odlišnost v prioritách, přístupech a postojích, do kterých se promítá jejich osobnost, intelekt a životní zkušenosti. Pedagogové volí vhodný přístup na základě partnerského dialogu, jsou vstřícní, naslouchají, ale zároveň udržují a dodržují hranici vzájemných kompetencí – rodič je odborníkem na své dítě, učitelé na vzdělávání a svojí kompetentností dodávají zákonným zástupcům jistotu, že se jejich dětem dostává potřebné péče. Pedagogický personál tak pravidelně informuje zákonné zástupce o individuálních pokrocích jejich dětí v rozvoji a učení. Společně se domlouvají na dalším postupu při výchově a vzdělávání, na základě požadavků organizují přednášky z řad specialistů. Vhodnou komunikací s rodinou doplňují rodinnou výchovu a v úzké vazbě zajišťují dětem prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů k jejich aktivnímu rozvoji a učení.
Na počátku docházky dítěte do mateřské školy učitelky provádí pedagogickou diagnostiku pro zjišťování vzdělávacích specifik a počátečních obtíží zejména po stránce logopedické, motorické i sociální. Hledají organizační formy a výchovně-vzdělávací metody vhodné pro třídu a individualizovaný přístup k dětem.
K orientačnímu zjištění vývojové úrovně dítěte využívají rozbor kresby postavy na začátku docházky do mateřské školy. V rozhovoru s dítětem zjišťují jeho názory, pocity a komunikační dovednosti.
Mateřská škola pracuje na osobnostně orientovaném modelu založeném na podpoře individuality každého dítěte. Cíleně je pozornost věnována osobnímu rozvoji a učení v následujících oblastech pro děti:
- nadané – robotika, výtvarný a keramický kroužek, flétna;
- s narušenou komunikační schopností – kolektivní a individuální logopedie;
- s oslabenými dílčími funkcemi – Maxík, Metoda dobrého startu, Klokanovy kapsy;
- v povinném předškolním vzdělávání – Hejného metoda, čtenářská pregramotnost;
- z nepodnětného prostředí – Maxík, Metoda dobrého startu, Klokanovy kapsy.
Po zjištění silné a slabé stránky dítěte, jeho zájmů a individuálního typu učení jsou ve spolupráci pedagogů, rehabilitačních pracovníků a zákonných zástupců stanoveny cíle, jakého pokroku je možné dosáhnout, a způsob, jak k vytyčeným cílům dospět. Speciální pedagogové plánují druhy činností, témata, stanovují metodické postupy a vhodné pomůcky. V neposlední řadě plánují i časový horizont, ve kterém má být cílů dosaženo. V základních školách tuto metodu nazývají Triády, kdy na výchovně-vzdělávacím procesu úzce spolupracují pedagog, zákonný zástupce i žák samotný. Škola tento postup preferuje a do procesu zapojuje všechny subjekty vzdělávání.
Plán pedagogické podpory škola vytváří po dohodě s rodiči na pomoc dítěti s problémy ve vzdělávacích oblastech. Vyznačuje se strukturovanou formou, je cílený na jednotlivé oblasti a přístupy. Definuje silné a slabé stránky dítěte. Podílí se na něm učitel, rodič a školní speciální pedagog, případně další odborník. Podpora se uskutečňuje nejen ve škole, ale i v rodinném prostředí, kdy i rodiče pracují na zlepšení vzdělávacího potenciálu dítěte. Rodiče jsou motivováni k plnění „domácích“ úkolů dětí.
Třídní pedagogové pozorují a zapisují, jak se daří cíle naplňovat, hledají jiné postupy k jejich dosažení, stanovují si dílčí cíle. Zaznamenávají, kdy bylo cíle dosaženo. Na tomto základě si stanoví nové cíle a celý postup opakují.
Do PLPP jsou shromážděné informace o dítěti:
- z vlastních pozorování dítěte při hrách a činnostech;
- z rozhovorů s dítětem;
- z rozhovorů s rodiči dítěte;
- z výtvorů dítěte, portfolia;
- z názorů jiných odborníků (lékaře, psychologa, speciálního pedagoga).
Pokud nenastává zlepšení ve vzdělávacích oblastech, na které byl plán zaměřen, je rodičům doporučeno kontaktovat školské poradenské pracoviště.
Spolupráce se zákonnými zástupci se odvíjí od programu Začít spolu. Rodiče všech dětí jsou vedeni k plnění ranního úkolu, který je každodenně vyvěšen v šatnách dětí a je splnitelný v době převlékání. Škola tím podporuje nejen spolupráci s rodinnými příslušníky, ale i pravidelnou komunikaci mezi dítětem a dospělým.
Zásadní oblastí, které je ve škole věnována pozornost, je posuzování výsledků vzdělávání. Učitelé průběžně a systematicky provádí za využití pozorování a analýzy dětských výtvorů pedagogickou diagnostiku, která je součástí portfolia (příloha č. 5). Forma portfolia je převážně papírová – v boxech, kam děti samy zařazují své pracovní listy. Po ukončení probíraného tématu společně s pedagogem vyberou nejvíce vypovídající výtvor, který je dále uložen v kroužkovém pořadači. Při výběru jsou dítěti kladeny otevřené otázky, jejichž záznam se mnohdy stává součástí textu zdůvodňujícího výběr. Snahou je vždy uvést datum vzniku či uložení do portfolia. Kroužkový pořadač sumarizuje pokroky dítěte z pohledu jeho vývoje. Jsou zde vloženy také fotografie. Materiály jsou vkládány do průsvitných fólií, aby nedocházelo k poničení výtvorů při další manipulaci. Do všech typů portfolií mají možnost nahlížet děti, pedagogové, zákonní zástupci i poradenští pracovníci. Děti často prohlížejí nejen svoje portfolio, ale porovnávají s kamarádem, procházejí si jej, uvědomují si časovou posloupnost. Pedagogové využívají portfolia k vyhodnocování výsledků vzdělávání, k plánování dalších činností v rámci celého kolektivu třídy. Rodiče se ve vhodných okamžicích zapojují do komunikace nad výsledky práce svých dětí, mohou se spolupodílet na výběru produktů plněním ranních úkolů.
Pedagogové dále na základě pozorování zpracovávají záznamy, v nichž dokumentují chování dítěte v konkrétních situacích a výsledky her a činností (kresby, malby, výrobky z modelíny, z papíru, stavby z kostek, pokusy psát slova a čísla) – což vede k identifikaci silných a slabých stránek dítěte, jeho zájmů, preferencí a ke zjištění individuálních potřeb. Výtvory dětí opatří vždy jménem a datem vzniku. Prostorové výtvory dokumentují na fotografiích. Uložené výtvory slouží ke sledování pokroků dítěte.
Součástí portfolia je čtenářský deník (příloha č. 6), na základě kterého je systematicky rozvíjen vztah k mluvenému i tištěnému slovu. Děti jsou tak aktivním způsobem vedeny k porozumění textu.
Průběžně vedená pedagogická diagnostika je zpracována podle knihy Diagnostika dítěte předškolního věku (Bednářová, J., Šmardová, V., 2007) a podle dalších publikací Bednářové (2018a, 2018b, 2018c, 2019a, 2019b). Sama autorka Mgr. Jiřina Bednářová školu několikrát osobně navštívila a stála u zrodu projektu Klokanovy školky. Podle její instrukce a metodických pokynů škola prohloubila dovednosti učitelů vyvodit závěry pro další rozvoj dítěte nebo v případě potřeby intervenovat odbornou pomoc. Na základě zjištěných poznatků pedagogové navrhují a provádějí potřebné úpravy vzdělávacích podmínek, projektují vlastní pedagogickou činnost zaměřenou na rozvoj klíčových kompetencí dítěte.
Ve škole je nastaven systém profesionální spolupráce mezi jednotlivými pracovními pozicemi. Dvakrát měsíčně jsou organizovány pravidelné pedagogické briefingy, na kterých se řeší aktuální opatření nutná pro efektivní vzdělávání, předkládají se objektivní informace o kvalitě vzdělávání, včetně realizovaných smysluplných opatření. Pro zajištění specializované služby, např. rehabilitační, logopedické, surdopedické aj., na kterou není pedagog dostatečně kompetentní, spolupracuje škola s lékaři a klinickými odborníky.
Na konci docházky dítěte do zařízení je při slavnostním pasování na školáky předáno svázané portfolio s věnováním.
Evaluace je prováděna pravidelně za účasti všech zaměstnanců školy a zákonných zástupců. Evaluační systém slouží k vyhodnocení stávajícího stavu a jako průběžný proces vede ke zkvalitnění výchovně-vzdělávacího procesu. Použitými metodami jsou vlastní hodnocení zaměstnanců, hodnotící pohovory, dotazníky, kontrolní činnost ČŠI a jiných orgánů.
Kvalita naplňování zvolených záměrů, programových cílů včetně kvality výsledků vzdělávání u dětí je plněna:
- každodenním hodnocením a sebehodnocením – získávání zpětné vazby o kvalitě práce vlastním prožitkem – uspokojením či neuspokojením z průběhu a výsledků vzdělávací práce i informacemi (průběžnými reakcemi i závěrečným hodnocením) od dětí; předávání informací o průběhu dne s ostatními pracovníky;
- periodickým hodnocením – výkon, postoje a vztahy jednotlivých dětí a výrazné poznatky; prováděno minimálně 3x ročně;
- průběžným hodnocením – hodnotí se momentální stav dítěte stručně s datem zápisu včetně východiska, konkrétní pozitiva či negativa, závěry a postupy pro další práci.
Hodnocení dětí je nezbytnou součástí vzdělávání. Pedagogové zaměřují pozornost na formativní hodnocení, směřující k poskytnutí zpětné vazby o osvojených vědomostech, schopnostech a možných dovednostech dítěte ve vztahu k jeho kognitivním předpokladům a efektivitě nejčastěji volených vzdělávacích strategií. Sebehodnocení dětí je podporováno v rámci komunitního kruhu podle principu Začít spolu.
Tabulka č. 1 Evaluační plán
| CÍL EVALUACE |
METODA |
ČASOVÝ PLÁN |
ODPOVĚDNOST |
Výsledky vzdělávání
|
- denní hodnocení
- PLPP
- diagnostické listy
- portfolia dětí
- pozorování
- vyšetření PPP, SPC
|
- denně
- průběžně
- průběžně
- průběžně
- průběžně
- leden–duben
|
všechny učitelky
pracovnice PPP, SPC |