Náměty a inspirace > Příklady inspirativní praxe > Evaluace v mateřské škole

Evaluace v mateřské škole

Mateřská škola se nachází v poklidné místní části Zlín-Mladcová. Zřizovatelem mateřské školy (dále i „MŠ“, „školy“) je statutární město Zlín. Jedná se o dvoutřídní mateřskou školu zajišťující předškolní vzdělávání dětem zejména z Mladcové a nejbližšího okolí. Škola se vyznačuje konstruktivistickým pojetím výuky (učitel dává přednost kooperativním formám učení před předáváním hotových poznatků). Vzdělává děti se speciálními vzdělávacími potřebami a děti nadané. Využívá k tomu nadstandardní vybavení v oblasti environmentálního a polytechnického vzdělávání. Mezi další priority školy patří efektivní využívání znalostí práce na PC ředitelkou školy i vyučujícími – s pozitivním dopadem na kvalitu vzdělávacího procesu i autoevaluaci školy.

Příklad inspirativní praxe („PIP“) zachycuje systém dlouhodobé cílené evaluační činnosti rozvoje školy. K tomu pedagogové využívají účinné evaluační prostředky, které podrobně graficky interpretují. Jedná se např. o evaluační dotazník třídního vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, hodnoticí archy úrovně klíčových kompetencí u dětí v povinném předškolním vzdělávání a portfolia dětí. Součástí příkladu inspirativní praxe jsou i konkrétní návrhy a opatření dlouhodobě ověřené školou.

Evaluační systém mateřské školy je, dle našeho názoru a zkušeností, přenositelný i na jiné mateřské školy, zejména v kvalitním způsobu monitorování a vyhodnocování práce školy od konkrétního individuálního vedení jedince přes vzdělávání dětí ve třídách až po naplňování strategických cílů školy. Připojeny jsou i inspirativní přílohy (např. Plán evaluace, Plán hospitační činnosti, Postup při provádění evaluace, Příklad záznamu z hospitace a další).

V PIP se věnujeme kritériu 2 – Pedagogické vedení školy. Konkrétně jsme se zaměřili na část nazvanou „Vedení mateřské školy systematicky vyhodnocuje stav ve všech důležitých oblastech pedagogických procesů (vzdělávání), současně také v oblasti řízení školy“.

Při plánování vychází vedení školy z hodnocení a analýzy všech dat poskytnutých pedagogy. Současně v oblasti organizování hodnotí organizační strukturu, míru delegování kompetencí, členění pracovních úkolů. V oblasti personální činnosti je hodnocen profesní rozvoj pracovníků, systém průběžného hodnocení a sebehodnocení zaměstnanců školy s nastavením hodnoticích kritérií a hodnoticí škály, volba vhodného zaměření dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Výsledek analýz vyšší odbornosti pedagogů se pozitivně promítl také do kvality vzdělávacího procesu. Tato skutečnost se projevila v minimálním počtu odkladů školní docházky a také v úspěšné efektivní práci s dětmi nadanými. Hodnocení komunikace a klimatu ve škole je zaměřeno na zhodnocení aktuálního stavu s ohledem na řídicí záměry, získání zpětné vazby a přijímání konkrétních nápravných opatření. Cílené a efektivně nastavené procesy řízení i vyhodnocování vytvářely vhodné podmínky pro zkvalitňování vzdělávání každého dítěte. Systematicky je také prováděno vyhodnocování účinnosti opatření zaváděných ke zlepšení současného stavu vzdělávání.

Vedení školy v rámci evaluace pracuje metodou kvalitativní (slovní podoba zjištění), kvantitativní (práce s číselnými údaji), dále metodami: analýza dokumentů MŠ, třídy, SWOT analýza, anketa, dotazník, pozorování a rozhovor (přílohy č. 5, 6, 7 a 8).

V PIP se zaměříme na kvalitní prezentaci přehledného vyhodnocování v oblasti řízení školy a všech oblastí pedagogických procesů, což může napomoci či motivovat ředitelky mateřských škol ke zkvalitnění jejich vlastního evaluačního systému. V dalším textu specifikujeme účelné využívání metod, způsobů vyhodnocování a prezentaci evaluace pedagogických procesů z pohledu vedení školy.

Evaluace pedagogického procesu je systém průběžného vyhodnocování procesu vzdělávání (vzdělávacích činností, situací, podmínek) a jeho výsledků, který je realizován systematicky a pravidelně a jehož výsledky jsou v praxi smysluplně využívány.

Evaluace v mateřské škole probíhá na základě obecně stanoveného postupu evaluace. V MŠ je ředitelkou školy zpracován plán evaluace, který je dle potřeb aktualizován na daný školní rok. Výsledky a závěry evaluace projednává ředitelka školy na pedagogické radě s učitelkami obou tříd. Tyto výsledky a závěry jsou podkladem pro další průběh a kvalitativní rozvoj předškolního vzdělávání (příloha č. 1).

Evaluace pedagogického procesu se v mateřské škole zaměřuje na:

program – soulad ŠVP PV (TVP PV) a RVP PV;
hodnocení podmínek pro výchovu a vzdělávání (materiální, technické, hygienické);
soulad ŠVP PV a TVP PV s jeho realizací;
způsob a podobu zpracování ŠVP PV ředitelkou školy, způsob a strukturu tvorby TVP PV (ŠPV PV podtémata, TVP PV tematické části);
průběh vzdělávání;

zastoupení spontánních a řízených činností, jejich průběh;
volba dílčích cílů z jednotlivých vzdělávacích oblastí (jsou-li všechny vzdělávací oblasti v tematické části TVP PV zastoupeny);
formy a metody práce, prožitkovost, tvořivost, objevnost;
individuální přístup, motivace a stimulace, vzdělávací nabídka;
reakce dětí v dané situaci, jejich aktivita, rozvoj, individuální posun v dosažených vědomostech, dovednostech, individuálních schopnostech;

pedagog a jeho profesní kompetence (odborně-metodické, psychodidaktické, komunikativní, organizační, diagnostické a intervenční, poradenské, sebereflexe vlastní činnosti včetně identifikace potřeby profesního rozvoje);
výsledky vzdělávací činnosti – naplňování kompetencí, individuální výsledky dětí;
proces inkluze a jeho kvalita – přijetí, rozvoj, edukace;
spolupráce se zákonnými zástupci dětí;
spolupráce se školskými poradenskými zařízeními, základní školou, základní uměleckou školou aj.;
školní klima – zda je přátelské, vstřícné, bezpečné.

Na úrovni školy se hodnotí:

podmínky vzdělávání;
cíle a záměry ŠVP PV;
obsah vzdělávání;
vzdělávací proces;
práce pedagogického sboru.

Základním východiskem při stanovení vize a dalšího rozvoje mateřské školy je využití SWOT analýzy. Obecně platí, že SWOT analýza je využívána jako metoda zjištění současného stavu. Na základě vyhodnocení podmínek školy z hlediska silných stránek (pozitiv) a slabých stránek (negativ) je zamýšleno odstranit slabé stránky a posílit silné stránky v dalším vývoji školy, zároveň stanovit nové příležitosti, ale také upozornit na možná rizika. SWOT analýza je pro ředitelku školy významnou pomůckou k formulování koncepce a vize školy. SWOT analýza může být po uplynutí určitého období znovu zpracována. Dle jejich výsledků je možno vyhodnotit, zda se ubírá zvolená strategie a plánování správným směrem a přispívá ke zvyšování kvality předškolního vzdělávání. SWOT analýza se může týkat, mimo komplexního pohledu na školu, také jednotlivých oblastí a různých kritérií předškolního vzdělávání.

V případě naší mateřské školy byla SWOT analýza využita při přestěhování mateřské školy do nově zrekonstruované budovy. Stěhování mateřské školy proběhlo prakticky v polovině školního roku 2011/2012. Škola se stěhovala z podmínek staré dvoupodlažní vily zasazené do přírodního prostředí velké školní zahrady do rozlehlé, moderně zrekonstruované budovy s novým interiérovým vybavením, sice s menší školní zahradou, ale vybavenou novými moderními tělovýchovnými prvky. Před ředitelkou školy vyvstala nová výzva vyhodnotit ve spolupráci s ostatními pedagogickými i nepedagogickými zaměstnanci nové podmínky školy. Jednalo se především o podmínky materiální, které měly přímou vazbu na poskytování předškolního vzdělávání. Na základě vyhodnocení stávajících podmínek s vizualizací nových příležitostí vytvořila ředitelka školy novou koncepci školy a aktualizovala ŠVP PV.

Jedním ze základních nástrojů evaluace pedagogického procesu na úrovni školy je kontrolní činnost, kterou ředitelka školy realizuje v průběhu školního roku zejména formou hospitací a náhodných vstupů do realizovaných vzdělávacích činností, a to kdykoliv v průběhu dne. Při provádění hospitací se ředitelka školy opírá o plán hospitační činnosti, kdy sleduje a vyhodnocuje vybraná kritéria, která jsou volena dle konkrétních vzdělávacích záměrů. Po hospitaci následuje pohospitační rozhovor s učitelkou. Písemným výstupem je záznam z průběhu hospitace (příloha č. 2).

Na hospitační činnosti dále navazuje kontrola dokumentace třídy, tj. kontrola záznamů v třídní knize, kontrola tvorby TVP PV ve třídě včetně evaluace tematických částí a zpracování pedagogické diagnostiky dětí. Všechny tyto dokumenty ředitelka školy analyzuje a vyhodnocuje ve spolupráci s učitelkami ve třídách a na základě těchto evaluačních procesů stanovuje další pokyny a postupy ve vzdělávacím procesu. Dále se ředitelka školy při své kontrolní činnosti opírá o výsledky prací dětí (např. nástěnky s výtvarnými pracemi dětí, pracovními listy aj.) – zde využívá např. metodu fotodokumentace.

Všechny oblasti evaluace pedagogického procesu jsou zpracovávány ředitelkou školy v dokumentu vlastní hodnocení školy, který je zpracováván za uplynulý školní rok, a to v průběhu měsíců září až října následujícího školního roku.

Ve vlastním hodnocení školy se opírá o stanovenou osnovu (příloha č. 3), kdy popisuje obecně danou tematiku, dále konkretizuje specifika a vzdělávací okruhy vyplývající z ŠVP PV, na které bylo předškolní vzdělávání v uplynulém školním roce více zaměřeno, a rovněž oblasti, které jsou rozvíjející a potřebné pro zdárný průběh předškolního vzdělávání.

Ředitelka školy využívá při zpracování vlastního hodnocení školy několika různých ukazatelů a zdrojů. Jedním ze základních výchozích ukazatelů je pracovní plán školy na sledovaný školní rok. V pracovním plánu jsou zpracovány konkrétní úkoly ve třech základních oblastech (oblast vzdělávání, oblast personální a oblast technicko-materiální), které bude škola v průběhu školního roku naplňovat a dále rozvíjet dle aktuálních potřeb a příležitostí. Součástí pracovního plánu jsou přílohy, např. plán pedagogických rad, plán provozních porad, plán kontrolní činnosti, plán akcí školy, plán spolupráce s rodiči, plán spolupráce s dalšími institucemi aj.

Oba dokumenty – pracovní plán školy a vlastní hodnocení školy – představují obrazně řečeno „spojené nádoby“. V průběhu a na konci školního roku se vyhodnocují úkoly vyplývající z pracovního plánu školy, což se odráží ve vlastním hodnocení školy, a opačně výsledky vlastního hodnocení školy jsou východiskem a „odrazovým můstkem“ pro zpracování pracovního plánu školy na následující školní rok. Aby docházelo k dalšímu vývoji činnosti školy, pracovní plán navazuje zpětně na vlastní hodnocení školy za uplynulý školní rok a rozvíjí to, co se nepodařilo ve školním roce splnit anebo bylo v činnosti školy zahrnuto méně. Zároveň však vnáší do dalšího školního roku prostor pro nové příležitosti a rozvíjející směry, jejichž cílem je zvýšit úroveň a kvalitu vzdělávací činnosti školy tak, aby tato činnost nestagnovala, ale dále se rozvíjela a zároveň korespondovala s výchozí koncepcí školy.

Souhrnně lze říci, že ředitelka školy v průběhu školního roku sleduje, monitoruje, kontroluje, srovnává a vyhodnocuje reálnou činnost školy v jednotlivých oblastech dle nastaveného pracovního plánu školy a v souvislosti s tím koriguje aktuální směřování školy. Problematiku vývoje činnosti školy projednává ředitelka školy na pedagogické radě s pedagogickými pracovnicemi a dále pak se všemi zaměstnanci včetně nepedagogických pracovníků školy prostřednictvím provozních a operativních porad.

Součástí vlastního hodnocení školy jsou samostatné přílohy, které podrobněji popisují konkrétní sledované a vyhodnocované oblasti. Při zpracování vybraných příloh spolupracuje ředitelka školy s ostatními učitelkami, které jednotlivě pověřuje zaznamenáváním a vyhodnocováním sledovaných oblastí, jakými jsou např. oblast dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, oblast dosažené úrovně klíčových kompetencí u dětí v povinném předškolním vzdělávání, dále pak oblast spolupráce s rodiči a spolupráce s ostatními institucemi, akce školy apod.

Osnova vlastního hodnocení školy ani přílohy nemusí být vždy ve vlastním hodnocení školy za daný uplynulý školní rok stejné a pevně stanovené, ale mohou být podle potřeby a zaměření vzdělávání obměňovány a doplňovány.

V dalším textu je jako příklad uveden a rozepsán výčet několika vybraných příloh vlastního hodnocení školy za školní rok 2018/2019.

U dětí v povinném předškolním vzdělávání je prováděna pedagogická diagnostika zaměřená na úroveň klíčových kompetencí dětí v souladu s RVP PV v pěti vzdělávacích oblastech, a to cíleně 3x ve školním roce – v měsících říjen, únor a červen. Hodnocení je prováděno formou barevné škály (červená = vysoká úroveň, oranžová = střední úroveň, žlutá = nízká úroveň). Tato diagnostika ve třídách je podkladem pro evaluační činnost prováděnou na úrovni školy, kdy ředitelka školy využívá aplikaci hodnocení úrovně klíčových kompetencí z června školního roku v hodnoticím archu, a to průměrně za celou mateřskou školu. V rámci tohoto výstupu vyhodnocuje ředitelka školy celkové výsledky předškolního vzdělávání na konci docházky dětí do mateřské školy před zahájením povinné školní docházky (příloha č. 7).

Jak již bylo uvedeno v úvodu, je ŠVP PV členěn do deseti integrovaných bloků - „podtémat ŠVP PV“. Integrované bloky jsou sestaveny tak, aby postihly všechny okruhy předškolního vzdělávání dítěte v mateřské škole. Nicméně všechny vzdělávací okruhy a jim odpovídající integrované bloky nemusí být ve školním roce zastoupeny ve stejné míře. Záleží zde i na tom, na jaké téma, cíle a priority ve vzdělávání se škola v daném školním roce zaměřila. Ve školním roce 2018/2019 se kromě všeobecných témat v MŠ zaměřili více na témata rozvíjející vzdělávací cíl z oblasti environmentální – poznávání jiných kultur. Tento cíl byl realizován dle pracovního plánu školy pomocí čtyř námětů zastoupených v ŠVP PV v podtématu s konkrétním s názvem „Letem světem“. Dané podtéma bylo v průběhu školního roku zastoupeno vícekrát v porovnání s ostatními tématy.

Následně je z grafu zřejmé i to, že některá podtémata se opakují vícekrát ve školním roce, a tato tendence je patrná po více let. Jedná se zejména o podtémata „Já a moje místo na světě“, „Hrajeme si a oslavujeme“, „Proměny světa v ročních obdobích“. Naopak méně bylo zastoupeno podtéma „Chráníme a uzdravujeme svět“ (příloha č. 8).

Pro další vývoj vzdělávání bylo na základě tohoto zjištění aktuálně zařazeno do pracovního plánu školy na školní rok 2019/2020, konkrétně do oblasti vzdělávání, rozvíjení vzdělávacích cílů z oblasti environmentální zaměřených na ochranu přírody a životního prostředí. Rámcově budou tyto cíle v průběhu školního roku zastřešeny ústředním rozvíjejícím tématem „Na slovíčko s přírodou“. V rámci tohoto tématu budou plánovaně i aktuálně zařazovány tematické části ŠVP PV rozvíjené prostřednictvím TVP PV. Dále pak budou zařazovány akce typu edukačních programů pořádaných Muzeem jihovýchodní Moravy a Domem dětí a mládeže ASTRA Zlín, účast na Dnech Země pořádaných statutárním městem Zlín, interaktivních divadelních představení konaných v MŠ, projektových dnů pořádaných v mateřské škole i mimo MŠ (Šablony II), společného tvoření dětí a rodičů s využitím přírodnin („Veselé dýňování“, výroba vánočních přírodních dekorací), akce pro děti a rodiče k MDD („Louka plná broučků“).

Jako jednou z dalších příloh vlastního hodnocení školy za školní rok byl zpracován přehled spolupráce s rodiči. Prostřednictvím tohoto přehledu je hodnocena míra a forma spolupráce se zákonnými zástupci dětí. Např. ve školním roce 2018/2019 byla spolupráce s rodiči v mateřské škole navázána jednak formou schůzky s rodiči na začátku školního roku, jednak individuálními pohovory v jednotlivých třídách. Individuálně byly rodičům poskytovány informace o průběhu a výsledcích vzdělávání jejich dětí. Ve školním roce 2018/2019 byla rovněž pořádána setkání rodičů s odborníkem v rámci OP VVV Šablony pro MŠ I. Dále byla spolupráce s rodiči v nemalé míře realizována formou společného tvoření dětí a rodičů na různá témata a také formou besídky pro rodiče. Tyto činnosti vyvrcholily na konci školního roku konáním školní akce „Indiánské léto“, a to u příležitosti Mezinárodního dne dětí. Rodiče připravili pro děti tematicky zaměřené převleky. Děti vystoupily s hudebně-pohybovým pásmem a následovaly „indiánské“ disciplíny pro děti s aktivním zapojením rodičů.

Na základě zpracovaného přehledu o spolupráci s rodiči provádí ředitelka školy analýzu – čeho bylo v této spolupráci dosaženo a jak dále rozvíjet a obohatit tuto oblast v následujícím školním roce. Tyto návrhy ředitelka školy zapracovala do pracovního plánu školy na školní rok 2019/2020. Z evaluačních metod je naplánován na období konce školního roku hodnoticí dotazník pro rodiče.

Ředitelka školy zpracovala jednotnou strukturu a podobu tvorby TVP PV v obou třídách. Již při tvorbě TVP PV učitelky navazují na evaluaci předchozích tematických částí zařazených ve školním roce a dále rozvíjejí ty oblasti, které je dle předchozího vyhodnocování nutno dále rozvíjet a procvičovat u dětí, resp. u konkrétních dětí. Kromě tvorby TVP PV je v příkladu znázorněno vyhodnocování z různých hledisek, tj. evaluační činnosti v podobě zpracování grafů („MÍČ“) a závěrečné evaluace tematické části.

Výběr integrovaného bloku (podtématu ŠVP PV), v tomto případě „Ze světa dospělých“, v rámci kterého je obsažen zvolený okruh vzdělávání.
Konkretizace vzdělávacího záměru a zpracování tabulky s dílčími vzdělávacími cíli a očekávanými výstupy se zastoupením všech pěti vzdělávacích oblastí.
Zpracování „myšlenkové mapy“ s náměty konkrétní vzdělávací nabídky a s přiřazením počtu barevných „puntíků“ znázorňujících míru zastoupení vzdělávacích oblastí v tematické části a dále také přiřazením symbolů – „písmen I, S, F“ – dle předpokládané realizace vzdělávací nabídky formou individuálních, skupinových nebo frontálních činností.
Obrazné přenesení vzdělávací nabídky do přehledu center, tzv. „domečků“, v nichž budou v praxi rozvíjeny zvolené vzdělávací nabídkové činnosti, realizované buď formou individuálních, nebo skupinových činností.

1. Zpracování údajů do grafů („MÍČ“) – míra zastoupení vzdělávacích oblastí v tematické části TVP PV a míra zastoupení individuálních, skupinových a frontálních činností (I, S, F) v tematické části TVP PV.

2. Po ukončení tematické části je učitelkami ve třídě zpracována evaluace tematické části, která slouží jednak k vyhodnocení pedagogického procesu, jednak k hodnocení dětí jako celku a v konečné fázi k hodnocení jednotlivých dětí. Jak již bylo zmíněno, toto vyhodnocení využijí učitelky ve třídách při plánování činností v dalších tematických částech během školního roku, aby bylo možno rozvíjet ty oblasti, ve kterých zaznamenaly u dětí určitou míru neúspěchu.

Vyhodnocování TVP PV je podkladem pro hodnocení ŠVP PV za jednotlivá pololetí školního roku a dále pak jedním z východisek pro vlastní hodnocení školy za daný školní rok (příloha č. 5).

Pedagogická diagnostika je realizována v mateřské škole dle plánu evaluace. Probíhá dle časového harmonogramu v období: říjen, únor, červen, kdy je cílená, tj. u všech dětí, a je zaznamenána do tzv. hodnoticích archů a také do složky „portfolio“ dítěte. Tato diagnostika je prováděna metodami vycházejícími z odborné literatury zaměřené na pedagogickou diagnostiku. Je doplněna slovní popisnou částí, která konkretizuje vývoj dítěte v čase, tj. v průběhu jeho předškolní docházky, a dále konkretizuje výsledky vzdělávání.

Rovněž se provádí průběžná diagnostika dětí, a to v rámci evaluace tematické části – TVP PV, jak bylo zmíněno v předešlé kapitole, a je vyhodnocován vývoj dítěte v různých oblastech, např. vnímání barev, početní představy, prostorová orientace, poznávání geometrických tvarů, jazykové a řečové schopnosti, sociální dovednosti, dovednosti a návyky sebeobsluhy. Zjištěné výstupy jsou porovnávány s hodnotami či dovednostmi, kterých má dítě v určitém věku dosáhnout a které má zvládnout. Pro zaznamenávání mohou používat učitelky ve třídách např. grafickou formu diagnostiky „MÍČ“ (soubor osmi diagnostických archů ve tvaru „barevných míčů“, kde ve středu je uvedeno konkrétně to, co by měly děti v určitém věku zvládnout). V heterogenních třídách jsou uvedeny vzorové hodnoty ve všech věkových kategoriích. Pro větší motivaci dětí umisťují učitelky ke jménu dítěte „smajlíka“ (příloha č. 6).

Uvedený PIP je dle našeho názoru přenositelný a je vhodným nástrojem pro hodnocení pedagogického procesu i v mateřských školách různých zřizovatelů.

Největším rizikem jeho aplikace je neochota či neznalost pedagogů provádět smysluplnou systematickou dlouhodobou evaluaci, případně se získanými informacemi již dále nepracovat.

Riziko lze spatřovat také ve formálním sběru prvotních informací, případně v nedostatečném zpracování získaných informací. Evaluační proces předpokládá určitou míru odborné erudice a zkušenosti pedagogických pracovníků. Dalším rizikem by mohlo být, že vyhodnocování procesů řízení bude jen částečné pouze s malým dopadem na možnost zkvalitňování vzdělávání každého dítěte. Určité riziko lze vidět také v časové náročnosti a v nedostatečném vybavení škol informačními a komunikačními technologiemi (počítač, audiovizuální technika, videokamera) a v udržitelné motivaci pedagogického sboru při participaci na takto pojatém systému evaluace, případné riziko může představovat i formální přístup k vyplňování dotazníku.

Mateřská škola se nachází v poklidné místní části Zlín-Mladcová. Zřizovatelem mateřské školy je statutární město Zlín. Jedná se o dvoutřídní mateřskou školu zajišťující předškolní vzdělávání dětem zejména z Mladcové a nejbližšího okolí. Mateřská škola je od 1. března 2012 umístěna v nově zrekonstruovaných prostorách bývalé Obecné školy v Mladcové. Okolí budovy MŠ bylo nově upraveno a přizpůsobeno potřebám dětí a občanů místní části Mladcové. Mateřská škola má velmi dobrou dostupnost do centra Zlína. V blízkosti MŠ je umístěna zastávka městské hromadné dopravy.

V mateřské škole jsou třídy věkově heterogenní, tj. jsou zde zařazeny děti různého věku. Výhodou mateřské školy je vzájemná stavební propojenost obou tříd i šaten, což umožňuje učitelkám lepší vzájemnou komunikaci mezi třídami a také je tato skutečnost využita např. při společných akcích obou tříd typu: mikulášská a vánoční besídka, karneval, barevné dny v MŠ, den se strašidýlky, divadelní představení. Vzájemná propojitelnost mezi třídami je využívána i při výukových programech realizovaných např. pro cílovou skupinu dětí v povinném předškolním vzdělávání typu: beseda s městskou policií, s hasiči a výukové programy v rámci environmentálního vzdělávání. Dále dochází k vzájemné propojenosti dětí v povinném předškolním vzdělávání obou tříd v odpoledních odpočinkových aktivitách, kdy jednotlivé učitelky provádějí s dětmi různé vzdělávací projekty.

Skutečnosti, jako je počet tříd v MŠ a jejich vzájemná propojitelnost včetně propojení ostatních prostor školy nebo společná šatna dětí, školní zahrada, významně pomáhají ředitelce školy na různých úrovních účastnit se vzájemné komunikace (ředitelka – učitelky, ředitelka – provozní zaměstnanci, ředitelka – zákonní zástupci dětí). Tyto skutečnosti využívá ředitelka školy ve své kontrolní činnosti, zejména při hospitační činnosti, v hodnocení průběhu vzdělávání a v hodnocení výsledků vzdělávání.

Více o škole zde.

PIP zachycuje dlouhodobé promyšlené systematické evaluační činnosti rozvoje školy, tříd a jednotlivých dětí probíhající na jejich úrovních. Evaluaci může provádět ředitelka školy, pedagogický sbor jako celek i každý jednotlivý pedagog.

K hodnocení pedagogové dlouhodobě využívají kvalitní interní evaluační systém. Výstupy evaluačního systému jsou podrobně cíleně a pečlivě vyhodnocovány formou textu, tabulky i graficky.

Uváděný systém evaluačního hodnocení je dle našeho názoru a zkušeností přenositelný i na jiné mateřské školy, zejména ve způsobu monitorování a vyhodnocování práce školy od konkrétního individuálního vedení jedince přes vzdělávání dětí ve třídách až po naplňování strategických cílů školy.

Plán a postup při provádění evaluace