Popis indikátorů:
- Pedagog zadává úlohy, formuluje požadavky na výkon společně s hodnotícími kritérii, ověřuje si, zda žáci pochopili zadaný úkol
Jedná se o převedení cílů do žákových znalostí, dovedností, myšlenkových operací.
Učitel zohledňuje individuální přístup ke každému žákovi. Požadavky na výkon jsou konkrétní, kritéria hodnocení vyplývající z požadavku na výkon jsou pro žáky srozumitelná a dosažitelná. Žáci jsou s požadavky na výkon a kritérii hodnocení kvality výkonu seznámeni, chápou je, rozumí jim a ztotožňují se s nimi.
Následující příklady (zaměřené na hodnotící aktivity), získané přímo ve výuce, dokladují naplňování výše uvedených kritérií a indikátorů:
Poznámka: Výuku sledovali vždy dva pozorovatelé (garant a specialista PIP), své poznatky zapisovali do pozorovacích protokolů (přílohy č. 6, 7) a následně analyzovali.
Př. Hodina českého jazyka, konkrétně čtení, 2. třída. Žáci postupně čtou, každý žák přečte jeden odstavec textu. Po přečtení celého textu následuje sebehodnocení žáků podle zadaných kritérií. Žáci kritéria znají, přesto s vyučujícím rozebírají, jak posuzovat kvalitu čtení. Každý žák si poté vybere příslušného „smajlíka“ od smějícího se až po nespokojeného, zamračeného. Žáci hodnotí společně s učitelem svůj čtenářský výkon v těchto oblastech:
Hlasitost, plynulost, bezchybnost, melodie/ intonace hlasu, porozumění. Hodnocení probíhá formou dialogu s každým žákem, učitel uplatňuje individuální normu hodnocení, každý žák je za něco pochválen. Učitel zároveň doporučuje, co žáci mohou zlepšit, jak trénovat čtení doma, na co se zaměřit apod. Také dává prostor žákům, aby se i oni vyjádřili a vyslovili radu pro ostatní, jakým způsobem dojít ke zlepšení čtenářských dovedností.
Výroky během hodnocení jednotlivých žáků, které žáky oceňují a povzbuzují, mají pro žáky vysokou motivační hodnotu: „Chválím tvoji snahu. Čteš moc pěkně, klidně přidej na hlasitosti. Při čtení pracuj s hlasem. Čteš dobře, plynule, můžeš ale číst s větší jistotou… neboj se číst hlasitě, vidíš, už ti to jde mnohem lépe…“
Velký důraz je kladen na ocenění práce všech, v tomto smyslu se mohou vyjádřit spolužáci navzájem, pochválit se, vyjádřit, co se spolužákovi povedlo.
Hodnocení bylo postaveno na převažujícím pozitivním hodnocení.
- Pedagog (společně se žáky) provádí slovní analýzu žákova výkonu, průběžně pracuje s individuální vztahovou normou
Učitel společně se žáky průběžně hodnotí plnění zadaných úkolů, poskytuje popisnou zpětnou vazbu k jejich práci. Učitel pomáhá žákovi v orientaci jeho učební činnosti, oceňuje jeho reálný výkon, porovnává s optimálním výkonem, hledá společně se žákem případné příčiny žákova nezdaru, systematicky pracuje s individuální vztahovou normou.
Př. Hodina českého jazyka, 6. třída. Učitel zadává úkoly – uvádění příkladů na využití metafory, metonymie… Učitel pokládá otázky typu: „Proč užívání těchto pojmů? Co znamená ‚mluvíme s představou‘?“ Žáci reagují, hlásí se, uvádějí příklady. Učitel: „Kdo měl správně – hlásí se.“ Následuje další otázka: „Co bylo na úkolu nejtěžší?“ Žáci podrobně zdůvodňují, zda a jak splnili úkol. Učitel se k jejich hodnocení vyjadřuje, doplňuje, chválí, povzbuzuje. Učitel zadává další úkol – přiřadit věty k pojmům. Následuje společná kontrola, učitel dovádí žáky ke správnému řešení, pokud chybují (využívá podpůrných strategií, scaffolding, které pomáhají žáky efektivně dovést k novým znalostem. Žáci kontrolují ve dvojicích, opravují případné chyby, společně diskutují.
Př. Hodina českého jazyka, 3. třída. V úvodu hodiny dva žáci recitují básničky. Učitelka se ptá: „Děti, jak recitujeme? Jaké jsou požadavky a jak byly splněné?“ Žáci se hlásí a pozitivně přednes hodnotí: „Recitovali plynule i hlasitě – tedy splnili požadavky…“ Učitelka souhlasí a doplňuje hodnocení žáků o další pochvalné výroky. Následovalo vyprávění jedné žákyně o Červené karkulce (vypráví děj knihy) a vyjádření rozdílů české a anglické verze – žáci se zájmem poslouchají, poté si dále ujasňují rozdíly a hodnotí výkon spolužačky. Následuje otázka učitelky: „Děti, kdo je pro uznání?“ Žáci výstup spolužačky chválí, učitelka opět doplňuje slovy: „Chválím tě za vhodný výběr knihy i za to, že jsi krásně odpovídala na otázky… děláš velké pokroky, je vidět, že tě kniha zaujala…“
· Pedagog vede se žáky dialog, přistupuje k vyslovení závěrů o kvalitě práce žáka, vyslovuje prognózu v žákově učební činnosti
Učitel průběžně i finálně hodnotí žákův výkon kvalitativní formou – slovní analýzou či převedením na obvyklou pětistupňovou hodnotící škálu. Tato etapa je z pohledu žáka velmi významná, neboť se přímo dotýká jeho sebehodnocení.
Učitel zároveň provádí prognózu v žákově učební činnosti, v komplexním přístupu analýzy výkonu žáka žákovi nejen sděluje, co už zvládl, ale také jak případné nedostatky zvládnout do budoucna.
Př. Hodina českého jazyka, 6. třída. Hodina byla zaměřena na seznámení s textovými prostředky (básnické figury) a prezentace názorů spolužákům se zaměřením na kulturu mluveného projevu. Při společné diskuzi hodnotí žáci společně s vyučující jednotlivé výkony, při mluveném projevu zkouší opakovaně formulovat věty, dokud nedosáhnou výsledku, s nímž jsou sami spokojeni. Říkají, v čem byl problém a co bylo nejtěžší, soustředí se na zlepšení dílčích součástí svého výkonu a později i na celek. Vyučující radí, na co by bylo třeba se soustředit…
· Pedagog reflektuje vnitřní zpracování výsledků hodnocení žákem, tím podporuje autonomní hodnocení žáků
Učitelé při hodnocení kladou důraz na všestrannou analýzu výkonu, nikoliv na převažující vytýkání chyb. Postupně zapojují do hodnotících činností i žáky samotné, aby rozvíjeli ze strany žáka proces autonomního hodnocení. Učitelovo hodnocení podporuje žáka v tom, aby hodnocení přijal, správně interpretoval a ztotožnil se s ním.
Př. Moje sebehodnocení v matematice za 1. čtvrtletí 3. třídy. Každý žák hodnotí své výkony podle daných kritérií souhrnně za čtvrtletí. Vyjadřuje se tím, že označí příslušnou kolonku četnosti výskytu příslušného indikátoru (vždy, většinou ano, málokdy, vůbec) v těchto požadavcích na výkon: Rozpoznám a pojmenuji geometrické tvary. Rozpoznám a pojmenuji tělesa. Narýsuji a označím přímku. Narýsuji a označím úsečku. Řeším a tvořím slovní úlohy. Znázorním a čtu čísla na číselné ose…
Učitel s každým žákem probírá jeho sebehodnocení, reflektuje, zda hodnocení odpovídá reálným výkonům, zda žák přijal učitelovo hodnocení, do jaké míry jsou ve shodě… Společně hledají odpovědi na čtyři otázky: Jak se pracovalo s danými kritérii? Jak se žáci ohodnotili a proč? Jak je ohodnotila paní učitelka? Jaká byla vzájemná shoda, v čem se hodnocení žáka a pedagoga lišila?