Náměty a inspirace > Příklady inspirativní praxe > V naší škole je nám dobře

V naší škole je nám dobře

Základní škola Sadská je plně organizovanou základní školou s kapacitou 600 žáků nacházející se v malém středočeském městě Sadská (okres Nymburk) s pestrou skladbou žáků školy z hlediska jejich socioekonomického statusu.

Příklad inspirativní praxe se zaměřuje na způsoby, jakými škola zajišťuje fyzické i psychické bezpečí žáků a zaměstnanců v prostorách školy i v jejím okolí, jak ve škole vytváří příznivou a přátelskou atmosféru a jakými způsoby kontinuálně dbá na prevenci rizikového chování žáků.

Ve škole se realizuje soubor opatření, kterými dosahuje výše uvedených cílů, mezi něž patří zejména:

efektivní opatření pro zabránění vstupu neoprávněných osob do budovy;
otevřená a častá komunikace všech aktérů školního života;
dlouhodobá a komplexní primární prevence rizikového chování.

Příklad inspirativní praxe je zaměřen na to, jak je na Základní škole Sadská naplňováno kritérium kvalitní školy 1.4 Škola je vstřícné a bezpečné místo pro žáky, jejich rodiče i pedagogy. V rámci tohoto kritéria se zaměřuje na způsoby, jakými škola zajišťuje jak fyzické bezpečí žáků i zaměstnanců v prostorách školy i v jejím okolí, tak i psychické bezpečí. Detailně konkretizuje, jakými metodami a způsobem práce je ve škole dosahováno příznivé a přátelské atmosféry, pocitu sounáležitosti se školou a jakými způsoby se kontinuálně dbá na prevenci rizikového chování žáků. Dokumentuje různé postupy a komplex různých opatření, která přispívají k vytváření atmosféry důvěry a pozitivních vztahů ve školní komunitě.

V následujícím textu jsou představena opatření a metody práce školy, které směřují k úspěšnému naplňování vybraného kritéria. Text je rozdělen na dvě části – první se zaměřuje na opatření směřující k zajištění fyzického bezpečí žáků i zaměstnanců školy, druhá pak na způsoby vytváření psychického bezpečí, přátelské atmosféry a prevenci rizikového chování ve škole. Jednotlivá tvrzení jsou dokládána poznámkami z přímého pozorování ve škole, přímými citacemi z rozhovorů s pracovníky školy (ředitelkou, zástupcem ředitele, učitelkami), statistickými údaji čerpanými ze školních databází, matrik MŠMT či jiných zdrojů nebo ad hoc provedeného dotazníkového šetření mezi žáky školy (bližší detaily o jeho provedení i výsledcích viz příloha č. 3).

Ve spolupráci s městskou policií hlídkuje před zahájením a při skončení školní výuky u školy strážník, který zároveň reguluje dopravu v okolí školy, aby bylo sníženo riziko dopravních nehod či zranění žáků. Mezi silnicí kolem školy a přilehlým chodníkem jsou instalovány fyzické bariéry (zábradlí).

Ve škole existuje několikastupňový systém zabezpečení vstupu do budovy školy, který snižuje riziko pohybu neoprávněných osob ve škole. Škola je důkladně oplocena a všechny vchody do budovy zabezpečeny proti neoprávněnému vniknutí, žáci i zaměstnanci jsou vybaveni speciálními čipy, které jim vstup umožňují. Každý externí návštěvník školy bez výjimky musí při příchodu do školy prokázat na vrátnici svoji totožnost, nahlásit důvod návštěvy a zapsat se v knize návštěv. Následně obdrží visačku s nápisem Návštěva, kterou se musí být schopen prokázat v průběhu pobytu ve škole. Obsazení pozice vrátné škola zajistila ve spolupráci s místním úřadem práce (jde o dotované pracovní místo), což ředitelka vnímá jako oboustranně výhodnou spolupráci nejen po finanční stránce. Kamerový systém permanentně monitoruje vnitřní prostory i vnější prostředí školy u jednotlivých vstupů. Záznam je pořizován i pro zpětnou kontrolu a ukládá se po dobu jednoho týdne (tj. záznamy lze zpětně dohledat v případě potřeby). Monitorovány jsou vstupy do budov, chodby, tělocvična a venkovní prostory (hřiště), naopak záznam se nepořizuje ve třídách ani na toaletách. Všechna monitorovaná místa jsou viditelně označena a jejich návštěvníci o monitorování kamerovým systémem informováni. Fotografie uvedených bezpečnostních opatření lze nalézt v příloze č. 1.

Uvedený systém zajišťování bezpečnosti nebyl ve škole zaveden jako reakce na konkrétní dříve se objevivší problém s bezpečností, ale jako preventivní opatření zavedené v situaci, kdy se na střeše školy nacházela anténa pro vysílání a příjem internetového a televizního signálu. Z důvodu četných servisních zásahů se v budově školy často pohybovaly neznámé osoby, což vedení školy vedlo k zavedení výše uvedených opatření.

Byť se jisté pokusy o neoprávněné vniknutí do školy vyskytly, byly tyto osoby díky některým z výše uvedených opatření brzy detekovány. Jako výhodu popisovaného systému ředitelka školy vnímá i to, že nastaveným bezpečnostním „filtrem“ prochází i rodiče, kteří musí mít předem sjednanou a naplánovanou schůzku, aby byli do školy vpuštěni. To má dle ředitelky školy výhodu v tom, že učitel není překvapen náhlými a neohlášenými návštěvami rodičů (například během přestávek) a může se vždy na schůzku dobře připravit: V průběhu dopoledne nechceme, aby se nám stávalo to, co na vedlejších školách, že tam rodič přilítne do třídy a teď hned a vyřizuje tam něco, prostě ten učitel musí mít klid na tu práci, takže ho nenecháme stresovat.

Evaluační zjištění

V období let 2010–2020 nedošlo podle interních záznamů školy k žádnému neoprávněnému vniknutí do prostor školy. Jeden pokus o překonání plotu byl včas detekován a zastaven dalšími bezpečnostními opatřeními. V daném období rovněž není evidováno žádné zranění žáků v prostoru před školou v důsledku srážky s vozidlem.

S fyzickým bezpečím úzce souvisí i systém úrazové prevence, který je ve škole nastaven. Žáci jsou na začátku školního roku poučeni o možných rizikových situacích, v nichž může hrozit úraz. Slovní poučení o prevenci úrazů je učiteli realizováno na začátku každé vyučovací hodiny tělocviku a vyučování v odborných učebnách fyziky a chemie (prevenci úrazů je věnována i podstatná část provozních řádů těchto učeben). Žáci jsou seznamováni s obsahem hodiny a možnými rizikovými situacemi, které mohou nastat. Na prevenci úrazů jsou pak upozorňováni i v průběhu hodiny při jednotlivých činnostech. Na konci hodiny učitelé cíleně zjišťují, zda navzdory těmto opatřením nedošlo k úrazu, v případě, že ano, je každý, byť sebemenší, úraz evidován v knize úrazů. Škola například nechala zbudovat workoutové hřiště a před jeho otevřením byli všichni žáci proškoleni o pravidlech používání jednotlivých strojů.

V případech, kdy k úrazu i přes všechna přijatá opatření dojde, škola uplatňuje následující postup:

zraněnému žákovi je poskytnuto základní ošetření (učitelé jsou proškoleni k poskytování první pomoci); případně je přivolána záchranná služba ČR;
dle druhu a rozsahu zranění jsou poskytnuty informace vedení školy a rodičům;
úraz je zapsán do databáze (knihy úrazů) a v případě závažnějšího zranění je záznam o úrazu odeslán České školní inspekci;
příčiny zranění jsou důkladně analyzovány a dochází k přijetí nápravných opatření (organizačních či jiných, které směřují k odstranění příčiny vzniku úrazu, například odstranění nevhodného předmětu, změna uspořádání nábytku, instalace zábradlí apod.).

Tato opatření lze dokumentovat na konkrétním případu ze dne 21. listopadu 2019. Žák 9. ročníku si při hodině tělesné výchovy, při rozcvičce, poranil koleno levé nohy, a to tím způsobem, že došlo k distorzi a následnému posunu čéšky. Vzhledem k závažnosti zranění byla ihned přivolána zdravotnická záchranná služba a provedeno vyrozumění zákonného zástupce (telefonicky z evidence kontaktů ZŠ), dále bylo informováno vedení školy. Pedagogický dozor do doby příjezdu záchranné služby zajišťoval životní funkce žáka, který ztrácel vědomí. Po předání žáka do péče lékařů byl sepsán zápis do knihy úrazů, která je umístěna ve sborovně ZŠ. Vzhledem k tomu, že se jednalo o závažný úraz, byl sepsán záznam o úrazu a ten odeslán na ČŠI. Při prověřování okolností případu vyšlo najevo, že úraz nesouvisel se špatným postupem vyučujícího ani s jinými organizačními okolnostmi, ale byl důsledkem podobného úrazu žáka z minulosti na mimoškolní aktivitě. Na základě tohoto úrazu jsme zaktualizovali organizační opatření, která směřují k informovanosti vyučujících o zdravotním stavu žáků i v průběhu školního roku. Díky tomu pak mohou následovat různé úlevy, případně osvobození od části výuky. Po ukončení léčení uvedeného žáka byla na základě žádosti rodičů nahlášena škodní událost a žák měl nárok na peněžité plnění z pojistky školy.

Evaluační zjištění

Dosud poslední inspekční zpráva z 12. 5. 2016 explicitně zmiňuje: „Škola vytváří bezpečné prostředí pro vzdělávání a vytváří v této oblasti náležité organizační a materiální podmínky. Knihy úrazů a záznamy o úrazech jsou vedeny v souladu s právním předpisem, nízký počet a charakter úrazů dokládají účinnost uplatňovaných opatření“ (s. 4). Index úrazovosti (roční počet úrazů hlášených ČŠI přepočtený na 100 žáků) je v ZŠ Sadská dlouhodobě hluboko pod republikovým průměrem za základní školy a pohybuje se v intervalu 0 až 1,4 (viz graf č. 1).

Graf č. 1 Index úrazovosti (počet úrazů ročně na 100 žáků)

Zdroj dat: Tematická zpráva ČŠI Kontrola bezpečnosti a zdraví… (2016) – k dispozici na www.csicr.cz, Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2018/2019 – výroční zpráva ČŠI – k dispozici na www.csicr.cz, interní databáze ZŠ Sadská

Škola usiluje o vytváření atmosféry vzájemné důvěry, pocitu sounáležitosti ke školnímu společenství a dobrých vztahů v žákovských kolektivech souborem různých opatření či principů, které se prolínají její činností.

Důležité jsou jednorázové i opakované společné akce školy a její širší komunity včetně rodičů. Mezi tradiční „rituály“ patří „stužkování“ prvňáků a loučení se s žáky devátých ročníků. Na Den učitelů žáci připravují zábavné soutěžní klání pro své učitele. Tradiční je i vytváření závěrečných videí deváťáků a jejich promítání na společných setkáních, „barevné dny“, kdy žáci i učitelé nosí oblečení určité barvy atd. Těmto akcím je vyhrazen dostatečný časový prostor a snahou školy je, aby se jich zúčastnili všichni žáci (fotografie z vybraných společných akcí školy viz příloha č. 2). Z rozhovorů s pedagogickými zaměstnanci školy vyplynulo, že tyto akce jsou považovány za velmi důležitý stmelující prvek v životě školy a celé školní komunity. (Nejen) při pořádání školních akcí a projektových dnů (tzv. …iád) zaměřených na zdravý životní styl i prevenci rizikových jevů (obecně i na konkrétní rizikové chování, např. kouření) ve spolupráci s externími subjekty (např. městskou policií) je důraz kladen na propojenost obou stupňů školy.

Obecný princip „starší žáci pomáhají mladším žákům“ se prolíná všemi činnostmi a akcemi školy, projevuje se např. v přiřazení „průvodce“ ve škole, tvorbě věkově smíšených týmů v soutěžích apod. Například při projektových dnech mají žáci 9. ročníků na starosti konkrétní žáky 1. až 3. ročníků, s nimiž absolvují celý projekt (fyzicky s nimi chodí po jednotlivých stanovištích a pomáhají jim plnit úkoly). Fotografie dokumentující tento princip při projektových dnech jsou součástí přílohy č. 7. Ze zkušeností metodika prevence se tato praxe ukázala jako efektivní, dochází k úspěšné eliminaci projevů šikany (např. kdy se starší chovají povýšeně a třeba až hrubě k mladším), škola eviduje jen zanedbatelné množství problémů mezi staršími a mladšími žáky.

Škola se tak snaží zvyšovat pocit odpovědnosti u starších žáků a zlepšit vzájemnou komunikaci mezi staršími i mladšími žáky; pomoc ostatním žákům je rovněž oceňována v rámci kreditového systému (za pomoc nebo přípravu programu pro mladší spolužáky mohou žáci získat 1–5 kreditů). Kreditový systém není založen na znalostech a vědomostech žáků, ale i na jejich dalších aktivitách a chování, je navržen tak, aby měl každý žák možnost se uplatnit, uspět a v něčem vyniknout. Za kredity může žák získat například možnost zúčastnit se vybraných akcí či zájezdů (lyžování, skákací centrum, iQLANDIA apod.), které hradí škola. V příloze č. 5 je detailně popsán vznik a vývoj kreditového systému, jeho principy i dopady na klima školy a vytváření zdravého prostředí.

Starší a mladší žáci rovněž spolupracují v rámci činnosti žákovského parlamentu, například tak, že parlamentáři 9. ročníku pravidelně sdílejí informace o jednání parlamentu s žáky na prvním stupni ZŠ. Činnost parlamentu je z pohledu ředitelky školy velmi důležitá, neboť jsou v jeho rámci diskutována a po společné diskuzi vedení, učitelů a žáků konsenzuálně přijímána pravidla pro chod života školy (včetně pravidel kreditového systému zmíněného výše). Jasně daná pravidla jsou podle ředitelky základem pozitivní atmosféry ve škole. Pravidla by měla být srozumitelná pro učitele, žáky i rodiče a měla by platit pro všechny strany. „My třeba máme zakázané mobily, ale nejenom pro žáky, ale i pro učitele. Pokud žák nesmí mít v hodině telefon, nebude ho mít ani učitel. Pokud ho žák z nějakého důvodu potřebuje mít u ruky (nemoc rodiče apod.), může o výjimku požádat. Stejně tak i učitel po objasnění důvodu dětem může telefon při ruce mít.“

Činnost žákovského parlamentu není pouze formální, naopak žákovský parlament zasedá každý týden, setkání se vždy účastní ředitelka (případně další členové vedení školy nebo učitelé) a společně diskutují vše podstatné, co se týká chodu školy. „Tam třeba, když jsme postavili workoutové hřiště, tak jsme dohromady s dětmi a tím parlamentem dělali pravidla, za kterých se tam bude chodit, … a teď tam visí pravidla, která oni si dali s námi dohromady a teď je dodržují.“

Pro vedení školy je činnost žákovského parlamentu stěžejní, vnímá ho jako efektivní způsob poznávání a přímého ovlivňování chodu jednotlivých tříd, při setkáních se zástupci žákovského parlamentu získává informace o dění ve škole i ve třídách a může tak efektivně řešit či předcházet různým problémům.

„Myslím si, že je hrozně důležité, aby ten žákovský parlament nebyl jenom povinností, kterou si ta škola splní a odškrtne. Na mnoha školách to často dělá nějaký ‚občankář‘, ale to není ono. Ten ředitel potřebuje mít zpětnou vazbu. Pro žáky je důležité mít pocit, že na parlamentu můžou říct všechno, a já jako ředitelka potřebuji, aby parlament ovlivňoval život ve škole.“

Úzký kontakt se žáky udržují třídní učitelé v rámci třídnických hodin, které mají pevné místo v rozvrhu hodin na prvním i druhém stupni (pravidelně se konají vždy jednou za 14 dní, ale v případě potřeby i častěji) a je jim vyčleněna část z disponibilní časové dotace (viz příloha č. 4). V těchto hodinách jsou rozvíjeny sociální a osobnostní kompetence žáků, schopnost kooperovat a fungovat v rámci širšího společenství, důraz je kladen i na primární prevenci.

Pozitivní atmosféru podporuje otevřený a respektující přístup učitelů k žákům a jejich zájem o ně, otevřená komunikace („neschovávání se“ v kabinetech či v ředitelně), dodržování stanovených pravidel nejen žáky, ale i učiteli. Lidský přístup se projevuje například i ve snaze školy dohodnout se s žákem a jeho rodiči v případě přestupku proti pravidlům. Běžný je ve škole i tlak vrstevníků na korekci nevhodného chování jednotlivých žáků. Důležitou roli hrají také kroužky a další (sportovní) aktivity nad rámec školního rozvrhu, kdy žáci a učitelé tráví tento čas společně mimo kontext vyučovací hodiny, což napomáhá budování důvěrnějších vzájemných vztahů.

Časté jsou ve škole společně strávené noci v kmenových třídách, kdy si děti připravují jídlo, společně se dívají na filmy a povídají si. Škola v minulosti často organizovala i společné „fandění“, kdy starší žáci sledovali společně s učiteli hokejová nebo jiná představení v hodinách mimo výuku. Různými akcemi se podporovalo také národní cítění a vztah ke státním symbolům.

Velmi důležitým faktorem je spolupráce se sdružením rodičů. Třídní důvěrníci se pravidelně setkávají s ředitelkou školy a pro školu jsou tyto kontakty nepostradatelnou součástí mozaiky informací o dění ve škole. Na důvěrníky se mohou obrátit rodiče, kteří cítí možný problém a „bojí se“ nebo „se stydí“ vystoupit sami. Sdružení je vždy seznamováno otevřeně s nalezenými problémy a s návrhem jejich řešení. Škola tak nespoléhá jen na zástupce rodičů ve školské radě, ale snaží se vysvětlovat svoje cíle a jejich naplňování v každé třídě. Důvěrníci jsou oslovováni v konkrétních případech, aby poskytli vedení školy i pohled zevnitř. Často jsou žádáni o zjištění informací od jiných rodičů a jejich předání vedení školy.

Evaluační zjištění

Vysokou míru pocitu sounáležitosti žáků se školou empiricky dokládají výsledky realizovaného dotazníkového šetření (blíže viz příloha č. 3). Zejména na druhém stupni je pocit sounáležitosti žáků velmi vysoký a daleko převyšuje národní průměr (zjišťovaný na reprezentativním vzorku základních škol, jejichž patnáctiletí žáci se zúčastnili výzkumu PISA 2018). Průměrná hodnota indexu pocitu sounáležitosti se školou u žáků 9. ročníku, kteří se zúčastnili dotazování, byla 2,87; průměr PISA za základní školy přitom činil jen 2,13. V tomto ohledu je průměrný pocit sounáležitosti se školou u žáků v posledním ročníku na ZŠ Sadská vyšší než u žáků kterékoli základní školy účastnící se PISA 2018 (viz graf č. 2). I na prvním stupni je žáky vyjadřovaná sounáležitost vysoká (Byť se celková hodnota indexu v porovnání s jinými školami ukazuje jako průměrná, viz příloha č. 3.), například pouze dva žáci 4. ročníku (tj. 4 %) nesouhlasili s tvrzením „Do školy chodím rád/a“.

Graf č. 2 Pocit sounáležitosti se školou (9. ročník)
Zdroj: PISA 2018, vlastní šetření; více viz příloha č. 3

Realizace efektivních opatření k prevenci všech forem rizikového chování je nezbytným předpokladem dosahování excelence školy v kritériu 1.4. Rizikovým chováním jsou zde myšleny takové aktivity, jejichž přímým či nepřímým důsledkem je psychosociální nebo zdravotní poškození jedince, jiných osob, majetku nebo prostředí. Mezi základní typy rizikového chování patří záškoláctví, šikana a extrémní projevy agrese, extrémně rizikové sporty a rizikové chování v dopravě, rasismus a xenofobie, negativní působení sekt, sexuální rizikové chování, závislostní chování, okruh poruch a problémů spojených se syndromem týraného a zanedbávaného dítěte a spektrum poruch příjmu potravy (Pavlas Martanová et al., 2012).

Aktivity školy jsou směřovány zejména do oblasti primární prevence (tj. předcházení vzniku rizikového chování u osob, u kterých se ještě rizikové chování nevyskytlo), a to zejména akcentováním dlouhodobého, kontinuálního a systematického působení na žáky.

Škola dlouhodobě spolupracuje s Centrem primární prevence Středočeského kraje, Semiramis z. ú. (dále Semiramis), které se specializuje na prevenci různých forem rizikového chování žáků. Každá třída na druhém stupni (plus 5. ročník) absolvuje každé pololetí půldenní (tříhodinový) seminář se speciálně školenými lektorkami Semiramis. Škola dbá na to, aby v ideálním případě seminář vedly stejné lektorky a vybudovaly si tak se třídou dobré vztahy. Důležitým prvkem, který školu odlišuje od jiných, je spolupráce s třídním učitelem, který je na každém semináři přítomný a aktivně se zapojuje do jednotlivých aktivit, což napomáhá budování dobrých vztahů i mezi ním a třídním kolektivem. Po skončení semináře je jeho průběh lektorkami reflektován spolu s užším vedením školy i třídním učitelem s cílem identifikovat na základě monitorování chování jednotlivých žáků v jeho průběhu jedince ohrožené rizikovým chováním a dohodnout se na následných krocích, které škola podnikne. V rozhovoru ředitelka školy několikrát zdůraznila nutnost zaměřit se na řešení problémů již v zárodku, a tak v těchto následných evaluačních rozhovorech školitele vždy žádá:

„Já od vás chci slyšet všechno, a hlavně chci slyšet negativní věci. Pozitiva si nechte, to já vidím sama, ale chci vědět, jestli jste přišli na něco negativního. Proto vás tady mám a chci to i písemně, abych to mohla probrat s těmi třídními učiteli a mohli jsme s tím dále pracovat. A oni [školitelé ze Semiramis – pozn. aut.] mi říkají: ‚Ale vy jste strašně zvláštní škola v tomto, většinou toto nechce ten ředitel slyšet…‘“ (Její slova potvrzuje i přímé pozorování tohoto semináře a následné reflexe dne 11. 12. 2019.)

Třídní učitel vždy po skončení semináře obdrží metodické pokyny a materiály/podklady pro pokračování preventivního působení v dané oblasti, které je realizováno v rámci pravidelných třídních schůzek. Konání těchto pravidelných třídnických hodin je zakotveno ve školním vzdělávacím programu a třídní učitel během nich realizuje návazné aktivity. Témata seminářů si demokratickým hlasováním vybírají žáci, nicméně v případě identifikace problémů či nově vznikajícího a rozvíjejícího se rizikového chování může vedení školy téma změnit, případně rozhodnout i o častějším konání preventivních seminářů a intenzivnější práci třídního učitele s třídním kolektivem. (Příkladem může být příchod nového žáka, na nějž v pravidelných třídních hodinách navazují společné aktivity, které mají usnadnit jeho začlenění do třídního kolektivu.) V návaznosti na tyto semináře jsou rovněž plánovány další (preventivní) akce školy a doplňkové aktivity, a to i ve spolupráci s jinými subjekty (např. Městskou policií Sadská, Armádou České republiky, Městským úřadem Sadská), například hudební tematicky zaměřená představení („Hudbou proti drogám“ atp.). Tímto způsobem tedy škola průběžně sleduje případné signály všech forem rizikového chování, jak vyžaduje kritérium 1.4.

V oblasti sekundární prevence – předcházení vzniku, rozvoji a přetrvávání rizikového chování u osob, které jsou rizikovým chováním ohroženy, např. předcházení vzniku a rozvoji závislosti u osob, které již drogu užívají (Pavlas Martanová, 2014) – kritérium 1.4 vyžaduje, aby škola měla jasná pravidla postupu v případě rizikového chování a bez zbytečného odkladu je efektivně uplatňovala. Rodiče jsou na začátku každého školního roku poučeni o postupech v případě zjištění rizikového chování u žáka – jedním z informačních kanálů je informační leták určený k vlepení do žákovské knížky a podepsaný rodiči (viz příloha č. 10); rodiče jsou o pravidlech také informováni na pravidelných třídních schůzkách, školní řád je k dispozici komukoliv na webových stránkách školy. V příloze školního řádu (viz příloha č. 8) jsou přesně popsána výchovná opatření a případné sankce. Škola usiluje o to, aby případné sankcionování (pokud k němu už podle nastavených pravidel musí dojít) bylo spravedlivé a transparentní. Třídní učitel realizuje ve spolupráci s výchovným poradcem a metodikem prevence, případně i s ředitelkou školy, pohovory s rodiči nebo zákonnými zástupci žáka, přičemž každý bez výjimky je zdokumentován (je pořízen zápis, kde jsou stanoveny konkrétní další kroky; zápis podepisují všechny strany jako výraz souhlasu s finálním zněním, ukázka zápisu viz příloha č. 6). Je-li to s ohledem na situaci možné, kázeňská opatření se škola snaží v první fázi udělovat tzv. podmíněně, aby žák měl možnost nápravy bez odrazu na vysvědčení. Škola dohodne s rodičem určitý postup s přiměřenou zkušební dobou, který se snaží obě strany plnit, po jejím uplynutí se opět zástupci školy schází s rodiči a výsledky vyhodnocují (a to i opakovaně). Je zde i možnost, že výchovné opatření není nakonec uděleno, což se dle ředitelky týká naprosté většiny případů. V případech, kdy se školou rodiče na společném řešení problému odmítají spolupracovat (typicky například absence žáků, které rodiče sami kryjí a omlouvají) a sami se tak stávají součástí problému, oznamuje škola po vyčerpání dostupných možností (tj. například důsledné vyžadování oficiálního potvrzení lékaře dítěte u každé omluvené hodiny) tyto případy příslušným orgánům – orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).

V oblasti prevence škola spolupracuje s dalšími státními i nestátními organizacemi. Zástupci školy se na půdě školy pravidelně setkávají s pracovníky OSPOD a Policie České republiky, s nimiž sdílejí informace o ohrožených žácích a diskutují společný postup v konkrétních případech odhaleného rizikového chování, které jsou pro tyto orgány relevantní. Školní metodik prevence je členem městské Komise pro prevenci kriminality, což usnadňuje výměnu informací a rychlé prosazování preventivních opatření ve vztahu k širšímu okolí školy (zápisy ze schůzí s těmito orgány jsou součástí přílohy č. 9a, b). Díky spolupráci s tímto orgánem se například podařilo identifikovat riziková místa v katastru obce, kde dochází k projevům rizikového chování některých žáků školy (například záškoláctví, užívání návykových látek), informace o těchto žácích jsou pak vzájemně sdíleny. V neposlední řadě škola spolupracuje s Centrem rodinného poradenství v Nymburce (součást Semiramis), s nímž rovněž sdílí informace o ohrožených žácích, což napomáhá řešení nepříznivé situace. Rodinám ohrožených žáků jsou předávány kontakty a doporučení na další odborné služby, které mohou v jejich případě využít. Škola pak od rodičů a žáků buď aktivně zjišťuje, jak se spolupráce s doporučenými odborníky vyvíjí, nebo rodiče udělí terapeutům souhlas ke spolupráci se školou a společně se nastavují další postupy (případ řešené anorexie).

Evaluační zjištění

Výskyt nevhodného chování ze strany spolužáků
Frekvence výskytu nevhodného chování ze strany spolužáků je podle zjištění v dotazníkovém šetření mezi žáky v ZŠ Sadská ve srovnání s reprezentativním vzorkem základních škol podle výpovědí žáků podprůměrná (graf č. 3). S vyhrožováním se za posledních 12 měsíců „nikdy nebo téměř nikdy“ nesetkalo 97 % žáků a 83 % žáků se „nikdy nebo téměř nikdy“ nesetkalo s tím, že by je spolužáci uhodili nebo do nich strkali. Situace na prvním stupni je ještě lepší (graf č. 4), kdy se všechny sledované formy nevhodného chování (např. vysmívání či nadávání, vylučování z kolektivu, vyhrožování) ve škole vyskytují méně, než je republikový průměr. ZŠ Sadská tak patří mezi 14 % škol, v nichž je frekvence výskytu nevhodného chování mezi žáky 4. ročníku nejnižší.

Graf č. 3 Výskyt nevhodného chování ze strany spolužáků (9. ročník)

Poznámka: Index výskytu nevhodného chování ze strany spolužáků ukazuje průměrný výskyt šesti situací, u kterých měli žáci uvést, jak často se s nimi ve škole za posledních 12 měsíců setkali (ostatní žáci mě záměrně nezapojovali do různých záležitostí; ostatní žáci se mi posmívali; ostatní žáci mi vyhrožovali; ostatní žáci mi brali nebo ničili věci; ostatní žáci mě uhodili nebo do mě strkali; ostatní žáci o mně rozšiřovali ošklivé pomluvy). Vyšší hodnoty znamenají častější výskyt těchto situací.
Zdroj: PISA 2018, vlastní šetření; více viz příloha č. 3

Graf č. 4 Výskyt nevhodného chování ze strany spolužáků (4. ročník)

Poznámka: Index výskytu nevhodného chování pro 4. ročník je průměrem odpovědí žáků 4. ročníků v TIMSS a ZŠ Sadská na otázky: „Jak často ti v tomto školním roce žáci z vaší školy provedli něco z následujících věcí? (Týká se i věcí, které se staly prostřednictvím SMS zpráv nebo internetu.)“ – Vysmívali se mi nebo mi nadávali; nechtěli si se mnou hrát nebo povídat; rozšiřovali o mně lži; něco mi ukradli; uhodili mě nebo zranili; nutili mě dělat něco, co jsem nechtěl/a; šířili o mně informace, které mě ztrapňovaly; vyhrožovali mi. – Vyšší hodnoty indexu znamenají častější výskyt těchto situací.
Zdroj: TIMSS 2019, vlastní šetření; více viz příloha č. 3

Podobně pozitivní jsou i zjištění z hlediska postojů žáků k šikaně a její (ne)toleranci. Graf č. 5 ukazuje, že ve srovnání se základními školami zapojenými do PISA jsou negativní postoje k šikaně u žáků 9. ročníku ZŠ Sadská mnohem silnější. ZŠ Sadská tak patří mezi 12 % základních škol, v nichž jsou postoje žáků 9. ročníku k šikaně nejvíce negativní. Například 97 % žáků 9. ročníku souhlasí s tvrzením, že „je dobré pomáhat žákům, kteří se sami nemohou bránit“, 94 % s tvrzením, že „je špatné podílet se na šikaně“, a 92 % s tvrzením „když vidím, že je někdo šikanovaný, tak z toho nemám dobrý pocit“ a „jsem rád/a, když se někdo zastane šikanovaných žáků“.

Graf č. 5 Tolerance šikany (9. ročník)

Poznámka: Vyšší hodnoty znamenají nižší toleranci šikany.
Zdroj: PISA 2018, vlastní šetření; více viz příloha č. 3

Kázeňská opatření a incidenty ve škole
Graf č. 6 zobrazuje vývoj počtu kázeňských opatření (snížených známek z chování, důtek a pochval ředitele). Přestože se trend v počtech žákovských opatření jeví jako stoupající, je při interpretaci statistik potřeba zohlednit skutečnost, že nejzávažnější výchovná opatření jsou mnohdy udělována stejným žákům: na celkových deseti případech trojky z chování ve sledovaném období se podílelo osm žáků, celkových 13 případů dvojky z chování má na svědomí deset žáků a v případě 23 důtek ředitele ji obdrželo 17 žáků. Ve většině případů udělené trojky z chování jsou důvodem neomluvené hodiny. Pochvaly ředitele se udělují zejména za účast v soutěžích a pouze za umístění do 3. místa od okresního kola výše.

Graf č. 6 Kázeňská opatření

Poznámka: Graf ukazuje počet uvedených kázeňských opatření v přepočtu na celkový počet žáků školy.

Zdroj: interní databáze ZŠ Sadská

Je potřeba počítat s tím, že otevřená a častá komunikace s rodiči, žáky i mezi učiteli, která je základem pro nastavení vstřícné atmosféry zajišťující psychické bezpečí, je časově náročná a vyžaduje nejen plné nasazení učitelů i ředitelů, ale i jejich dostatečné komunikační a sociální dovednosti. Důležité proto je, aby byl ředitel školy schopen vybudovat přátelskou atmosféru a otevřenou komunikaci již v rámci učitelského sboru, aby následně bylo možné tuto atmosféru přenést do celé školy. Pro některé učitele může být náročné účastnit se všech akcí školy, u nichž se jejich zapojení předpokládá (např. soutěžního Dne učitelů), zapojení všech učitelů je proto potřeba podpořit. I přesto, že se jedná o relativně velkou školu, daří se na ZŠ Sadská vytvářet příznivou atmosféru. Do jisté míry může vytváření pozitivního klimatu napomáhat i charakter sídla (Sadská je malé město) a z něj se odvíjející charakter žákovské i rodičovské populace, který se liší např. od sídlištních škol. Jistým rizikem může být využívání externích partnerů školy (v případě ZŠ Sadská jde o Semiramis), kteří nemusí být v lokalitě školy dostupní nebo neposkytují služby v odpovídající kvalitě. Je nicméně potřeba zdůraznit, že jejich role na ZŠ Sadská je (a na jiných školách by měla být) primárně podpůrná a že hlavní roli v prevenci rizikového chování žáků hrají (třídní) učitelé. Tady by ale škola neměla podcenit jejich další vzdělávání související s prací s třídními kolektivy a náplní třídnických hodin.

Základní škola Sadská je plně organizovanou základní školou s kapacitou 600 žáků nacházející se ve středočeském malém městě Sadská (okres Nymburk), které je od Prahy vzdáleno 37 km a je dostupné po blízké dálnici D11, případně vlakovými spoji (zastávka je součástí Pražské integrované dopravy). V obci jde o jedinou základní školu, jejíž žáci bydlí převážně v Sadské nebo (zejména žáci na druhém stupni) dojíždějí z okolních malých obcí (Kostelní Lhota, Písty, Třebestovice, Zvěřínek; školu navštěvují také žáci z Hradišťka, Hořátve, Milčic, Pískové Lhoty, Poříčan, Velenky a Klučova). Škola je dostupná autobusem nebo vlakem ze všech těchto obcí a dopravnímu spojení je přizpůsoben rozvrh hodin. Souhrnný ukazatel indexu kvality života, který zohledňuje například míru nezaměstnanosti, naději na dožití, podíl exekucí, bezpečnost či přírůstek obyvatel, je v Sadské v celorepublikovém srovnání průměrný, míra kriminality v Sadské dlouhodobě klesá.

Škola sídlí v historické budově postavené na začátku 20. století. Socioekonomická skladba žáků školy je pestrá a zahrnuje žáky z rodin s vysokým i nízkým socioekonomickým statusem. Žáci školy jsou úspěšní při přijímacím řízení na gymnázia a střední školy (Ve školním roce 2019/2020 se na SŠ s maturitou hlásilo 90 % žáků 9. ročníku, 86 % žáků uspělo v prvním kole.), pozitivní je i zpětná vazba z těchto škol, na které jsou přijati. Žáci jsou zapojeni do hodnocení kreditovým systémem, v němž má každý žák možnost se uplatnit a který nezávisí pouze na znalostech a vědomostech, ale na dalších aktivitách, chování a vlastní iniciativě (blíže o jeho vývoji a principech fungování v příloze č. 5). Každoročně škola organizuje poznávací exkurze do zahraničí (Německo, Rakousko, Anglie aj.), při nichž mají žáci možnost si prakticky vyzkoušet využití znalostí cizího jazyka. Svůj region a zajímavá místa České republiky žáci poznávají v rámci exkurzí v jednotlivých předmětech.

Základní škola Sadská je inspirativním příkladem toho, jak škola může aktivně přispět k tomu, aby pro své žáky, jejich rodiče i pedagogy představovala vstřícné a bezpečné místo. Dosahuje toho soustavou různých opatření, přičemž mezi ta nejdůležitější patří:

Důkladné zabezpečení školy a efektivní opatření pro zabránění vstupu neoprávněných osob do budovy.
Posilování pocitu sounáležitosti se školní komunitou důrazem na otevřenou a častou komunikaci všech aktérů školního života. Tu podporuje například prostřednictvím věcně funkčního školního parlamentu, přičemž výsledky jeho činnosti se reálně promítají do života školy, dále častými pravidelnými i nepravidelnými společnými školními akcemi, jimiž se prolíná princip „starší pomáhá mladšímu“, nebo třídnickými hodinami, které mají pevné místo v rozvrhu hodin a jsou zaměřeny také na rozvoj pozitivních vztahů v kolektivu.
Dlouhodobá a komplexní primární prevence rizikového chování. Ta se projevuje například v organizaci pravidelných (tedy nikoli jednorázových) preventivních seminářů ve spolupráci s externí organizací a zároveň aktivní účastí třídního učitele, který následně s žákovským kolektivem v dané oblasti prevence dlouhodobě pracuje v rámci pravidelných třídních hodin a třídních i školních akcí zaměřených na primární prevenci. Pro školu nejsou tyto semináře či akce „nutným zlem“ či formalitou, ale naopak důležitým diagnostickým i intervenčním nástrojem, který umožňuje včas identifikovat problémy a vyvodit z nich důsledky.