Náměty a inspirace > Příklady inspirativní praxe > Přístup pedagogů a podnětné prostředí umožňují samostatné rozhodování dítěte

Přístup pedagogů a podnětné prostředí umožňují samostatné rozhodování dítěte

Mateřská škola se nachází ve městě. Zaměřuje se na vzdělávání dětí s postižením zraku. Škola je výjimečná v přístupu k dítěti po celou dobu jeho docházky do mateřské školy. Vše je založeno na úzké spolupráci dospělých, tedy zákonných zástupců, učitelek, asistentek pedagoga, provozních zaměstnanců školy a odborníků: ortoptistkou, která sídlí přímo v MŠ a poskytuje dětem péči, oční lékařkou, optometristkou, zaměstnanci speciálně pedagogického centra. Příklad inspirativní praxe se soustředí na podporu samostatnosti dítěte, jeho svobodnou volbu na základě připraveného podnětného prostředí a znalosti jednotlivých dětí. Příklad inspirativní praxe zachycuje přístupy pedagogů k dítěti, jakým způsobem dbá vedení školy na podporu dítěte, jak je dítě vedeno k demokratickým hodnotám. Přílohy obsahují ukázky záznamů z pedagogické rady, hodnocení tematického celku, dotazníků pro zákonné zástupce dětí, dotazníků pro pedagogické pracovníky, vedení záznamů o pokrocích dítěte.

Učitelky i asistentky pedagoga při přípravě vzdělávacího procesu počítají s aktivní spoluúčastí a samostatným rozhodováním dítěte. Podstatou umožnění seberozhodování dítěti je co nejpřesnější znalost jeho potřeb, zájmů, možností; připravené prostředí, které umožňuje dítěti rozmanité aktivity, a v neposlední řadě profesionální přístup pedagogů, který je respektující, podporující, vše při nastavených pravidlech společného soužití ve třídě dětí.

Pedagogové cíleně připravují dětem nabídku těch činností, které odpovídají naplňování školního vzdělávacího programu i individuálního vzdělávacího plánu, volí taková témata a materiály, které jsou pro děti zajímavé, budou je motivovat k aktivitě.

K umožnění volby dítěte a jeho záměrnému vedení k seberozhodování přispívá podnětné prostředí. To je uspořádané tak, aby mělo dítě přístup ke všem pomůckám, materiálům, technice, hračkám, speciálním pomůckám. Velice podnětné je také prostředí zahrady školy, kde mají děti možnost experimentovat, pozorovat, věnovat se pěstitelským činnostem, sportovat, relaxovat.

Seberozhodování dítěte je podporováno také při stolování, které probíhá v samostatné jídelně. Ta je uspořádána tak, aby děti samy měly možnost volby množství a druhu stravy, podílejí se na přípravě pokrmu.

Pedagogové podporují rozvoj demokratických hodnot a občanských kompetencí dětí tím, že je zapojují do rozhodování o věcech, které se jich týkají, a poskytují jim příležitost vyjádřit vlastní názor.

Vzdělávání je zaměřeno pro každé jednotlivé dítě, jeho možnosti, potřeby. Škola dělá maximum pro to, aby se dítě cítilo dobře. Vzdělávací nabídka je skutečně individualizovaná, diferencovaná, „ušitá na míru“ každému dítěti. Dítěti je cíleně umožňováno podílet se na rozhodování o aktivitách, kterých se zúčastní.

Denně je realizováno vzdělávání dětí na základě znalosti jejich zdravotních, speciálně pedagogických, ale také sociálních i aktuálních potřeb. Je cíleně vytvářeno přívětivé sociální prostředí na základě spolupráce všech zaměstnanců školy. Děti jsou vedeny k dodržování pravidel soužití ve třídě, která jsou nastavena na vhodné chování, tedy co děláme, jak se chováme správně. Cíleně jsou děti vedeny k zodpovědnosti za své jednání, k ohleduplnosti, přijetí svého zdravotního stavu, k týmové spolupráci.

Pedagogové jsou pro děti vzorem svým vlastním jednáním, kdy úzce a neformálně spolupracují se všemi, kdo se podílejí na zajištění podmínek pro vzdělávání dítěte, zejména s rodiči dětí a s odborníky (zaměstnanci speciálně pedagogického centra, ortoptistkou, oční lékařkou, optometristkou). Pedagogové jsou autentiční směrem k dětem i spolupracovníkům.

Spolupráce všech zúčastněných dospělých je založena na respektu k dítěti a k sobě navzájem s hlavním cílem: vytvořit pro dítě co nejlepší podmínky k rozvoji jeho samostatnosti, začlenit ho do kolektivu ostatních (viz příloha č. 1). Postupy jsou předem systematicky plánovány, ale zároveň jsou zohledňovány momentální situace.

Pro vytvoření vhodných materiálních podmínek je nezbytná spolupráce s provozními zaměstnanci. Aby byla u dítěte podporována samostatnost, mělo by mít v rámci daných pravidel možnost volby. Je velmi podstatné, jakým způsobem je utvořeno prostředí třídy. V dané mateřské škole mají děti přístup ke všem materiálům, hračkám, pomůckám uspořádaným tak, aby to pro děti bylo přehledné. Mají také nabídku aktivit připravenou učitelkami. Není problém, aby děti využívaly např. barvy, přírodniny, v samostatné jídelně se podílely na přípravě ke stolování, na přípravě stravy, případný „nepořádek“ uklízejí děti samy, provozní zaměstnanci pomáhají. Zahrada je vybavena takovým způsobem, že mají děti opět možnost realizovat rozmanité činnosti, např. sportovní, pěstitelské, mohou se věnovat pokusům, prostorové orientaci, vše je jim umožněno, jsou v aktivitě podporovány. Viz dotazník pro pedagogy v příloze č. 3: Co považujete za připravené podnětné prostředí pro vzdělávání dítěte? Jak vyvažujete volbu dítěte a řízenou činnost? Do vzdělávání bývají cíleně zařazeny hry, které podporují rozvoj prosociálního chování dětí, jejich spolupráci a schopnost komunikace. Učitelky užívají situační i prožitkové učení, speciální metody (pleoptická cvičení, prostorovou orientaci atd.). Děti používají speciální i běžné pomůcky, hračky, techniku, jsou vedeny k jejich správnému užívání. Výrazně bývá užita souvislost obsahu vzdělávání s reálnými situacemi každodenního života. Cíleně je utvářeno klima podporující učení spoluprací všech dospělých včetně provozních zaměstnanců.

Pedagogové při přípravě vzdělávací nabídky počítají s aktivní účastí dítěte, cíleně vytvářejí podmínky pro individuální činnosti, práci ve dvojicích, v malých skupinách. Viz zápisy z pedagogické rady (příloha č. 2) a dotazník pro pedagogy (příloha č. 3) – odpovědi pedagogů: Jakým způsobem začleňujete dítě do kolektivu? Jak „utváříte“ skupinu dětí? Děti jsou účinně pedagogy hodnoceny, jsou vedeny k sebehodnocení. Výkony jednotlivců jsou vždy posuzovány vzhledem k jejich možnostem, tak aby bylo posilováno jejich pozitivní sebepojetí a zdravé sebevědomí.

Výchovně-vzdělávací činnost školy – dobré výsledky vyplývají i ze sledování novinek ve výchově obecně a v péči o děti se speciálními potřebami prostřednictvím dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Vždy se vychází z potřeb daných dětí a rodiny ve školním roce a ze zájmu pedagogů. Každý z učitelů se cítí dobře a pracuje s větším nasazením, pokud si může vybrat takové vzdělávání, které považuje za potřebné pro sebe a své svěřené děti a má na něj prostor.

Sdílení – zaměstnanci mají možnost vytvářet a vzájemně sdílet úspěchy školy (nebo předávat zkušenosti ze školení), ať se jedná o neformální setkávání na půdě školy, nebo mimo ni. Jedná se o všechny – pedagogy i nepedagogy. Cílem je posílit vzájemné vztahy a tím i společné cíle školy.

Pedagogové svým přístupem k dětem systematicky podporují rozvoj jejich odpovědnosti, samostatnosti a sebekontroly.

Dítě si vybírá aktivity z připravené denní nabídky, která vychází z jasné představy učitelek o jeho možnostech, potřebách a zájmech (samostatnost).

Denně při přebírání dítěte krátce pohovoří učitelka s rodiči s cílem být příkladem dítěti způsobem komunikace i zjistit rozpoložení dítěte, tedy aktuální situaci, která bude ovlivňovat jeho chování. Samozřejmostí je vytvoření třídních vzdělávacích programů s ohledem na složení třídy a specifika jednotlivých dětí. Třídní vzdělávací program obsahuje nastavená třídní pravidla společného soužití, možnosti a potřeby jednotlivců. Aby pedagogové mohli připravit dítěti odpovídající nabídku činností, musejí ho výborně znát. Pedagogická rada (viz příloha č. 2) se proto podrobně zabývá výsledky vzdělávání jednotlivých dětí – zajímá se o jejich adaptaci, začlenění do kolektivu, znalosti, dovednosti, účinnost reedukačních cvičení – a následně jsou stanoveny vhodné postupy pro každé jednotlivé dítě, viz dotazník pro pedagogy (příloha č. 3): Co je pro vás důležité při přípravě vzdělávací nabídky? a vedení záznamů o pokrocích dítěte (příloha č. 5).

Do vzdělávání jsou zařazovány hry, které podporují rozvoj prosociálního chování dětí, jejich spolupráci a schopnost komunikace. Učitelky nabízejí dětem učení hrou, situační i prožitkové učení, speciální metody (pleoptická cvičení, prostorovou orientaci atd.).

Je realizován projekt polytechnické výchovy, děti využívají programy Bee Bot a Tobii, které přispívají k jejich seznamování s informačními technologiemi. Cíleným vedením dětí k sebeobsluze při stolování (kdy mají možnost výběru potravin a nápojů), k samostatnosti při všech aktivitách (včetně péče o brýle, užívání okluzoru), vedením k ohleduplnosti, ke vzájemné spolupráci a komunikaci, pořádáním aktivit pro děti a rodiče (dílny, kulturní programy) je záměrně rozvíjena sociální gramotnost (viz příloha č. 6).

Při přípravě vzdělávací nabídky pro děti jsou pro učitelky důležité atraktivní pomůcky, spolupráce s asistentkou, nápady dětí, bohatá vybavenost MŠ (místností i zahrady), což učitelky uvedly v dotazníku (viz příloha č. 3).

Děti dodržují jasně stanovená pravidla společného soužití (sebekontrola, odpovědnost).

Při příchodu a odchodu pozdravíme a rozloučíme se.
Ve třídě, v šatně a na chodbách chodíme pomalu (abychom neublížili sobě a ostatním).
Spory mezi sebou řešíme pouze slovem a přátelskou dohodou – ne rukama.
Snažíme se nerušit ostatní křikem – šetříme zdraví své i ostatních.
Vážíme si práce druhých, proto nic úmyslně neničíme.
Učíme se vyhrávat i prohrávat.
Jsme slušné děti, umíme požádat a poděkovat.
Pomáháme si – každý je šikovný na něco jiného.
Jsme opatrní na brýle své i ostatních dětí.

Takto stanovená (základní, stručná, pro děti srozumitelná) pravidla společného soužití jsou pro ně návodem, jaké chování ve skupině vrstevníků je správné. Vedou děti k odpovědnosti za své jednání i k sebekontrole.

Pedagogové důsledně dbají na to, aby děti tato pravidla dodržovaly, ukázky z hodnocení dětí na začátku školního roku:

J. má potíže s autoritou učitelky, je zvyklá dělat si, co chce – nutné učit se respektovat domluvená pravidla.
M. při hře časté konflikty, neumí se domluvit s kamarádem, tedy navozovat situace se správným řešením – neubližovat.
M. nastoupil nově do mateřské školy, pere se, bere dětem hračky, sahá si na brýle – nutné neustále vysvětlovat pravidla.

Vedení školy systematicky vytváří podnětné materiální prostředí MŠ za účelem možnosti svobodné volby dítěte (samostatnost).

Prostředí mateřské školy je vysoce podnětné. Ve třídách mají děti k dispozici množství pomůcek určených dětem se zrakovými obtížemi, ale i běžné hračky, materiály, pomůcky. Vše uspořádané tak, aby měly děti k pomůckám přístup. Prostředí je tvořeno herními i tematicky zaměřenými kouty. Ve škole je také prostor pro sportovní činnosti či odpolední odpočinek, pro individuální nácviky odborných činností.

Vysoce podnětné je prostředí zahrady, která nabízí dětem veliké množství různorodých činností. Od roku 2014 je využívána zahrada zbudovaná z grantu Ministerstva životního prostředí na základě výzvy Magistrátu města Kladna. Ta umožňuje dětem nejen činnosti k reedukaci očních obtíží, ale množství herních, sportovních aktivit, experimenty, pozorování, vše vytvořené tak, aby si dítě samo zvolilo aktivitu dle svého vnitřního zájmu.

Daří se oslovovat sponzory, s jejichž pomocí byly pořízeny učební a didaktické pomůcky a speciální přístroje, na které by z běžně poskytovaných dotací škola nedosáhla. Vedení školy se zapojilo do projektů spojených se zajištěním dobrovolnického dne v rámci programu „Zapojím se.cz“. Tímto způsobem byla provedena údržba zahrady. Významná je podpora přírodovědné gramotnosti, ke které účinně přispívají četné aktivity v rámci výše zmíněného projektu. Děti se aktivně zapojují do pěstitelských činností, např. vysázely památeční lípy před MŠ, měří obvody stromů atd.

Při řízených činnostech učitelky využívají rozmanité pomůcky, což vzbuzuje zájem dětí o vzdělávání. Děti používají speciální i běžné pomůcky, hračky, techniku, jsou vedeny k jejich správnému užívání.

Vedení školy efektivně podporuje aktivitu dítěte na základě cílené spolupráce s pedagogy, zákonnými zástupci a jinými subjekty (samostatnost).

Ukázkou tohoto přístupu jsou stručné, ale jasné záznamy jednání pedagogické rady. Je řešena účast asistentky pedagoga dle aktuální potřeby v jednotlivých třídách – měla by děti podporovat, ale škole jde také o maximální samostatnost dítěte. Je řešena socializace tří dětí, spolupráce se zákonnými zástupci při stanovení jednotného postupu při vzdělávání jejich dítěte. Je řešena tvorba třídních vzdělávacích programů, které mají být zaměřeny na přípravu denních přirozených činností dětí, tedy spontánní, řízené, režimové aktivity, společné činnosti s rodiči, vždy s důrazem na individuální a věkové zvláštnosti dětí.

Důraz je kladen na projektovou metodu, zaměřenou činnostně i prožitkově, vše je založeno na spolupráci dětí, jejich vzájemné komunikaci, toleranci odlišností druhého, hledání informací a v neposlední řadě na experimentování (nejefektivnější formě učení). Pedagogové mají při zahajovací poradě za úkol vytipovat děti, které budou potřebovat další speciální péči, například logopedickou, rozvoj grafomotoriky. Na základě zjištění potřeb každého dítěte, kdy je provedena diagnostika odborníků, pedagogická diagnostika a jsou zjištěny údaje od zákonných zástupců, je naplánována spolupráce učitelky a ortoptistky a spolupráce s tyflopedem. Pedagogická rada řeší také kontrolní činnost ředitelky, jejíž hospitační vstupy jsou zaměřeny na atmosféru ve třídě, vztahy a řešení konfliktů mezi dětmi, úpravu vztahů mezi jednotlivci – například, zda se daří skloubit vztahy dětí s různými diagnózami (porucha pozornosti, porucha austistického spektra). Pedagogové mají celoročně zadáno při činnosti s dětmi klást důraz na tvůrčí přístup, podporovat dětskou zvídavost, dodržovat zásadu přiměřenosti a individuálního přístupu.

Vedení školy cíleně vede děti k hodnocení aktivit, sebehodnocení, vzájemnému hodnocení. Ředitelka vede pedagogy k vyhodnocování vlastní činnosti školy (sebekontrola).

Zmíněné postupy jsou projednávány pedagogickou radou, ta obsahuje všechny podstatné oblasti evaluace. Pedagogové jsou vedením školy vyzváni k hodnocení dítěte, to nesmí být formální a nesmí porovnávat děti. Učitelky mají hledat cestu k rozvoji individuálních dispozic a kompetencí každého dítěte. Stanovit individuální potřeby každého dítěte ve spolupráci s tyflopedem speciálně pedagogického centra. Učitelky mají zjistit činnosti, které mají u dětí největší úspěch, zároveň respektovat věkové zvláštnosti.

Vlastní činnost školy je posuzována na všech úrovních. Jsou hodnoceny realizované tematické celky, výsledky vzdělávání dětí v jednotlivých třídách, je vyhodnocována realizace individuálních vzdělávacích plánů, je prováděno sebehodnocení pedagogů, rodiče se mohou vyjádřit k činnosti mateřské školy při četných společných akcích, při neformálních rozhovorech s pedagogy.

Učitelky i asistentky pedagoga navazují na předchozí znalosti dětí, poskytují jim zpětnou vazbu. Výkony jednotlivců jsou správně posuzovány vzhledem k jejich možnostem, je posilováno jejich pozitivní sebepojetí a zdravé sebevědomí.

Škola je výborná v přístupu k dítěti, který je respektující, podporující, vedoucí k jeho samostatnosti, začlenění do kolektivu ostatních. Výhodou školy je menší počet dětí. Po celou dobu docházky dítěte se škola maximálně zaměřuje na podporu každého dítěte, všichni dospělí mu na základě vzájemné tolerance, respektu, přesného vymezení svých povinností a rolí vytvářejí optimální podmínky ke vzdělávání. Důležitým prvkem je vysoká profesionalita a angažovanost dospělých, kteří musejí být schopni vyslechnout a respektovat názor rodičů, kolegyň, pracovníka školského poradenského zařízení, dítěte, následně stanovit a uskutečnit jeho maximální podporu při vzdělávání. Například nastala v MŠ situace, kdy dívka měla jít ten den v rámci spolupráce na kontrolu k oční lékařce přímo v budově MŠ. Matka ráno oznámila ředitelce, že je dívka rozladěná, a po krátkém rozhovoru ředitelky s dívkou bylo rozhodnuto, že bude stanoven jiný termín pro návštěvu oční lékařky. Následně se dívka uklidnila, ředitelka telefonicky domluvila s lékařkou jiný termín. Vše proběhlo v klidu, profesionálně.

Rizika jsou uvedena v rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání a týkají se případně i uvedené mateřské školy. Je nutné vyvarovat se manipulace s dítětem tzv. pozitivními prostředky (pochvala bez opodstatnění, nedostatečná adekvátní konkrétní zpětná vazba dítěti), dát pozor na příliš ochranitelské prostředí v mateřské škole, nemožnost každého dítěte podílet se na volbě činností, nedůslednost v požadování dodržování nastavených pravidel, vyvarovat se převahy aktivit řízených pedagogem nad činnostmi zvolenými dětmi. Individualizaci vzdělávání by mohla ohrozit nepřítomnost asistentky pedagoga.

Rozhodně přenositelné na jiné mateřské školy jsou tyto postupy: přístup k dítěti, stanovení pravidel soužití, vytvoření vysoce podnětného prostředí v budově i na zahradě, nabídka rozmanitých aktivit na dané téma v rámci školního vzdělávacího programu, plánování na úrovni třídy i individuálních vzdělávacích plánů, navázání partnerské spolupráce se zákonnými zástupci, organizacemi.

Mateřská škola Brejličky patří mezi jedno z 32 pracovišť mateřských škol zařazených do rejstříku škol na Kladně (včetně jedné církevní MŠ a dvou soukromých MŠ). Jedná se o region, kde se míra nezaměstnanosti v roce 2018 pohybuje podle dostupných informací mezi 3–4,99 %. Sociální složení rodin dětí se nijak neliší od průměru v obci.

Vize školy (2012–2018) se daří postupně naplňovat díky všem zaměstnancům MŠ, na dobrém jméně školy se podílejí všichni – od provozních zaměstnanců přes pedagogy až po externí zaměstnance školských poradenských zařízení a zdravotníky. Celkově má škola velmi zdařilé výsledky (hodnoceno mimo jiné očními lékaři, ČŠI, rodiči i veřejností). Vstřícné klima školy působí na děti, které se cítí dobře, proto jsou pro ně „nadstavbové činnosti“ v oblasti očních cvičení přirozenou součástí dne v MŠ. To je naplnění jednoho z hlavních cílů MŠ v oblasti zdravotní – tj. reedukace a rehabilitace zrakových funkcí dítěte za pomoci souboru ortoptických a pleoptických cvičení. Systém přijímání dětí se postupně ustálil na řešení, kdy ředitelka školy přijímá děti na základě doporučení školského poradenského pracoviště a doporučení strabologa po určení „zrakové“ diagnózy dítěte (při zvážení dalších okolností – např. i v sociální oblasti). Podstatná je také dobrá spolupráce se zřizovatelem (výborná prezentace města), případně s charitativní organizací Kiwanis Kladno nebo s dobrovolníky z různých firem.

Více o škole zde.

Evaluační metody a nástroje zvolené k prokázání naplňování kritéria: analýza třídního vzdělávacího programu, studium záznamů pedagogické rady, záznamů porad, vedení záznamů o dítěti. Byly použity odpovědi z dotazníků pro pedagogy, asistenty pedagoga, zákonné zástupce dětí. Například otázky: Jakým způsobem začleňujete dítě do kolektivu? Jak „utváříte“ skupinu dětí? Jak vyvažujete volbu dítěte a řízenou činnost? Co je pro vás podstatné při spolupráci s ostatními dospělými (asistent pedagoga, zákonní zástupci, zaměstnanci školských poradenských zařízení, lékaři, odborníci)?

Vedení školy cíleně a promyšleným způsobem řídí MŠ takovým způsobem, který vede k úspěšné realizaci vzdělávání jednotlivých dětí na základě podrobné znalosti jejich potřeb, možností. Vše se odehrává ve vysoce podnětném materiálním prostředí. Vztahy jsou založeny na profesionální spolupráci zúčastněných dospělých, kteří počítají s aktivní účastí dítěte za jasně daných pravidel.

Hodnocení tématického celku Brejličková školka aneb děti nové