Náměty a inspirace > Příklady inspirativní praxe > Cíl je pro nás novým začátkem

Cíl je pro nás novým začátkem

Hodnocení je na této základní škole chápáno jako vyjádření vzdálenosti mezi skutečně dosahovanou a aktuálně očekávanou úrovní vědomostí, dovedností a kompetencí každého žáka.

Smysluplně nastaveným systémem, ve kterém je akcentována prevence, se zamezuje výskyt podprůměrných výsledků edukace žáků napříč všemi ročníky školy a všemi předměty nejen při zjišťování výsledků vzdělávání v různých obdobích, ale i v rámci srovnávání výsledků žáků této školy v celorepublikovém měřítku. Důsledkem systémového přístupu ke stanovování cílů a k získávání zpětné vazby k jejich naplňování je i to, že žáci dosahují vynikajících výsledků v kognitivních, psychomotorických a afektivních dimenzích edukace a učitelé jsou na svou práci hrdí.

PIP se bude zaměřovat na zachycení (dlouholeté) cesty, na které dosažení jednoho cíle znamená nový začátek.

Kritérium 5.2 Výsledky vzdělávání žáků odpovídají očekávaným výsledkům podle vzdělávacích programů je zaměřeno na cyklické, systematické a systémové získávání zpětné vazby k výchovně-vzdělávací práci školy, ke komparaci výsledků vůči původním záměrům a k přijímání včasných a účinných opatření pro zlepšení učení dětí i dospělých: žáků i učitelů.

V současné době má škola vytvořen plně funkční systém zjišťování a vyhodnocování výsledků vzdělávání, který poskytuje žákům, jejich zákonným zástupcům i pedagogům kvalitní a různorodou zpětnou vazbu o míře zvládnutí výstupů daných ŠVP. Systém také umožňuje srovnání v čase a porovnání zjištěných výsledků vůči výsledkům jiných škol regionálně nebo celostátně a v některých ohledech i vůči mezinárodním platným normám, konkrétněji vůči Společnému evropskému referenčnímu rámci ve výuce cizích jazyků. Zjištění jsou pak ve škole na různých úrovních diskutována a následně jsou stanovovány plány pro další práci aneb „dosažení cíle je pro tuto školu novým začátkem“.

Škola má ve svém ŠVP nastavené hlavní cíle i cíle pro jednotlivé předměty; soulad ŠVP s RVP je stvrzen ČŠI. Většina žáků dosahuje vynikajících výsledků v různých směrech, což platí pro všechny žáky od první do deváté třídy. Každoročně se s výjimkou jednotlivců dostávají všichni po 9. třídě na další studium v maturitních oborech, přestože každoročně odejde na víceletá gymnázia více než 10 dětí po páté a další desítka žáků po sedmé třídě.

Základní principy, výstupy i obsah vzdělávání jsou dále rozpracovány a konkretizovány do časových a tematických plánů. Z důvodu rozsahu tohoto příkladu bude pro přiblížení systémového přístupu vše podrobněji dokladováno na pojetí výuky anglického jazyka a pro větší pestrost bude využito i příkladů z výuky českého jazyka. Anglický jazyk je pro žáky povinný až od 3. třídy a koncept jeho výuky směřuje k vytváření pozitivního vztahu dětí k cizímu jazyku tak, aby jej vnímaly jako „věc každodenní potřeby“, jako nezbytný dorozumívací prostředek. Opírá se přitom o několik pilířů: o propojení kurikula na 1. a 2. stupni, o kvalitní výukový materiál (učebnice mají rozšířenou digitální podporu, některé materiály jsou dostupné i na webových stránkách školy…), o poskytnutí pedagogické intervence a řady podpůrných procesů/akcí a o systematické a jednotné ověřování dosažených výsledků (příloha č. 1, příloha č. 2). Velmi je podporována zvídavost, proto si žáci při různých hrách, písničkách a říkankách v hojně navštěvovaných kroužcích nebo v družině osvojují základní slovní zásobu i méně formálním způsobem. Pro rozvoj kompetencí jsou v případě českého jazyka, jehož výuka je posílena disponibilními hodinami již od 1. třídy, například do výuky od 2. třídy pravidelně zařazeny tzv. čtenářské dílny. V „dílnách“ každý žák čte přímo ve vyučovací hodině cca 25 minut určitou beletristickou knihu dle vlastního výběru, učitelé rovněž čtou literaturu zvolenou žáky a následně si s ostatními vzájemně sdílí poznatky o svém vztahu k postavám, událostem, situacím v knize atd. Ke každé čtenářské dílně je vypracován pracovní list zaměřený na určitý sledovaný jev v souladu se ŠVP pro daný ročník.

Ve škole je nastaven funkční interní systém pro zjišťování výsledků vzdělávání (podrobněji viz další indikátor), který umožňuje pravidelně a průběžně vyhodnocovat dosahované výsledky vzdělávání. Hodnocení výsledků vzdělávání je v této škole v souladu s Pravidly pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků, která obsahují kritéria a zásady hodnocení. Pravidla jsou stanovena i pro jednotlivé předměty. Hodnocení zahrnuje pět různých oblastí, které umožňují hodnotit komplexní rozvoj žáka, a ne jen jeho znalosti. Oblastmi jsou:

příprava na vyučování;
práce ve vyučovací hodině;
ověřování naplňování konkretizovaných výstupů;
kreativní – tematicky zaměřené samostatné práce;
sebehodnocení.

Jsou stanoveny principy různých hodnotících stupnic vzhledem k míře komplexnosti a náročnosti hodnoceného (viz příloha č. 3). Hodnocení výsledků vzdělávání je primárně vystavěno na principech formativního hodnocení, a to i v situacích, kdy se používají propracované čtvrtletní testy, které pokrývají a ověřují dosahování stanovených cílů. Například testy pro anglický jazyk mají několik částí: poslech, tzv. používání jazyka (což zahrnuje ověřování gramatiky a slovní zásoby); čtení; psaní. Dovednosti používat anglický jazyk ústně (hovořit) jsou pak logicky ověřovány ústním zkoušením v hodinách. Pro všechny výsledky jsou důsledně počítačově zpracovávány víceúrovňové analýzy: na úrovni žáka, třídy, cílů a tématu, z hlediska chyb. Vyhodnocení výsledků probíhá nejen celkově, ale po jednotlivých úlohách i mezi třídami, po tematických okruzích, podle množství chyb, po ročnících apod. Je stanovena minimální úroveň výsledků v testech, která reflektuje naplnění cílů. V případě nesouladu mezi plánovaným výsledkem a realitou třídy nebo jednotlivce jsou učitelem bezprostředně navržena a následně i přijímána konkrétní opatření do výuky v testovaných předmětech a žákům s horšími výsledky nebo s problémy je učiteli nabízena možnost tzv. pedagogické intervence (viz další indikátor). Komparace dosaženého a projektovaného probíhá nejen na úrovni jednotlivých učitelů, ale také v rámci metodických sdružení. Tato jsou možná poněkud netradičně složena – členy dílčí komise nejsou jen učitelé zabezpečující určitou oblast vzdělávání na daném stupni, ale také kolegové z jiného stupně. Jednání metodických sdružení v tomto složení podporuje provázanost hodnocení výsledků vzdělávání a přijímání korekce cílů nebo průběhu vzdělávání na obou stupních této školy.

Kromě uvedeného získává škola pravidelně zpětnou vazbu i z externího prostředí: výsledky testů od komerční společnosti přináší možnost analyzovat výsledky vzdělání po jednotlivých úlohách v souladu s RVP ZV, srovnávat je s výsledky všech testovaných žáků z celé ČR, umožňují mapovat učební pokrok jednotlivých žáků v průběhu času aj. Například v rámci testování v českém jazyce v aktuálním školním roce dosáhli dva žáci 6. ročníku školy 2. a 3. nejlepšího výsledku v testu z českého jazyka v Olomouckém kraji. Iniciativu k ověřování výsledků vzdělávání projevuje jak škola samotná (a to i samotní žáci, kteří chtějí mít určité srovnání nezávisle na svém učiteli), tak i externí subjekty, neboť je škola každoročně vybírána k celostátnímu testování. On-line testování ověřuje dovednosti čtení a poslech s porozuměním, znalosti slovní zásoby a gramatiky a schopnost orientace v základních konverzačních situacích; úroveň znalosti jazyka každého jednotlivého žáka je hodnocena podle CEFR (Common European Framework of Reference for Languages) A0 až C1. Každoročně je na začátku a na konci školního roku zjišťována vstupní a výstupní úroveň u žáků 6. až 9. ročníků. Objektivně je tak potvrzeno, že vzdělávání v anglickém jazyce plně směřuje k naplnění úrovně A2 (příloha č. 4a, 4b). Zároveň si učitelé těmito postupy ověřují, že skutečně dochází k naplňování plánovaných výstupů a že jsou ve svém hodnocení objektivní: učitelé komparují výsledky školního a externího testování u každého žáka jednotlivě, jak dokládá příloha č. 7 (v příloze jsou uvedeny výsledky u pololetního testu žáka 6. třídy a jeho výsledky ve SCIO testu v 6. třídě a vše je doplněno o výsledky v pololetním testu na konci 8. třídy a v testu SCIO v 9. třídě), vše je pak projednáváno v rámci metodických komisí (příloha č. 12a, 12b). Škola je dále pravidelně zapojena do testování ČŠI, kdy v roce 2017 v případě anglického jazyka dosáhli žáci druhého stupně této školy průměrně 84% úspěšnosti, s těmito zjištěními se dále pracuje v předmětových komisích. Od školního roku 2011/2012 navázala škola spolupráci s Britským centrem v Olomouci a mezi školou a Britským centrem bylo sepsáno Rámcové vymezení spolupráce (benefity této spolupráce jsou například poskytování vyřazené literatury do příruční knihovny školy, příprava na zkoušky probíhající celý školní rok jedenkrát týdně ráno v 7.00–7.45 hod.). Od školního roku 2013/2014 pak někteří žáci skládají i Cambridgeské zkoušky (na druhém stupni CAMBRIDGE ENGLISH YLE: Young Learner English Tests – STARTERS, MOVERS, FLYERS, podle zájmu žáků, a pro zájemce z 8. a 9. tříd PET nebo FCE). Například ve školním roce 2013/2014 složili dva žáci PET a od roku 2015/2016 skládají žáci i FCE zkoušky, v letošním školním roce se to podařilo dvěma žákům i za situace, kdy do školy nedochází jediné bilingvní dítě.

Nadaní žáci pravidelně dosahují úspěchů v soutěžích v mnoha oblastech (cizí jazyky, český jazyk, chemie…) na městské, krajské i národní úrovni. Úspěchy školních výherců v městských kolech soutěží vypisovaných Národním institutem pro další vzdělávání (NIDV) v případě anglického jazyka dokládá následující tabulka (v roce 2016 následně žák této školy vyhrál i krajské kolo a v ústředním kole se umístil na 13. místě).

Tabulka č. 1Úspěch žáků v městských kolech soutěže anglického jazyka

Rok	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018
Žáci do 7. třídy	16. místo Natalie Duong	11.–12. místo Lucie Henslová	- - - -	8. místo František Rajnoch	10. místo Michal Chrenko	11. místo Klára Jakubčová	7. místo Tereza Hlaviznová
Žáci 8.–9. třídy	14.–15. místo Tomáš Pazour	6. místo Amálie Černá	7. místo Lucie Henslová	6. místo Lucie Henslová	2. místo Lukáš Tatalák	9. místo Lukáš Znamenáče	4. místo Barbora Hořínková

Lze shrnout, že z interního pohledu žáci dosahují ve vzdělávání velmi dobrých výsledků –s vyznamenáním prospívají více než dvě třetiny žáků této školy, v uplynulém roce nebyl ve škole žádný žák, který by byl klasifikován stupněm „nedostatečně“ či „neprospěl“, z českého jazyka například byl za 1. pololetí celkový průměr na 1. stupni 1,09 a na 2. stupni 1,47. V externím zjišťování úrovně znalostí a kompetencí v anglickém a českém jazyce i v matematice dosahují žáci této školy po mnoho let nadprůměrných výsledků ve srovnání s dalšími testovanými základními školami.

Pro zajištění souladu má škola vytvořenu baterii nástrojů, systémově provázanou a mnohdy podporovanou on-line prostředím, což umožňuje efektivně a co možná nejobjektivněji získávat informace o výsledcích vzdělávání. Více či méně tradiční metody (ústní zkoušení, prověrky, portfolia apod.) škola systematicky doplňuje o písemné testování (čtvrtletní) a externí zpětnou vazbu. Veškeré písemné testování je koncipováno tak, že žáci musí dosahovat alespoň 67 % očekávaného výstupu. Čtvrtletně jsou zadávány jednotné srovnávací testy v klíčových znalostních předmětech, což umožňuje ve vnitřním on-line systému školní agendy určit nejen aktuální míru dosažení původního cíle, komparaci výsledků v aktuálním školním roce napříč třídami, ale i srovnat výsledky s těmi, kterých žáci dosáhli v předchozích letech. Navíc jsou písemné čtvrtletní práce zakládány do portfolia každého jednotlivého žáka, jež je vedeno systematicky od 1. až do 9. ročníku a zachycuje pokrok a vývoj každého žáka po celou dobu základního vzdělávání. Učitelé (vedeni ředitelem školy – příloha č. 6c) bezprostředně po vyhodnocení čtvrtletních prací (příloha č. 6a, 6b) stanovují a přijímají návrhy na opatření promítající se do výuky anebo do práce s konkrétním žákem – viz příloha č. 9. Zjištěné skutečnosti učitelé projednávají v metodických orgánech napříč 1. i 2. stupněm (procesuální řízení), vedení školy pak usměrňuje a kontroluje závěry metodických orgánů. Účinnost opatření je sledována vedením školy a vedoucími komisí při hospitacích i při vzájemných hospitacích a vše je podpořeno na pravidelných jednáních pedagogické rady.

Ve školních soutěžích jsou specifickým způsobem získávány informace o naplňování cílů vzdělávání v celé jejich šíři. Do školního kola kterékoli soutěže (jazyky, matematika, ...) se mohou přihlásit všichni žáci 1. a 2. stupně bez ohledu na svůj prospěch, včetně těch, kteří nepovažují své výsledky za odpovídající jejich možnostem. Je zajímavé, že většinu soutěžících tvoří právě skupina žáků s „průměrným“ prospěchem a ačkoli to nelze doložit fakticky, často je absolvování soutěže pro žáky spouštěcím motorem k dalšímu vlastnímu rozvoji. Během přípravy i při soutěži, například v jazycích, žáci komplexně prokazují rozvoj řečových dovedností, mluvení, schopnost vyjadřovat se, ptát se a rozumět otázkám a mluvit přirozeně a spontánně v rozsahu osvojené úrovně a témat (viz příloha č. 7).

Pravidelně (min. 2x ročně) jsou realizovány tzv. oborové dny pro žáky obou stupňů zaměřené primárně na rozvoj kompetencí a učení všech žáků v souladu s ŠVP (příloha č. 8). Sestávají se z workshopů (dílen zaměřujících se na dané téma) a divadelního představení, které je vyvrcholením celého dne. Z těchto oborových dnů se pořizují záznamy, které jsou vyhodnocovány v metodických orgánech. Učitelé pak společně z výsledků navrhují a přijímají opatření pro pedagogickou práci v dalším období. V případě oborového dne anglického jazyka je potřeba zmínit Final English Parade: na závěrečném představení vystupují všechny školní kluby s pásmem písniček, divadelního představení (které bylo secvičeno během oborového dne) v anglickém jazyce před rodičovským publikem. Auditoriu je tak prokazováno komplexní dosahování vzdělávacích cílů, neboť žáci si sami navrhují scénář této show a jsou ochotni jej pak i předvést. Během přípravy anglického oborového dne si zájemci z řad žáků mimo jiné utvoří i „novinářský klub“, ve kterém se scházejí, diskutují, navzájem si poskytují rady a tipy, jak psát a čtenáře zaujmout, přinášejí své novinářské příspěvky a provádějí následnou korekturu.

V každé vyučovací hodině pak učitelé poskytují permanentní zpětnou vazbu tak, aby žáci sami znali míru, do které se blíží požadovaným cílům. Významnou roli v pedagogické práci školy má i sebehodnocení žáků: je podporováno průběžně v hodinách, po jednotlivých měsících výuky. Pro podporu žákovy samostatnosti a při práci s chybou jsou například ve výuce českého jazyka od 3. třídy využívány tzv. pravopisné kuchařky, tedy materiál, který si tvoří každý žák sám jako souhrn pravopisných jevů, omylů a zajímavostí z češtiny a který může mít v hodinách stále při ruce. Specifikem školy jsou společné třídní schůzky učitele, rodiče a žáka nazývané jako tzv. bezpečná trojice. Ta se odehrává minimálně jednou ročně, nad rámec „klasických“ třídních schůzek. Děti zde mají možnost prezentovat a reflektovat svou práci, přičemž se mohou opřít o dokumentační portfolio. Rodič se tak dozvídá více informací o rozvoji kompetencí svého dítěte, nikoli pouze o jeho známkách. Společně s žákem je pak stanovena dohoda o principech budoucí práce. I tímto způsobem dochází k pravidelnému poskytování zpětné vazby k míře zvládnutí učiva a výstupů daných ŠVP nejen žákům, ale i jejich zákonným zástupcům. Toto podpůrné opatření přispívá k tomu, že ve škole nejsou žáci, kteří by nezvládli minimální úroveň.

V případě, že jsou detekovány vzdělávací problémy žáků, ať už jako obtíže při učení, nebo pokud výsledky žáků neodpovídají očekávaným výstupům, je jim po dohodě s rodiči učitelem vytvořen speciální plán. Ten spočívá v individuálním nebo skupinovém doučování (pedagogická intervence nebo doučování mimo rámec výuky v hodinách zaměřených na rozvoj konkrétních dovedností nebo oblasti jazyka, které je potřeba zlepšovat). Ranní pedagogické individuální intervence pak znamenají, že často je ve škole velmi rušno již hodinu před oficiálním zahájením výuky. V ideálním případě jsou školní opatření propojena spolu s mimoškolním samostudiem na webovém rozhraní s programem, který žákům pomáhá při opakování a zdokonalování dovedností a zároveň umožňuje učitelům sledovat výsledky přes učitelský účet. Naplnění plánu je stvrzeno výsledkem v další školní písemné práci a výsledkem externího hodnocení (on-line testování), což umožňuje hodnotit přínos této podpory a korigovat její poskytování.

Pro demonstraci jsou jako příklad podpory dosažení původních záměrů uvedeny výsledky dvou žáků, u kterých byly zvoleny odlišné typy podpory. První žák využíval jako doplněk běžné výuky individuální doučování po dobu tři čtvrtě roku, ke konci období také samostudium s pomocí webové stránky a rozvinul se v několika oblastech včetně čtení, porozumění a ve znalosti slovní zásoby. Druhý žák preferoval pouze samostudium s pomocí webové stránky, ale i díky tomuto se zlepšil ve všech oblastech a posunul se tak z úrovně A0 na A1 (příloha č. 9).

Ve škole se v současné době nemusí řešit zásadnější výchovné problémy, není potřeba udělovat důtky ani závažnější výchovná opatření. Jakoukoliv potíž na škole řeší učitelé bezprostředně se žákem, případně telefonicky s rodičem – učitelé nepíší dětem „poznámky za nevhodné chování“. Velký podíl na tomto stavu má rovněž činnost metodika prevence, který iniciuje včasné preventivní osobní jednání rodičů s vedením školy již při výskytu náznaku problémů. Eliminuje se tím výskyt závažnějších problémů a výchovné působení školy je tak efektivnější. Řada procesů podporujících žáky v dosahování výsledků je ve škole zachycena a standardizována (viz např. třídní schůzky) tak, aby podpora byla v maximální možné míře poskytována všem žákům.

Mezi žáky školy jsou i ti, kteří mají kvůli svým specifikům nárok na podpůrná opatření druhého (a i třetího) stupně. Výchovný poradce poskytuje všem učitelům písemnou metodiku (vypracovanou na základě zprávy z PPP a dalších poznatků) pro práci s těmito žáky v různých předmětech a situacích (příloha č. 10); metodika je sdílena v informačním systému školy a podrobně probírána se všemi učiteli, kteří v daném roce žáka vyučují. Výsledkem je nastavení principů práce se žákem – dokument, který je podepsán výchovným poradcem, třídním učitelem a zákonným zástupcem žáka. Průběžně jsou kontrolována a vyhodnocována přijatá opatření pro rozvoj těchto dětí ze strany výchovného poradce i vedení školy.

Podpůrné procesy však pokračují i po skončení vyučování. V případě anglického jazyka probíhají v první a druhé třídě odpolední kroužky tzv. English club, kde jsou prakticky všichni žáci hravou formou (ale s oporou o učebnici Happy House) připravováni na systematičtější výuku anglického jazyka zahájenou později, od třetí třídy. Všem žákům (tedy i těm, kteří neměli v předškolním věku kontakt s cizím jazykem) je tak poskytována podpora ještě před povinným vzděláváním v cizím jazyce. Od 3. do 9. třídy se jedná o kroužky, které mají za cíl nabídnout žákům možnost zopakovat si znalosti a upevnit si dovednosti z aktuálně probíraného učiva, nebo kroužky, ve kterých rozvíjejí své dovednosti a znalosti v rámci přípravy na zkoušky Cambridge English (na prvním stupni se děti ke zkouškám nehlásí, pouze je využíván bohatý zdroj literatury a materiálu; na druhém stupni se už jedná o cílenou přípravu na tyto zkoušky).

Školní družina kromě možnosti aktivního odpočinku a rozvoje individuálních zájmů žáků nabízí také tzv. Moudrou sovu. Tato aktivita znamená, že v průběhu družiny je vymezen čas, ve kterém si žáci mohou (po dohodě vychovatelů se zákonnými zástupci žáků) opakovat učivo z dopoledne a jsou podporováni v přípravě na vyučování na nadcházející den.

Jedním z důležitých aspektů fungování této školy je i pravidelné zahrnování všech aktérů školního života do hledání dalších možností rozvoje skrze autoevaluaci. Každoroční dotazníky zjišťují informace o výuce od rodičů, žáků, …; vyhodnocení je pak dostupné na webových stránkách školy. Díky této zpětné vazbě jsou včas zachycovány případné problémy bránící rozvoji žáků.

Popisovaný příklad nastínil dlouholetou cestu školy ke kvalitní pedagogické práci. Současná kultura školy podporující dosahování maximálních vzdělávacích výsledků u každého jednotlivého žáka by nebyla možná bez kvalitních pedagogů a bez velké podpory rodičů: jejich angažovanost promítající se zpětně i do zájmu žáků o školu a o vzdělávání je do jisté míry nepřenositelná.

Přístup školy se dlouhodobě opírá o vynikající pedagogickou práci školy včetně té mimoškolní (vychovatelky v družině mají učitelské vzdělání a úzce spolupracují s učiteli). V průběhu let byla postupně zavedena řada podpůrných opatření umožňujících žákům dosahovat žádoucích výsledků, učitelům zjišťovat zpětnou vazbu ke své práci a zlepšovat se nejen ve svém předmětu, ale také didakticky. Učitelé jsou systematicky vedeni k individuálnímu plánování svého pedagogického rozvoje i k jeho dokladování; vše se opírá o písemný plán vytvořený učitelem společně s ředitelem školy (příloha č. 11a) a o následné společné vyhodnocování (příloha č. 11b). Řada učitelů se odborně rozvíjí rovněž výzkumným směrem (absolvují doktorské studium), avšak jejich činnost je tímto směřována primárně ke zkvalitnění výuky a k zjišťování výsledků vzdělávání. Dovednost řady učitelů realizovat akční výzkumy a pracovat s daty je tudíž aktuálně velmi rozvinutá, někteří následně ze školy odcházejí a stávají se řediteli jiných škol v okolí, přičemž s původní školou dále spolupracují. Nezbytným předpokladem zvoleného postupu je kvalitní vedení školy, charismatická osobnost ředitele a jeho systematické a systémové přístupy k řízení a k fungování celé školy.

Veškeré dění ve škole je lemováno aktivitami spojenými s průběžným prokazováním kvality, což je časově, lidsky, odborně a částečně i finančně náročné. Učitelé si stanovují všechny výstupy vzdělávacího procesu a sdílejí je v metodických sdruženích a ve vnitřním informačním systému školy tak, aby bylo možné je ověřit stejným způsobem (a aby vzdělávání např. v paralelních třídách bylo co nejvíce srovnatelné). Udržovat elektronický systém mapující výsledky vzdělávání žáků a jejich vyhodnocování je pro učitele administrativně velmi náročné. Práce s daty v písemné i elektronické podobě, vysoká míra administrativy se pro učitele postupem času stala neoddělitelnou součástí jejich pracovní náplně. Pro některé učitele je tento tlak nepřijatelný: ze školy dříve či později odcházejí. Nicméně způsob zpracování, analýzy a hodnocení výsledků zjišťovaných různými metodami a postupy poskytuje učitelům, žákům i rodičům školy objektivní zpětnou vazbu o kvalitě poskytovaného vzdělávání. Následně jsou důsledně přijímána opatření k eliminaci nedostatků. Aplikace tohoto principu vyústila v situaci, že ve škole nedochází v současné době k zásadním excesům ve výchově a ve vzdělávání žáků. Dosavadní důraz na propracovanost evaluačního systému, na propojení interních a externích zjištění, na jednotlivé metody, jejich objektivnost ale zároveň znamená, že učitelé s některými výstupy v rovině plánu zatím pracují spíše implicitně. Do budoucna se tedy plánuje, že baterie konkrétních výstupů bude explicitně zařazena do osnov v ŠVP.

V současnosti esteticky přitažlivá a výborně vybavená městská škola s veřejně přístupným školním hřištěm je umístěna v historické budově pocházející z počátku 20. století, která přímo sousedí s velmi rušnou komunikací. Ta tvoří hranici mezi „starým“ panelovým sídlištěm a spádovou oblastí školy tvořenou historickou vilovou zástavbou (známou jako „úřednická čtvrť“) s částí hlavního náměstí města, v obou případech obydlenými spíše rodinami s již odrostlými dětmi. Přesto se již téměř deset let u zápisu do prvních tříd setkává řada zájemců se zprávou, že jejich dítě není možné do této školy přijmout z kapacitních důvodů (v posledních letech je tento trend umocněn i účelovým přihlašováním dětí do spádového obvodu školy). Škola je v širším okolí známá svou náročností a schopností připravit žáky zejména pro další vzdělávání ukončené maturitou. Proto projevují každoročně vysoký zájem o přijetí svého dítěte do školy i rodiče velmi angažovaní ve vzdělávání, pro které není problém denně dovážet své dítě z jiných čtvrtí či z okolních vesnic. Škola poskytuje základní vzdělání žákům 1.–9. ročníku, v jejím čele je od školního roku 2002/2003 PhDr. et PaedDr. Zbyněk Kundrum, ve vedení školy dále pracují dvě zástupkyně ředitele, jedna z nich má na starosti ekonomiku a provoz, druhá pedagogicko-organizační záležitosti. Ve škole spolupůsobí dva garanti školního vzdělávacího programu pro 1. a pro 2. stupeň, přičemž jeden z nich je zároveň koordinátorem ŠVP.

Více o škole zde.

Základní škola vytváří příznivé podmínky pro utváření individuálních schopností, zájmů i nadání žáků v souladu s ŠVP a i pro záměrný rozvoj dospělých – učitelů. Systémový a systematický přístup ke zjišťování výsledků vzdělávání a k porovnávání souladu zjištění s plánovaným kurikulem zabraňuje ve škole posilovat spokojenost žáků, rodičů či učitelů na úkor snížení kvality výsledků vzdělávání žáků. Naopak postupem času vede k dosahování výsledků vzdělávání žáků na maximální možné úrovni. Účinnou prevencí, individuálními konzultacemi, podporou a spoluprací se zákonnými zástupci se škole daří snižovat počty žáků s rizikem neúspěchu nebo rizikovým chováním. Z příkladu jsou přenositelné konkrétní metodiky i pomůcky/nástroje dokládané zejména v přílohách textu a principy systémového přístupu. Jejich využití v jiných školách ale předpokládá určitou modifikaci na aktuální podmínky a to, aby je učitelé v těchto dalších školách přijali „za své“.

Časové a tématické plány pro několik ročníků - anglický jazyk