Mateřská škola disponuje dvěma předškolními třídami, soustředí se tedy zejména na aktivity rozvíjející pregramotnosti v souladu s přípravou na vstup do primárního vzdělávání. Inovativní a komplexní metodou rozvoje dětského intelektu a intelektuálních schopností je Figurková školička. Je to originální výuková metoda zaměřená na rozvoj dětského intelektu a intelektuálních schopností a dovedností. Je určena pro děti ve věku od 4 do 10 let, jakýchkoli duševních dispozic. Metodika se opírá o šachovnici a šachové figurky, ale nejde o učení deskové hry šachy. V rámci přesně definovaného prostoru šachovnice se pro děti připravují různorodé úlohy na počítání, geometrické vnímání, prostorovou orientaci, vnímání rytmu (zúčastněné pozorování v MŠ). Činnosti Figurkové školičky se pravidelně jednou týdně zařazují do třídních programů a dle věku dětí se náročnost aktivit zvyšuje. Zároveň se tato metoda často využívá při reedukaci dětí se SVP (příloha č. 3).
Velký důraz klade škola na podporu rozvoje polytechnických dovedností dětí. Polytechnické aktivity jsou dětem dostupné během dne v celém prostředí školy – děti mohou samostatně zkoumat, objevovat, logicky uvažovat, seznamovat se s matematickými, přírodovědnými i konstrukčními činnostmi při hrách i v samostatných činnostech. Zároveň jsou vedeny k získávání pracovních návyků a dovedností.
Formou pokusů se děti seznamují se zákonitostmi přírody, s konstrukčními úkoly za použití široké škály pomůcek k pokusům s vodou, vzduchem a se zvukem. Podporou rozvoje osobnosti dětí ve vzdělávacím procesu je dále preference samostatné práce, individualizovaná výuka, uplatňování experimentování, tzn. dovednostně-praktických a názorně-demonstračních metod. K bádání a interaktivním programům využívá MŠ zejména svoji rozlehlou zahradu, kde se děti učí prožitkem, zkoumají, vnímají smysly a rozvíjejí všechny oblasti z RVP (příloha č. 6). Nelze opomenout též inspirativní projekt, kdy se děti nenásilnou a intuitivní formou (metodou pokus–omyl) seznamují s fyzikálními zákony (příloha č. 2). Realizace projektu proběhla v květnu 2021 po otevření MŠ (po předchozím uzavření z důvodu protipandemických opatření). Projekt se zaměřil též na posílení sociálních dovedností při společných aktivitách v přírodě. Pro víceúčelové a všestranné využití učitelé vytvořili prezentaci k ekologické výchově (příloha č. 4). Primárně prezentace vznikla jako součást učebních plánů prožitkových aktivit pro týdenní sportovně-ekologický pobyt dětí v přírodě, který MŠ každý rok pořádá v lokalitě Jizerských hor, nicméně ji učitelé využívají a seznamují s ní rodiče při informativní schůzce na začátku roku a samozřejmě při práci s předškoláky.
Polytechnické bádání je úzce propojeno s environmentální oblastí, kdy formou prožitkového učení se děti účastní programů nejen v okolí MŠ, ale i v ekologických centrech, viz níže.
Děti se samostatně podílejí i na ochraně životního prostředí – v přízemí budovy jsou umístěny kontejnery na tříděný odpad a bioodpad z kuchyně denně děti odnášejí do kompostéru. Prožitkové a kooperativní učení je realizováno formou celoročního projektu jednotlivých tříd Učíme se v zahradě.
Nejen pro autenticitu reálného prostředí spolupracuje mateřská škola s externími partnery – TUL, ZŠ, SŠ, ZOO, iQPARK, iQLANDIA, ekologické organizace Střevlík, Divizna, Čmelák, Svaz včelařů –, s jejichž pomocí se mohou děti seznámit mj. s tkalcovskými stroji (Fakulta textilní TUL), se způsobem zpracování kovů (Fakulta strojní TUL), s chemickými laboratořemi (Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec). Děti se tak aktivně seznamují s oblastmi a aktivitami spadajícími do polytechnické výchovy nejen v prostředí mateřské školy, ale využívají výše uvedené partnery k různým exkurzím (příloha č. 13).
Dle závěrů inspekční zprávy z roku 2019 je právě polytechnická výchova v MŠ velmi dobře metodicky uchopena a rozvíjena. Vedení MŠ využívá fungující spolupráci se vzdělávacími institucemi a firmami v regionu a pravidelně společně připravují program dětem ,,na míru“.
Dalšími aktivitami, jež dokladují kvalitu metod a forem práce sledované MŠ, jsou činnosti v oblasti čtenářské pregramotnosti. Čtení příběhů provází každodenní program školy, ve spolupráci s rodiči děti vyrábí svoji knížku, kterou představují ostatním dětem, v MŠ funguje interaktivní knihovna, škola pořádá pravidelná čtení (příloha č. 5). Činnosti předčtenářské gramotnosti se prolínají všemi aktivitami během celého dne.
Pedagogický sbor má vypracovaný seznam kompetencí učitelek, z něhož je zřejmý akcent na partnerství, individualitu a vývojová specifika každého dítěte při prožitkovém učení:
- rozumět vývoji dítěte (znát jeho věkové i individuální zvláštnosti);
- pozorovat dítě při všech činnostech;
- pečlivě plánovat individuální a skupinové činnosti;
- poskytovat dětem bezpečné místo pro zkoumání vlastních prožitků a pocitů;
- prokazovat dětem úctu a vážit si jejich nápadů, začleňovat je do přípravy a realizace činností;
- poskytovat pružně se měnící prostředí;
- povzbuzovat děti k samostatnému řešení problémů;
- poskytovat dětem vhodnou míru podpory (zejména nepřímé podpory – prostřednictvím připraveného prostředí a vhodných aktivit);
- klást dětem otázky, které je vedou k samostatnému myšlení a nalézání odpovědí;
- vyjadřovat respekt a úctu každému dítěti;
- spolupracovat s rodiči dítěte;
- vycházet vstříc zájmům a potřebám každého dítěte;
- dávat dětem prostor k rozvoji všech typů inteligence a schopností;
- umožnit dítěti vlastní volbu;
- využívat integrovaného učení hrou;
- vést děti k porozumění a vyjádření vlastních emocí;
- podporovat sebedůvěru a vyjádření vlastního názoru dítěte;
- podporovat kooperativní hru i učení;
- vést děti k odpovědnosti za své rozhodnutí;
- podporovat sebehodnocení dítěte ve vztahu k sobě i k týmu;
- učit děti dát si věci a vjemy do souvislostí;
- učit děti vnímat nejen sebe, ale i okolí.
Prostřednictvím těchto kompetencí učitelé všestranně rozvíjí děti v oblastech pregramotností s důrazem na přechod do primárního vzdělávání (příloha č. 7).
Flexibilní přístup prokázal pedagogický sbor při uzavření škol a nastavení distančního vzdělávání (2020, 2021) pro děti v povinném předškolním vzdělávání. Učitelky vytvořily týdenní plány zaměřené na rukodělné aktivity s kooperací rodiny tematicky zaměřené na svátky a události v daném ročním období (příloha č. 15). Vzhledem k tomu, že MŠ disponuje dvěma předškolními třídami, prioritou distančního předškolního vzdělávání (DIPV), ač v omezené míře, bylo začleňování aktivit a úkolů pro děti, které zvyšují připravenost na vstup do ZŠ a rozvíjí kompetence budoucího školáka. Jak již bylo zmíněno, pedagogové úzce spolupracují s rodiči, připravili pro ně tedy metodiku diagnostiky předškolních dovedností jejich dětí (příloha č. 16) a zařadili návodné konkrétní činnosti pro rozvoj těchto dovedností.
Změnou financování regionálního školství od roku 2020 škola získala finanční prostředky na navýšení počtu pedagogů o 2,45 úvazku. Může tak dětem s menší potřebou spánku zajistit stálou nabídku alternativního režimu a dle jejich zájmu a potřeb rozvíjet individualizované aktivity s přihlédnutím k jejich specifickým potřebám.
V rámci sběru dat probíhaly v MŠ pravidelné návštěvy, při zúčastněném pozorování aktivit byly sledovány následující jevy:
- činnosti dětí, jejich zaujetí při hře a práci, komunikace s vrstevníky;
- interakce mezi učitelkami a dětmi, role učitele při aktivitách;
- vnější motivující podmínky ve třídě, pomůcky, hry.
Při všech sledovaných aktivitách byla zřetelná role učitelek jako průvodců programem s přirozenou autoritou. Děti pracovaly samostatně svým tempem (viz přiřazování uhlíků při Čertovské besídce v příloze č. 8 – po kliknutí na odkaz se stáhne soubor .zip), hledaly svoje postupy a cesty pro vyřešení úkolů, každý si určil obtížnost úkolu dle jeho momentální chuti a schopností. Vedle samostatné práce převládaly aktivity ve dvojicích nebo individuální práce dítěte, při které učitelka zaujala pozici asistentky při obtížnějších činnostech. Zároveň většina činností byla vedena na bázi dobrovolnosti. Kdo byl unavený nebo se dané aktivity nechtěl zúčastnit, měl možnost si zvolit práci s inovativními pomůckami, jež jsou v každé třídě umístěny pro celodenní stimulaci smyslů.
Všechny sledované činnosti napříč třídami provázela souhra v interakci mezi učitelkou a dětmi. Vzájemná důvěra a partnerská atmosféra byla viditelná ve všech třídách. Děti pracovaly s vnitřní motivací, zaujaté danou činností, bez napětí.
Při realizaci společných aktivit s rodiči byl kladen důraz na rozdělení rolí při činnostech a na vzájemnou komunikaci mezi všemi aktéry. Děti se stávaly průvodci činností a rodičům vysvětlovaly společné úkoly (např. společné odpolední čtení, příloha č. 9). Aktivity, jež propojovaly geografickou oblast, čtenářskou gramotnost i zajímavosti o zvířatech žijících na Špicberkách, vedly děti i rodiče zajímavou formou k pozitivnímu vztahu ke čtení. Současně jsou inspirativními náměty pro pedagogy při výchovně-vzdělávacích činnostech (přímé pozorování garanta).