Závažnou překážkou pro některé žáky školy byla a je nedostatečná znalost češtiny jako jazyka výuky, která ohrožuje jak úspěšné zvládnutí učiva, tak jejich začlenění do vrstevnické skupiny. Škola na tuto výzvu reagovala vytvořením systému podpůrného vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem po celou dobu jejich studia. Hlavními pilíři projektu jsou: příprava vyučujících zaměřená na inkluzivní přístup v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků; podpora školní úspěšnosti ohrožených žáků systematickým zvyšováním jejich znalosti češtiny; prevence sociálněpatologických jevů; interkulturní vzdělávání.
Konkrétně se žáci přijatí do prvního ročníku školy účastní na začátku studia interkulturního vzdělávacího kurzu, který je podobný adaptačním či stmelovacím kurzům, klade však kromě obvyklých aktivit také důraz na poznávání jiných kultur a etnik. V průběhu kurzu je monitorována integrace žáků s odlišným mateřským jazykem do majoritní skupiny. Další formou podpory úspěšného zvládnutí nástupu do nové školy (ale i případných dalších problémů) je využívání tlumočníka pro komunikaci školy s rodinami z odlišných etnik, popřípadě i se žáky samými. Některé dokumenty školy jsou žákům a jejich rodinám k dispozici v ukrajinštině (příloha č. 5 – Klasifikační řád v ukrajinštině).
Na to navazuje řada dalších pravidelných aktivit v průběhu celého studia, kterých se účastní nejen žáci, ale v některých případech i jejich rodiče a širší veřejnost. Cílem je osobnostní a sociální rozvoj žáků školy, prevence negativního chování a vzájemné poznávání života české společnosti a cizinců žijících u nás a dialog mezi těmito skupinami prostřednictvím kulturních a poznávacích akcí, sportovních soutěží aj. Tyto aktivity vytvářejí rovněž neformální příležitosti pro zvyšování jazykové kompetence žáků z odlišných etnik.
Jazykovou bariéru škola odstraňuje také dělením (diferenciací) výuky předmětu český jazyk a literatura na skupiny – pro žáky s odlišným mateřským jazykem a pro ostatní žáky. Výhodou dělení je menší počet žáků při výuce českého jazyka, což podporuje individuální přístup jak k žákům, pro které je čeština druhým či cizím jazykem, tak i k ostatním žákům.
Žákům s odlišným mateřským jazykem navíc byl navýšen týdenní rozsah výuky českého jazyka o jednu disponibilní hodinu formou povinně volitelného předmětu český jazyk pro cizince. Tato hodina nabízí žákům prostor pro zdokonalení jazykových kompetencí jak ve všeobecné, tak v odborné češtině. K výuce jsou využívány učebnice Česky krok za krokem, Communicative Czech a také pracovní listy s odbornou slovní zásobou, které byly vytvořeny pedagogy školy v rámci projektu podpořeného operačním programem Praha – pól růstu ČR (příloha č. 6). Náplň hodiny se řídí zejména aktuálními potřebami žáků, aby dívky a chlapci s odlišným mateřským jazykem mohli dosahovat výsledků srovnatelných s jejich vrstevníky.
Efekty systematické péče o vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem se projevují např. jejich úspěchy v soutěžích – v minulém školním roce pro školu získali vítězství v soutěži zednických prací dva žáci původem z Ukrajiny a letos podobně úspěšně reprezentovali školu obkladači.