Náměty a inspirace > Příklady inspirativní praxe > RaDoSt – rada dostupná všem studentům

RaDoSt – rada dostupná všem studentům

Tato velká střední odborná škola vznikla sloučením tří dříve samostatných SOŠ. Zaměření charakterizují čtyři písmena v jejím logu – ESOZ – elektrotechnika, stavebnictví, obchod a zdravotnictví.

Pro řešení široké výchovné a vzdělávací problematiky všech oborových zaměření je na škole zřízeno školní poradenské pracoviště RaDoSt, jehož hlavním cílem je poskytování služeb žákům ve specifických životních situacích vzniklých během studia.

Příklad inspirativní praxe se soustředí na školní strategii práce se žáky s potřebou podpůrných opatření.

Poradenští pracovníci školy zajišťují nebo zprostředkovávají diagnostiku speciálních vzdělávacích potřeb (vstupní a průběžnou) a intervenční činnosti pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, průběžně s těmito žáky pracují, zajišťují jim poskytování podpůrných opatření v souladu s Doporučením ze školského poradenského zařízení, řídí a zastřešují tvorbu individuálních vzdělávacích plánů, plánů pedagogické podpory, včetně využití služeb pedagogicko-psychologické poradny, sledují aktuální výsledky žáků. Mohou okamžitě vyhodnotit stávající podpůrná opatření, případně navrhnout jejich revizi. Efektivním nástrojem ve sjednocování a zlepšování rozsahu a kvality poskytovaných služeb je také důsledně provázaná činnost všech součástí školního poradenského pracoviště a jednota v jejich vedení.

Příklad inspirativní praxe zachycuje systematickou poradenskou a metodickou činnost školního poradenského pracoviště (ŠPP): cíle školní strategie práce se žáky s potřebou podpůrných opatření; akce a aktivity napomáhající úspěšné realizaci preventivních programů a opatření; Desatero pro řešení, jak eliminovat neúspěch žáků; rozpracování nadstandardní pravidelné spolupráce mezi pracovníky ŠPP a klíčovými cílovými skupinami.

Přílohy obsahují ukázky vzájemné pomoci žáků a rozvoje žákovské osobnostní a sociální gramotnosti v preventivních peer programech a dvě kazuistiky jako ukázky konkrétních příkladů řešených situací a nadstandardního přístupu ŠPP RaDoSt.

Škola má vlastní strategii práce se žáky s potřebou podpůrných opatření, tuto strategii naplňuje a vyhodnocuje její účinnost.
Strategie je součástí interních dokumentů školy, a to zejména Koncepce rozvoje školy pro období 2016–2020 (Koncepce rozvoje školy z roku 2016–2020 – dokumentuje přístup a komplexní zajištění činnosti školy; www.esoz.cz), jejíž nedílnou součástí je rozvoj výchovného a kariérového poradenství a preventivní strategie. Pro každou z těchto oblastí jsou vytvořeny samostatné koncepce, které jsou zpracovávány na čtyři roky. Z koncepce také vychází preventivní program školy, který je každoročně týmem poradenských pracovníků školy aktualizován, konzultován se všemi pracovníky školy a poté předkládán ke schválení řediteli.
Strategie naplňuje především následující cíle:

pracovat se žáky, zákonnými zástupci žáků a všemi zaměstnanci školy, a vytvořit tak širokou základnu prevence školní neúspěšnosti a rizikového chování;
sledovat účinnost preventivních programů a vytvořit metodické zázemí pro jejich vytváření a realizaci;
uplatňovat různé formy a metody působení na žáky zaměřené na podporu rozvoje jejich osobnosti a sociálního chování (vést je k odpovědnosti za vlastní chování, rozvíjet jejich schopnosti řešit problémy);
připravit podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných;
vybudovat příznivé sociální klima pro integraci žáků z odlišného kulturního a sociálního prostředí;
posílit průběžnou a dlouhodobou péči o neprospívající žáky;
zajistit včasnou intervenci při akutních problémech jednotlivých žáků a třídních kolektivů;
zabezpečit jednotný postup při postihu záškoláctví, výchovných a kázeňských obtíží;
poskytovat metodickou podporu učitelům;
zlepšit spolupráci a komunikaci mezi školou a rodiči;
efektivně využívat služeb specializovaných poradenských zařízení, zejména pedagogicko‑psychologické poradny (PPP), speciálně pedagogického centra, střediska výchovné péče a informačních a poradenských středisek úřadů práce;
podporovat novou koncepci kariérového poradenství.

Škola má vlastní strategii práce s žáky s potřebou podpůrných opatření, tuto strategii naplňuje a vyhodnocuje její účinnost.

Poskytování poradenských služeb a prevenci projevů rizikového chování se věnuje školní poradenské pracoviště RaDoSt (dále jen ŠPP).

„Máš-li pochybnosti o úspěšném zvládnutí učiva, utápíš se v nejistotě, že sis zvolil špatně, trápí tě spolužáci, máš pocit, že jsi sám… Obrať se na nás, je tu pro tebe Rada Dostupná Studentům.“
Vzhledem k šíři výchovné a vzdělávací problematiky, ke specifické práci na úseku prevence a poradenství pro volbu povolání a dalšího studia má toto ŠPP na škole nezastupitelnou roli. Organizačně spadá přímo pod ředitele školy. Činnost všech tří pracovišť, která jsou na jednotlivých částech školy, je důsledně provázána a koordinována. Jednotný postup v jejich vedení je efektivním nástrojem ve sjednocování a zlepšování rozsahu a kvality poskytovaných služeb.

Naplňování strategických cílů školy v práci se žáky s potřebou podpůrných opatření pozitivně ovlivňuje skutečnost, že škola se věnuje všem cílovým skupinám. Opatření spojená s touto problematikou jsou určena prioritně pro cílovou skupinu žáků, ale také pro pedagogické pracovníky a zákonné zástupce (ZZ).
Poradenští pracovníci pomáhají rodinám nejen s prospěchovými obtížemi žáků, ale také s psychickými problémy žáků.

Úspěšné realizaci také napomáhají dílčí cíle:

nabídnout pomocnou ruku žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, pomáhat jim překlenout kulturní a sociální rozdíly;
pomáhat řešit individuální problémy a rizikové situace žáků a jejich přátel;
vytvořit mechanismy pro komunikaci se žáky, rodiči, pedagogickými a nepedagogickými pracovníky usnadňující identifikaci jejich potřeb;
navázat a udržovat efektivní spolupráci s odborníky a dalšími vnějšími subjekty.

Součástí strategie je preventivní program školy a další krizové plány, jejichž cílem je napomoci odstranit překážky, které brání úspěšnému vzdělávání.

V této kapitole popíšeme podrobněji klíčová témata pro naplňování kritéria, jimiž jsou:

personální struktura a organizace práce školního poradenského pracoviště;
preventivní aktivity;
podpora žáků s problémy, řešení rizikových situací;
vyhodnocování efektivity.

Indikátor 1: Každá část školy má svého výchovného poradce, kariérového poradce a metodika prevence; všechny pozice jsou oddělené; služby zde zajišťuje a poskytuje devět plně erudovaných pracovníků, kteří jsou schopni jeden druhého v případě nutnosti zastoupit – tři výchovné poradkyně, tři metodici prevence a tři kariéroví poradci.

Indikátor 2: Školní poradenské pracoviště systematicky vyhledává žáky, jejichž rozvoj a vzdělávání vyžadují zvláštní individuální péči, a zpracovává jejich orientační šetření.

Indikátor 3: Činnost ŠPP je podpořena nadstandardním zázemím – poradci mají samostatné vzájemně propojené kabinety – prostor pro individuální konzultace i pro společná jednání.

Indikátor 4: Supervize pomáhá pracovníkům ŠPP vnímat a reflektovat vlastní práci a vztahy a nacházet nová řešení problematických situací.

Evaluační zjištění:

pracovníci ŠPP mají díky vstřícnému přístupu vedení školy jeden den ve čtrnáctidenním rozvrhu bez přímé vyučovací činnosti; tento den je vymezený na poradenskou činnost – studium, jednání s učiteli, rodiči, administrativní činnost, řešení kazuistik, metodické a poradenské vedení spolupracovníků, konzultace s odborníky, vedení peer aktivistů, tvorba peer programů, pilotní ověření metodik efektivní prevence, tvorba a aktualizace pracovních listů pro prevenci rizikových situací, setkávání se školním poradenským zařízením (ŠPZ);
pracovníci ŠPP se pravidelně scházejí u vedoucí poradenského pracoviště, četnost jednání vyplývá z konkrétních potřeb pracovníků; všichni se společně setkávají minimálně 4x ročně – zhodnotí každé čtvrtletí školního roku; hodnocení se účastní i ředitel školy;
výchovný poradce a školní metodik prevence se pravidelně setkávají po ukončení vyučování a předávají si základní informace o problémech, které během dne řešili; padnou okamžité nápady řešení a slouží jako psychohygiena před vyhořením; časová prodleva jednoho dne poskytuje možnost promyšleného a neunáhleného postupu řešení bez emocí a časového stresu, což je velmi důležitým inovativním prvkem;
kabinety pracovníků jsou rozdělené na zóny pracovní a konzultační (relaxační – klidová – kontaktová); konzultační zóna podporuje pozitivní klima při obtížném jednání se žáky a rodiči a je vybavena relaxačními a antistresovými pomůckami (hry, karty, míčky, vaky, knížky, časopisy, čtečky, pomůcky k arteterapii apod.);
supervize – díky velmi dobré spolupráci s odborníky různých poradenských pracovišť v regionu se mohou pracovníci školy účastnit i společných aktivit s poradenskými pracovníky základních škol; dva poradenští pracovníci školy – výchovný poradce a metodik prevence – se tak jednou měsíčně setkávají na tzv. supervizi, kde například sdílejí zkušenosti z praxe nebo si praktickými náměty vzájemně přispívají k řešení problémových příkladů;
balintovská skupina – tato strukturovaná forma skupinové supervize se osvědčila jako jedna z metod, jak řešit náročné situace, které vznikají v profesním životě; jedná se o podpůrnou terapeutickou skupinu, kde si mohou poradenští pracovníci pod odborným dohledem psychologa a speciálního pedagoga odbourat stres a načerpat novou energii; současně mohou požádat o radu či pomoc s řešením nejpalčivějších problémů, s nimiž se potýkají; jejich spolupráce je zaštítěna etickým kodexem a naprostou vzájemnou důvěrou.

Indikátor 1: Komplexním systémovým prvkem realizace preventivních aktivit školy je školní koncepce preventivní strategie a preventivní program školy. Cílem je podpora aktivit pro rozvoj pozitivního sociálního klimatu třídních kolektivů a včasné odhalení možných projevů rizikového chování, uplatňování různých forem a metod působení na žáky zaměřených na podporu rozvoje jejich osobnosti a sociálního chování (vést je k odpovědnosti za vlastní chování, rozvíjet jejich schopnosti řešit problémy), vzdělávací a výchovná činnost pro žáky v oblasti rizikového chování, jeho projevů a důsledků nebo spolupráce s rodiči a osvětová činnost pro ně.

Indikátor 2: Škola hledá nástroje pro zlepšování dosahovaných studijních výsledků, přijímá řadu preventivních opatření pro úspěšné a bezproblémové začlenění žáků:

organizuje adaptační kurzy, ukázky efektivního učení;
pravidelně vyhodnocuje studijní úspěšnost žáků (schůzky výchovného poradce a metodika prevence s třídním učitelem, vedením školy, s rodiči);
doporučuje pomoc poradenského centra;
využívá nadstandardní spolupráce s pedagogicko-psychologickou poradnou.

Indikátor 3: Na podporu prevence rizikového chování škola organizuje:

projektovou činnost zaměřenou zejména na podporu začleňování programů specifické primární prevence do výuky nebo programů podporujících prosociální chování a pozitivní sociální klima;
systematické dlouhodobé programy všeobecné i specifické primární prevence – pracovní setkání, setkávání žáků s odborníky;
projektové dny třídních kolektivů;
charitativní akce podporující rozvoj žákovské sociální gramotnosti.

Evaluační zjištění:
Školní koncepce preventivní strategie je ve věcné části podpořena každodenní výchovnou a vzdělávací činností ŠPP RaDoSt a prováděním průběžného šetření aktuálních potřeb žáků a pedagogických pracovníků v oblasti primární prevence. Supervizí programu jsou pověřeni určení zaměstnanci PPP Ústeckého kraje z pracoviště Chomutov a pracovníci odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Žákům jsou nabízeny různé motivační a preventivní aktivity:

Preventivní peer programy rozvíjejí žákovské osobnostní a sociální gramotnosti a jsou projevem vzájemné pomoci žáků (viz příloha č. 1a, 1b, 1c).
Již pátým rokem ve škole probíhá spolupráce výchovného poradce a školního metodika prevence se žáky – peer aktivisty. V průběhu prvního ročníku si pracovníci ŠPP ve spolupráci s třídními učiteli vytipují vhodné žáky, kteří mají rozvinuté přirozené komunikační schopnosti. Tyto žáky osloví k zapojení do interní vrstevnické preventivní činnosti. Tito jedinci projdou v prvním roce vzděláváním Základní výcvik peer aktivistů – komunikace podporující přátelské spolupracující chování. V druhém roce jsou již zapojeni do peer programů podle vlastních tematických zájmů a jsou pozorovateli peer aktivistů z vyšších ročníků. V druhém a třetím roce se účastní vzdělávání zdokonalujícího výcvik peer aktivistů, kde se již seznamují s jednotlivými tematickými oblastmi rizikového chování. Vytvářejí nové programy nebo inovují již stávající. Součástí těchto aktivit je i supervize speciálního pedagoga. Finanční prostředky k zajištění odborných konzultací a vzdělávání škola získává z projektových žádostí a grantů v oblasti prevence pro krajské školy.
Vybraná projektová činnost:

projekt RIZIKA (1. 2. 2016 – 31. 12. 2018) – prevence kriminality;
projekt SPOLEČNĚ 2018 (27. 8. 2018 – 3. 12. 2018) – prevence rizikového chování;
projekt VZTAHY 2018 (3. 4. 2018 – 31. 12. 2018) – prevence rizikového chování;
projekt Jedeme dál – Peeři a bezpečná škola (18. 3. 2019 – 31. 12. 2019) – prevence rizikového chování – začlenění primární prevence do ŠVP;
projekt Společně 2019 (27. 8. 2019 – 20. 12. 2019) – prevence rizikového chování – adaptační pobyt žáků 1. ročníků pro obory vzdělání OA a SOŠ;
projekt Spolu (24. 8. 2020 – 15. 12. 2020) – prevence rizikového chování – adaptační pobyty 2020 pro žáky 1. ročníků – SOŠ a SZŠ v Ústeckém kraji.

Stálé akce a aktivity napomáhající úspěšné realizaci preventivních programů a opatření:

projektové dny třídních kolektivů – Parťák (podpora pozitivních vztahů), Slušňák (společenské chování – etiketa);
etická výchova – třídnické hodiny – hodnoty, tolerance, odpovědnost, spolupráce;
Víkend pro třídu – sociální dovednosti, adaptace;
Dny prevence, Den psychologie;
výcvikové programy – způsoby řešení konfliktů ve třídě, nácvik technik, jak odolávat nátlaku; Šikana – podoby šikany a její řešení; Agresivita – možnosti, jak ji zvládat;
přednášky a semináře – Drogy a právo (právní vědomí, právní odpovědnost – tabákový zákon), Sociální dovednosti, Prevence civilizačních chorob;
odborné exkurze – Policie ČR, Sociální centrum Chomutov, probační a mediační služba, okresní soud, zdravotnická záchranná služba, Nemocnice Kadaň, divadelní představení s preventivním obsahem (Městské divadlo v Mostě);
adaptační kurzy pro první ročníky studia;
odborné soutěže – školní kolo Psychologické olympiády, oblastní soutěž v první pomoci;
sportovní hry a soutěže;
charitativní činnost – vánoční potravinová sbírka pro Klokánek Chomutov, hromadný odběr krve, Adopce na dálku;
zajišťování první pomoci při akcích;
všeobecná dlouhodobá prevence o. s. Světlo – Světlem k prevenci;
peer programy – Poznáváme se, Kolektivní vztahy, Pomluva, Agrese, násilí a ubližování, Emoce a relaxace, Šikana, Kyberšikana, Emoční stabilita, Spolupráce, Sociální sítě a jejich rizika, Závislosti (kouření, alkohol), Bezpečný sex, Poruchy příjmu potravy, Xenofobie, Zodpovědnost za své jednání, Zdravý životní styl, Od nehody neujíždím, Nebojím se pomoci.

Pro prevenci rizikového chování ŠPP využívá knihovničku odborných publikací, video spoty (např. NNTB – Nenech to být), „appky“ (mobilní a počítačové aplikace, např. Nepanikař, PPP – První psychická pomoc), zveřejňování informací ve školním časopise Občasník (viz příloha č. 2), preventivní pracovní listy (např. Etické fórum – prosociální chování, metodické dokumenty, preventivní didaktické pomůcky, relaxační pomůcky, pracovní listy s aktuálním preventivním obsahem, on-line schránku důvěry.

Indikátor 1: Škola vede evidenci výsledků žáků s potřebou podpůrných opatření a skupin žáků se specifickými vzdělávacími potřebami (SVP). Pracovníci školního poradenského pracoviště sledují aktuální výsledky těchto žáků a mohou okamžitě vyhodnotit stávající podpůrná opatření, případně navrhnout jejich revizi.

Indikátor 2: Všem žákům se speciálními vzdělávacími potřebami jsou poskytována podpůrná opatření stanovená v Doporučení ze školního poradenského zařízení. Po vyšetření klienta ve ŠPZ jsou možná podpůrná opatření konzultována s výchovnými poradci školy, kteří jsou perfektně informováni o stavu vybavení školy pomůckami a o možnostech péče poskytované žákům se SVP, kterou je škola schopna zajistit.

Indikátor 3: Podpora žákům s problémy a při řešení rizikových situací je efektivní také díky spolupráci s celou škálou vnitřních a vnějších subjektů.

Evaluační zjištění:

žáci se SVP mohou využít doučování, konzultace s učiteli nebo individuální pomoc poradenského pracoviště;
je-li žák klientem PPP, podílí se na plánování výuky i odborníci z řad speciálních pedagogů a psychologů;
výchovní poradci seznámí pedagogické pracovníky s podpůrnými opatřeními jednotlivých žáků – klientů ŠPZ; vyučující stvrzují svým podpisem, že byli seznámeni se stavem žáka a poučeni, jak s daným žákem pracovat, aby byly upraveny podmínky pro vzdělávání žáka;
třídní učitel získává a udržuje si přehled o osobnostních zvláštnostech žáků třídy a o jejich rodinném zázemí; v případě potřeby předává informace poradenským pracovníkům školy; ti následně konzultují s ostatními pedagogy konkrétního žáka, vytvoří plán podpory a postupu a informují všechny pedagogy;
škola má zpracované Desatero pro řešení, jak eliminovat neúspěch žáků (viz příloha č. 3);
výchovní poradci řeší zajišťování včasné diagnostiky pro žáky s podpůrnými opatřeními ve 4. ročnících v souvislosti s novou maturitou a nastavením Doporučení pro uzpůsobení podmínek maturitní zkoušky (dále DUP); srovnávací tabulka viz příloha č. 4;
o činnosti ŠPP a využívání jeho služeb získají rodiče žáků prvních ročníků vstupní informace na plenárním zasedání, kde jsou zástupci ŠPP osobně přítomni; při zahájení vzdělávání probíhá schůzka s rodiči za účasti vedení školy, třídního učitele, výchovného poradce a metodika prevence a na dalších schůzkách pak dochází k vyhodnocování studijní úspěšnosti;
zákonní zástupci žáků mohou využít konzultační hodiny, individuální schůzky, rychlou komunikaci v elektronickém systému školy nebo kontakty na další odborníky;
učitelé a ostatní zaměstnanci školy využívají zejména metodické vedení poradenskými pracovníky, aby mohli poskytovat podpůrná opatření žákům co nejefektivněji – inkluze v praxi, tvorba IVP, individuální práce se žáky apod.;
poradenský pracovník ve škole působí jako styčný bod pro žáky, rodiče, učitele; je schopen odkázat na odbornou pomoc, případně ji zajistit kontaktováním odborníka;
nadstandardní a velmi účinná spolupráce s odborníky (speciálními pedagogy a školními psychology) z pracoviště Pedagogicko-psychologické poradny Ústeckého kraje v Chomutově sídlícího přímo v prostorách školy, přináší efektivní časové sladění všech činností spjatých s vyšetřováním žáků, s následnou péčí a nemálo využívanou krizovou intervencí (např. včasná diagnostika žáků 1. ročníku – ačkoliv byli tito žáci klienty poradny již na základní škole, informace o nich se bohužel na střední školu nepředávají; řešení problémů s vysokou a často neomluvenou absencí, předčasné odchody ze školy, přešetření pro dorovnávací opatření k uzpůsobení podmínek maturitní zkoušky apod.);
spolupráce se zřizovatelem – pracovníci školního poradenského pracoviště se podílí na společných projektových aktivitách, spolupracují v týmech na školních akčních plánech (dále ŠAP), mapují oblasti, které potřebují inovaci; osvědčila se činnost odborných sekcí na krajské úrovni (primární prevence, inkluzivní vzdělávání, psychodiagnostika a speciální pedagogika), jejichž koordinátoři prostřednictvím členů přenášejí na pracoviště aktuální informace především z odborné oblasti.

Indikátor 1: Škola každoročně statisticky vyhodnocuje stav řešených situací v oblasti výchovného a kariérového poradenství a prevence rizikového chování. Tyto údaje slouží k následnému nastavení preventivních aktivit pro další školní rok.

Indikátor 2: Pracovníci školního poradenského pracoviště ve spolupráci se ŠPZ jedenkrát ročně vyhodnocují nastavená podpůrná opatření.

Indikátor 3: Škola se důsledně zabývá rozborem rizikového chování, které má velmi negativní vliv na úspěšné absolvování zvoleného oboru.

Indikátor 4: Pro efektivní poradenskou činnost je nutná intenzivní spolupráce výchovného poradce (VP), školního metodika prevence (ŠMP), třídního učitele (TU), učitelů, učitele odborného výcviku (UOV) a rodičů.

Evaluační metody a nástroje:

výchovný poradce průběžně zjišťuje, zda nastavená podpůrná opatření (PO), která vychází z Doporučení ŠPZ, vyhovují žákům i vyučujícím;
nejběžnějším způsobem zjišťování je důvěrný rozhovor mezi výchovným poradcem a jednotlivými vyučujícími žáka spolu s jeho TU. Společně se dohodnou, zda je třeba změny v poskytování PO, není-li změna nutná, pokračují v nastavených opatřeních. Je-li změna zapotřebí, spojí se výchovný poradce se žákem, informuje ho o současném stavu, není-li zletilý, kontaktuje rodiče (nebo ZZ). Poté se výchovný poradce obrátí na konkrétní ŠPZ, zejména na speciálního pedagoga, či psychologa žáka. Sjednají si společnou schůzku a vyhodnotí aktuální stav potřeb žáka. Někdy stačí i telefonická konzultace, jindy domluva návštěvy speciálního pedagoga ve škole. Ten následně navštíví školu, zpravidla si domluví náslech na konkrétní hodině žáka. Následuje vyhodnocení, VP s pracovníkem ŠPZ domluví návrh podpůrných opatření, který pracovník ŠPZ zapracuje do Doporučení ŠPZ;
učitelé každodenně kontaktují poradce, chtějí se poradit a případně zkonzultovat další postup při řešení obtížných situací vyplývajících z běžného života jejich žáků, které velmi ovlivňují úspěšné zvládání studia zvoleného oboru;
klíčovou spolupráci školního metodika prevence s výchovným poradcem velmi komplikuje a zvyšuje časovou náročnost této spolupráce skutečnost, že VP mají minimální zákonné úlevy v podobě sníženého úvazku (ten se odvíjí od počtu žáků, o které se poradce stará, např. na 631 žáků jsou odpočteny 4 hodiny z úvazku za týden) a ŠMP nemá úlevy žádné.

Měření efektivity:

různé formy pro sběr dat – schránky důvěry, dotazníky pro žáky, učitele či rodiče, individuální konzultace, setkávání s odborníky apod.

Měření efektivity preventivních programů:

počet zapojených žáků;
zpětná vazba od účastníků akcí – lektoři, TU, žáci;
počet problematických situací;
počet zapojených třídních kolektivů;
počet zapojených pedagogů;
počet zapojených organizací.

Evaluační zjištění:

Přenos inspirace – viz jednotlivé přílohy:

Řešení obtížných životních situací, které mají vliv na úspěšnost studia

Významným faktorem ovlivňujícím úspěšnost vzdělávání jsou různé typy rizikového chování. Výsledky šetřených projevů rizikového chování jsou pravidelně promítnuty do „Preventivního programu školy“ pro daný školní rok. Pracovníci ŠPP se vytrvale věnují podpoře systematického začlenění programů specifické primární prevence do výuky v rámci ŠVP (viz příloha č. 5).

Práce s výchovnými opatřeními

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Pracovníci ŠPP provádějí průběžnou kontrolu termínů, rozsahu a kvality předkládání návrhů výchovných opatření a způsobu oznamování výchovných opatření zákonným zástupcům žáků (viz příloha č. 6).

Práce se statistickými údaji

Škola sleduje úspěšnost žáků ve středním vzdělávání s výučním listem a s maturitou, chování a zameškané hodiny nebo skladbu žáků u závěrečné a maturitní zkoušky a jejich prospěch. Na výsledky škola reaguje v koncepčních dokumentech (viz příloha č. 7).

Rozšíření profesní způsobilosti poradenských pracovníků školy

Na základě ročních statistických údajů v oblasti rizikových projevů chování iniciovali pracovníci ŠPP novou akreditaci NIDV pro zajištění bezpečného prostředí žáků ve škole. Získali tak nové znalosti a dovednosti v poskytování podpory žákům v krizových situacích (viz příloha č. 8).

Zjišťování efektivity podpůrných opatření a služeb ŠPP

Pracovníci ŠPP zpracovali on-line dotazník pro zpětnou vazbu na efektivitu opatření věnovaných pomoci žákům se SVP. Důležitým bodem je také vyjádření návrhů na vylepšení stávajících služeb (viz příloha č. 9).

Ukázka konkrétních případů řešených situací

Přiložené dvě kazuistiky obsahují vstupní data, podrobný popis a výsledek nadstandardního přístupu ŠPP RaDoSt k žákům školy (viz příloha č. 10)

Rizikem, které může omezovat použití podobných postupů na dalších školách, je zejména nedostatečné zajištění organizačních, časových a materiálních podmínek pracovníků školního poradenského pracoviště, nedostatečná formalizovaná i neformální spolupráce s odborníky různých poradenských pracovišť v regionu nebo chybějící podpora interní vrstevnické preventivní činnosti.

Ústecký kraj patří dle Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Ústeckém kraji 2016–2020 mezi kraje s nejméně příznivou vzdělanostní strukturou v rámci ČR. V těchto regionech získalo vzdělání s maturitou nebo vyšší jen asi 35 % obyvatel. Přibližně stejný díl obyvatelstva dosáhl středního vzdělání nebo vyučení bez maturity. Více než pětina obyvatel získala pouze základní vzdělání.
Zpráva o situaci na krajském trhu práce v roce 2018 konstatuje, že Ústecký kraj patří společně s Moravskoslezským mezi regiony s nejvyšší nezaměstnaností v rámci ČR (aktuálně 2. místo). Je to dáno i nevyváženou vzdělanostní a sociální strukturou obyvatelstva kraje. Téměř polovina nezaměstnaných má pouze základní vzdělání s minimálními pracovními návyky a jen velmi těžko se pro ně nachází na současném pracovním trhu uplatnění.

Pro zvýšení své konkurenceschopnosti se Ústecký kraj zaměřil na podporu kvality a rozvoje všeobecného a polytechnického vzdělání ve všech typech středních škol, které umožní orientaci ve světě a adaptaci absolventů na měnící se podmínky na trhu práce. Významné místo v této strategii zaujímá Střední odborná škola energetická a stavební, Obchodní akademie a Střední zdravotnická škola, Chomutov (dále jen ESOZ).

V dnešní podobě působí ESOZ od 1. září 2012. Zřizovatel Ústecký kraj škole udělil prestižní titul a certifikát „Páteřní škola Ústeckého kraje“, byl jí propůjčen čestný titul „Škola udržitelného rozvoje“. V roce 2017 získala škola hlavní cenu „Národního kariérového poradenství“ za inspirativní aktivity školního poradenského pracoviště. Škola je také držitelem dvou certifikátů kvality v programech Leonardo da Vinci. V roce 2018 obdržela VET MOBILITY CHARTER (ERASMUS+), potvrzující kvalitu zahraničních stáží.

Systém řízení školy probíhá podle mezinárodního standardu ISO 9001-2015. Kvalitu odborného vzdělání řeší vedení školy ve spolupráci se třemi poradními sbory ředitele školy a zapojením školy do profesních a zaměstnavatelských uskupení.

Více o škole zde.

SOŠ s logem ESOZ Chomutov je sloučeným subjektem tří škol zaměřených na elektrotechniku, stavebnictví, obchod a zdravotnictví. Pro účastníky vzdělávání ale ESOZ znamená mnohem více, a to „Efektivní Scénář Optimálního Začátku profesní kariéry“. Škola poskytuje žákům kvalitní přípravu pro úspěšné uplatnění v životě, na trhu práce, v dalším studiu i v oblasti celoživotního učení. Vytváří podmínky pro uspokojení jejich individuálních vzdělávacích potřeb, rozvíjí jejich tvůrčí schopnosti a zprostředkovává jim poznání reálného pracovního prostředí.

Mezi silné stránky v činnosti školy a podstatou přenositelnosti chomutovského PIP na jiné školy bezesporu patří:

kvalita poskytovaných poradenských služeb ŠPP na všech pracovištích školy;
způsob komunikace s klíčovými subjekty;
realizace preventivních peer programů a organizování charitativních a dobrovolnických akcí pro podporu osobnostního a sociálního rozvoje žáků;
účelná spolupráce se sociálními partnery.

Všechny tyto aktivity nejen přispívají k úspěšnému naplnění plánovaného profilu absolventa, ale mají také významný pozitivní dopad na žáky s potřebou podpůrných opatření. Pomáhají jim začlenit se mezi tzv. intaktní žáky, splynout s nimi a účastnit se výuky se stejnými vstupními podmínkami. Cílem je, aby žáci se SVP své vzdělání úspěšně ukončili a stali se soběstačnými v profesním i v osobním životě.

Píseň Pomluva