Náměty a inspirace > Příklady inspirativní praxe > Učení se jazykům otevírá bránu do světa poznání

Učení se jazykům otevírá bránu do světa poznání

Plně organizovaná základní škola je zaměřená na vzdělávání žáků ze spádového školského obvodu (MO Plzeň 3). Škola se pravidelně zapojuje do systémových i individuálních projektů OP VVV a snaží se nabídnout pestrou škálu vzdělávacích aktivit tak, aby žák vnímal učení jako prostředek k poznání.

Ve výuce jsou účelově zastoupeny různé metody a formy. Příklad inspirativní praxe se soustředí na jednu z mnoha vzdělávacích metod, které škola využívá. Škola stále hledá nové metody a formy výuky, rozšiřuje osvědčené metody do dalších tříd a věnuje velkou pozornost sdílení a přenosu zkušeností.

Příklad inspirativní praxe popisuje využití CLIL jako vhodné doplňkové metody výuky k přirozenému odstranění bariér při mluveném projevu při výuce cizího jazyka a současně vede k rozvoji klíčových kompetencí.

Pedagogové volí formy a metody výuky tak, aby odpovídaly stanoveným výukovým cílům, a vytvářejí pozitivní třídní klima podporující učení. Výuka je žákům srozumitelná a dobře organizačně zvládnutá. Ve výuce jsou účelně zastoupeny různé metody a formy (např. individuální práce žáků, spolupráce žáků v menších skupinách, společná – frontální práce celé třídy). Pedagogové nabízejí žákům aktivity podporující objevování, experimentování, kladení otázek, tvořivost, autonomii a iniciativu každého z žáků. Vedou žáky k pochopení souvislostí toho, co se naučili ve škole, s běžnými reálnými situacemi. Trvale rozvíjejí schopnost žáků účelně využívat různé informační zdroje potřebné pro úspěšné uplatnění v moderní společnosti.

Pro příklad inspirativní praxe byla vybrána metoda Content Language and Integrated Learning (CLIL), která je výrazně orientovaná na žáka. Využívá aktivizující metody a rozmanité formy organizace práce. Kombinuje metody a strategie výuky daného nejazykového předmětu i výuky cizího jazyka. Podporuje u žáků postupné objevování znalostí a souvislostí s již osvojenými poznatky. CLIL podporuje jazykovou rozmanitost a má vliv na rozvoj a zvýšení kompetencí žáků.

Z výše zmiňovaných metod a forem jsme se rozhodli jako příklad inspirativní praxe (PIP) popsat CLIL a jeho zavedení na 1. stupni. Přestože jsme si vědomi toho, že mnoho škol má s touto metodou mnohaleté zkušenosti, a je tedy v tomto směru daleko před námi. Některé z nich mají tuto metodu zapracovanou ve výchovně-vzdělávacích strategiích na úrovni školy, jiné ve výchovně-vzdělávacích strategiích na úrovni předmětu. My se zatím orientujeme na realizaci CLIL ve výuce. I přesto jsme se rozhodli pro tuto metodu, jsme přesvědčeni, že je stále mnoho škol, které se obávají s touto metodou začít a zavést ji do výuky. Právě pro tyto školy bychom mohli být inspirací.

CLIL představuje anglickou zkratku Content Language and Integrated Learning označující výuku, kdy se vyučuje nejazykový i jazykový předmět současně, tedy integrovaně. Jedná se o to, že nejazykový předmět je vyučován pomocí cizího jazyka a cizí jazyk pak pomocí nejazykového předmětu. Žáci mají možnost si osvojit znalosti v obou předmětech současně (Benešová, 2010).

Termín CLIL byl poprvé použit Davidem Marshem z univerzity v Jyväskylä ve Finsku v roce 1994 (Benešová, 2010).

Podle odborníků sdružení EuroCLIC, kteří se zabývají metodou CLIL, je uvedená metoda popisována jako využití cizího jazyka jakožto prostředku výuky nejazykového předmětu, kam např. patří zeměpis, dějepis nebo matematika, ale také jakýkoliv jiný předmět. Další autoři publikací, jež se týkají metody CLIL (Holmes, Coyle), připomínají, že se nejedná o preferenci či dominanci jazyka nad druhým předmětem ani opačně. Jedná se o přirozené propojení v každé míře. Není však podstatné, jestli jde o několikaminutovou aktivitu v cizím jazyce, či hodinu vedenou převážně v cizím jazyce (Benešová, 2010).

CLIL je tedy souhrnný název pro metodu týkající se všech činností, při kterých je cizí jazyk využíván jako nástroj ve výuce nejazykových předmětů. V rámci této metody mají jazyk i obsah stejně důležitou roli. U výuky tak není zdůrazněn jazyk či samotný obsah vyučování, nýbrž obě složky se považují za stejně důležité (Marsh, 2002, s. 58).

Obsah nejazykového předmětu je poté rozvíjen s pomocí cizího jazyka, přičemž tento cizí jazyk je využíván při zprostředkování daného vzdělávacího obsahu. Zmíněný typ integrované výuky má dva základní cíle, a sice obsahový a jazykový, jenž je často doplňován třetím, který pak definuje, které dovednosti i strategie budou rozvíjeny a jakým způsobem. CLIL je tedy možno chápat jako nový pedagogický přístup v celém vzdělávacím systému, jehož zavádění v České republice je v současnosti vedeno snahou o obohacení jazykového vyučování. Pokud se hovoří o metodě CLIL, pak nejde o novou výuku jazyků nebo výuku cizích jazyků v jiné formě (Šmídová et al, 2012, s. 8).

Při výuce metodou CLIL volí učitel takové strategie, které vedou u žáků k rozvoji klíčových kompetencí. Klíčové kompetence mají výrazně integrační charakter a navzájem se prolínají.

„Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti,“ (RVP ZV, 2013, s. 11).

Metoda CLIL zahrnuje dva cíle, a to rozvoj cizího jazyka a druhého nejazykového předmětu. Oba dané cíle mají shodnou důležitost, i když mohou být rozvíjené v odlišné míře v jednotlivých hodinách. Míra zapojení jazyka do druhého předmětu je závislá na určité konkrétní situaci, vhodnosti a výběru vyučujícího. V potaz by měl být brán rovněž věk žáků. Pokaždé by se mělo dbát na to, aby bylo učivo pochopitelné a jeho podání podnítilo motivaci a zájem ze strany žáků.

S metodou CLIL začali na škole nejprve někteří učitelé na 2. stupni, a to na základě absolvování různých seminářů a školení. Teprve s Výzvou č. 02_16_022 Šablony pro MŠ a ZŠ I. se rozhodli tuto inovativní metodu vyzkoušet i na 1. stupni. Cílem této výzvy bylo prohloubit jazykové znalosti pedagogických pracovníků a zároveň zvýšit jejich kompetence ve využívání metody CLIL při výuce nejazykových předmětů. Po dobu dvou let pedagog-lektor připravoval a zrealizoval pro dva vybrané pedagogy výukové lekce cizího jazyka. Cílem těchto lekcí bylo získání větší jistoty v komunikačních dovednostech a příprava na zavedení metody do výuky. V průběhu těchto výukových lekcí si připravovali pedagogové ve spolupráci s lektorem CLIL minilekce (aktivity do jedné vyučovací hodiny alespoň v délce cca 20 minut), které v průběhu trvání tohoto projektu realizovali ve vyučovacích jednotkách. Po realizaci každé minilekce byla provedena reflexe nejen vzhledem k činnostem pedagoga, ale také k procesům a výsledkům vzdělávání na úrovni žáka.

Po dvouletém ověřování fungování této metody v rámci šablon jsme se rozhodli v této činnosti na 1. stupni pokračovat. Při používání této metody ve výuce záleží na dobrovolnosti a přesvědčení každého pedagoga. V současné době se na škole metodě CLIL věnují pravidelně dva pedagogové na 1. stupni, další jen příležitostně. Pedagogové 1. stupně využívají CLIL napříč předměty. Na druhém stupni metodou CLIL pracují pravidelně též dva pedagogové. Již čtvrtým rokem propojují v rámci tandemové výuky občanskou nauku s anglickým jazykem. Každý rok zapojují dvě třídy. Takto pracují se žáky desetkrát za pololetí, poté následuje hodnocení. Je možné realizovat i rozmanité formy výuky – práci ve dvojicích, skupinovou práci, projektové vyučování atd.

Pro inspiraci bylo vybráno sedm minilekcí napříč předměty na 1. stupni. Jedná se o využití v matematice, komunikační a slohové výchově, přírodovědě, vlastivědě, při pracovních činnostech, ve výtvarné výchově a při tělesné výchově.

Dvě minilekce uvádíme přímo v textu, ostatní viz přílohy č. 3–7 (viz Přílohy - ilustrativní).

Předmět: Matematika
Ročník: 4.

Obsahové cíle:

Žák sčítá a odčítá v oboru do 1 000.
Žák vypočítá slovní úlohu s využitím vztahů „o více, o méně“.
Žák používá získané dovednosti v praktických situacích.

Pomůcky: tabulky na Bingo, pracovní list se slovními úlohami

Jazykové cíle:

Žák porozumí jednoduchým pokynům učitele.
Žák čte čísla v oboru do 1 000.
Žák porozumí jednoduchému textu slovní úlohy.

Rozvoj klíčových kompetencí:

Kompetence k učení.
Kompetence k řešení problémů.
Kompetence komunikativní.

Cílová slovní zásoba: numbers 0–1 000

Další slovní zásoba: samostatně vyhledávaná žáky v průběhu práce se slovními úlohami
word problems – slovní úlohy
answer – odpověď
crowns – koruny (měna)
to want – chtít
to buy – koupit
wallet – peněženka
present – dárek
more – víc
than – než
altogether – dohromady

Metodický postup:

Na úvod hodiny napíšeme na tabuli několik číslic a zopakujeme pravidla pro jejich čtení. Tuto činnost procvičíme v následující aktivitě Bingo.

Pokyn v angličtině: Look at the board and read the numbers.
100 – one hundred
103 – one hundred and three
167 – one hundred and sixty-seven
999 – nine hundred and ninety-nine
259 – two hundred and fifty-nine
637 – six hundred and thirty-seven
1 000 – one thousand

Hra Bingo – na tabuli napíšeme 13 trojmístných čísel. Rozdáme dětem připravené tabulky (viz příloha č. 1), do kterých vyberou libovolně 8 čísel. Pak čteme náhodně čísla z tabule a děti vyškrtávají. Ten, který jako první vyškrtá všech 8 čísel, zavolá Bingo a stává se vítězem.

Pokyn v angličtině: There are 12 numbers on the board. Choose 8 numbers and write them down in your chart. I will read the numbers. When you hear your number, cross it out. Who has got all numbers crossed out, shouts BINGO!

Následuje pracovní list se slovními úlohami (viz příloha č. 1). Žáci pracují ve dvojicích. Mají k dispozici slovníky pro vyhledání neznámé slovní zásoby.

Pokyn v angličtině: Try to solve these word problems. When you don´t know a word, look it up.

Během jejich práce na pracovních listech učitel sleduje, kterou slovní zásobu vyhledávají ve slovnících, a zapisuje ji na karty.

Po společné kontrole slovních úloh následuje upevnění výslovnosti neznámé slovní zásoby. Použijeme karty, které jsme v průběhu připravili. Pracovní listy společně s kartami slovní zásoby upevňujeme po lekci na tabuli, kde jsou žákům ještě nějakou dobu na očích.

Pokyn v angličtině: Look at me and repeat.
word problems – slovní úlohy
answer – odpověď
crowns – koruny (měna)
to want – chtít
to buy – koupit
wallet – peněženka
present – dárek
more – víc
than – než
altogether – dohromady

Varianty a doporučení:

Šikovnější žáci mohou pracovat samostatně. Při tvoření dvojic je na učiteli, aby vytvořil dvojice, kde výukově silnější žák pomůže slabšímu.
Do této lekce můžeme zařadit v rámci úvodního opakování čísel např. diktát. Učitel diktuje anglicky čísla, žáci zapisují číslicemi, poté následuje kontrola výměnou diktátů mezi žáky. Učitel diktuje pro kontrolu ještě jednou. Na závěr probíhá čtení čísel.

Reflexe:
Tato lekce CLIL proběhla v hodině matematiky. Obsahově byla zaměřena na čtení s porozuměním, jazykovým cílem bylo získat novou slovní zásobu použitou v zadáních slovních úloh. Žáci pracovali ve dvojicích. Téměř všem dvojicím se podařilo zadané úlohy vyřešit. Žáky velmi pozitivně naladilo zjištění, že dokážou řešit slovní úlohu v angličtině, což přispělo kladně k další práci.

Předmět: Komunikační a slohová výchova

Ročník: 4.

Obsahové cíle:

Žák se orientuje v pojmech souvisejících s elektronickou poštou.
Žák formuluje věcně a stručně jednoduché sdělení.

Jazykové cíle:

Žák si osvojí základní pojmy související s elektronickou poštou v angličtině.
Žák formuluje krátké zprávy v angličtině.

Klíčové kompetence:

Kompetence k učení.
Kompetence k řešení problémů.
Kompetence pracovní.

Pomůcky: připravené karty se slovní zásobou, pracovní list, nakopírované displeje mobilních telefonů

Metodický postup:

Pomocí připravených karet seznámíme žáky s novou slovní zásobou.

(computer, e-mail address, phone, phone number, write SMS, send, sender)

Pokyn v angličtině:
This is ……
Repeat ……

Žáci doplní připravený pracovní list (příloha č. 2).

Pokyn v angličtině: Fill in these words into this worksheet.

V dalším pracovním listu (příloha č. 2) žáci spojují obrázky mobilního telefonu a elektronické pošty s činnostmi, které dané předměty zvládají.

Pokyn v angličtině: Match the pictures with the bubbles.

Poté žáci píší krátkou textovou zprávu do připraveného mobilního telefonu (příloha č. 2). Pokud žáci nemohou vymyslet text SMS, poskytujeme náměty. Opisem můžeme v angličtině navést žáky na jednoduchá sdělení.

Např.: Someone has got a birthday. What can you wish him?
Pokyn v angličtině: Try to write a text message to your friend or to your mum.

Na závěr probíhá prezentace napsaných zpráv samotnými žáky a společné vytvoření CLIL nástěnky.

Reflexe:
Tato lekce CLIL proběhla v hodině slohu, a to na téma SMS, e-mail. Po jazykové stránce si žáci osvojili slovní zásobu na dané téma (mobile, telephone number, short message servis, e-mail address, send, sender, ...). Obsahově byla hodina zaměřena na psaní krátké textové zprávy v angličtině. Na závěr lekce žáci dostali pracovní list s velkým displejem mobilního telefonu a pokusili se zformulovat SMS zprávu pro svého kamaráda v angličtině. Při práci jim byly k dispozici slovníky. Žáci byli ve vymýšlení SMS zpráv velmi kreativní, gramatické chyby jsme konzultovali individuálně.

Varianta a doporučení:

Aktivita psaní krátkých textový zpráv může probíhat i za použití jejich vlastních mobilních telefonů či v počítačové učebně, kde si žáci mohou poslat skutečné e-maily.
Pokud chceme s žáky pracovat se slovníky, je dobré se této činnosti věnovat nejprve samostatně – jedině tak může být v průběhu lekcí práce efektivní.

Inspekční zprávy a výroční zprávy, bezprostřední reakce žáků.

Inspekční zprávy kladně hodnotí využívání různých forem a metod práce se žáky, kdy dochází k naplňování stanovených cílů vzdělávání u všech žáků právě v důsledku bohatého spektra podnětů při výuce.

Výroční zprávy popisují zapojení žáků do různých soutěží, např. Konverzační soutěž v anglickém jazyku. Úspěchy žáků ukazují rozvinuté klíčové kompetence, kterých bylo dosaženo patrně i střídáním různých forem a metod výuky.

V první fázi zavádění metody CLIL pro nás byla důležitá vzájemná hospitace a následná hospitační analýza, které pomohly k uvědomění si toho, Co se podařilo více a co méně. Vytvořili jsme si jednoduchý hodnoticí formulář, který vyučující vyplňuje bezprostředně po hodině a po lekci rozebere s hospitujícím. V příloze č. 8 je uveden hospitační záznam z návštěvy zástupkyně ředitele v 7. třídě.

Body pro rozbor lekce při vzájemných hospitacích

Téma lekce
Stanovené obsahové cíle
Bylo dosaženo stanovených cílů?
Jakými metodami a formami práce bylo cílů dosaženo?
Byly v průběhu lekce využity aktivity, kde se mluvilo pouze anglicky?
Byli dostatečně zapojeni všichni žáci?
Jaké bylo celkové klima třídy v průběhu lekce?
Nejsilnější a nejslabší místo lekce
Okolnosti, které ovlivnily pozitivně a negativně průběh lekce; celkové zhodnocení

Ukázka pedagogické reflexe

Lekce proběhly ve 4. ročníku s 22 žáky. Z odučených lekcí mám dobrý pocit. Příprava na lekce CLIL je pro mne sice časově mnohem náročnější než na jiné hodiny, ale myslím, že se to vyplatí. Velice mile mne překvapila spontánnost žáků a míra porozumění zadaným úkolům v angličtině. Do připravených činností se všichni žáci aktivně zapojovali, čímž dali najevo zájem o danou věc. Z pozorování v průběhu lekcí jsem měla pocit, že připravené aktivity je baví, a tudíž motivují k další práci. Ze závěrečných rozhovorů s žáky usuzuji, že lekce jsou pro ně zajímavé a těší se na ně. Atmosféra ve třídě byla vždy příjemná. Velmi pozitivní vliv měly tyto lekce i na žáky se SPU. Vzhledem k tomu, že většina aktivit probíhala formou skupinových prací či ve dvojicích, při práci si pomáhali a výrazné rozdíly se mezi nimi zmenšily. Měli tak možnost stát se plnohodnotnými členy týmu.

Názory dalších pedagogů aplikujících metodu CLIL ve výuce

Pedagog – 1. stupeň

Využití metody CLIL na 1. stupni základní školy považuji za jednu z účinných metod, které nenásilně a v bezpečném prostředí nejazykových výukových předmětů vedou děti k pochopení výuky cizího jazyka jako běžné součásti vzdělávání. Metodu CLIL jsem používala při výuce ve 3. a 4. ročníku napříč předměty a domnívám se, že prostředí 1. stupně umožňuje výborné dosažení jazykových a obsahových cílů jednotlivých vyučovacích hodin. Žáci reagovali velmi bezprostředně a aktivně. Bylo možné realizovat i různé formy výuky – práci ve dvojicích, skupinovou práci, projektové vyučování atd. Výhodou metody na 1. stupni je, že nutně nevyžaduje nejvyšší jazykovou úroveň pedagoga. Je výborným motivačním činitelem ve vyučování, přispívá ke zpestření výuky nejazykových předmětů a bezesporu je i výborným podpůrným prostředkem pro výuku anglického jazyka jako takového.

Pedagog – 2. stupeň (vyučující nejazykového předmětu)

Po několikaletých zkušenostech s využitím metody CLIL na ní shledávám veskrze samá pozitiva. Metodou CLIL si žáci ihned na hodině vyzkouší nově získané jazykové dovednosti, které použijí i později. Dochází ke vzájemnému propojení jazykové výuky a vyučovaného předmětu. Mezi další výhody CLIL také patří přirozené prostředí a rozvoj cizího jazyka – žáci tak použijí cizí jazyk v naprosto běžném prostředí, nikoliv v uměle navozených situacích. Důležité jsou mezipředmětové vztahy, kde je možné využít množství znalostí z nejazykového předmětu k výuce slovní zásoby a gramatických jevů jazyka cizího. V neposlední řadě charakter předmětu umožňuje během této metody široké využití rozmanitých forem výuky od individuální přes skupinovou práci, hry, scénky, dramatizace atd., čímž podporuje nejen zapojení všech žáků, ale i formování zdravých vrstevnických vztahů.

Pedagog – 2. stupeň (vyučující cizího jazyka)

Metodou CLIL vyučujeme předmět občanská výchova formou tandemové výuky v 6.–9. ročníku. Zavedení této metody shledávám jako velmi přínosné. Výuka využívá aktivizující a komunikativní metody, rozmanité formy práce, kombinuje strategie nejazykového předmětu a výuky cizího jazyka. Žáci využívají získané znalosti angličtiny v souvislostech a uplatňují je v autentickém prostředí. Rozvoj slovní zásoby, přirozené užití jazyka vede ke zvyšování jazykových kompetencí žáků. Velmi pozitivním shledávám to, že žáci se nebojí jazyk použít, protože není hodnocena jazyková správnost. Tím se odbourává přirozený ostych vyjádřit se v cizím jazyce. Pro žáky je atraktivní, a tedy aktivizující, forma dvou učitelů v hodině. Je navozeno příznivé kooperující prostředí, kdy žáci sdílejí spolupráci učitelů. Důležitá je zpětná vazba nejen mezi oběma učiteli, ale i odezva žáků. Pozorováním a kooperací žáků je výuka touto metodou oblíbená. Získaná zpětná vazba formou dotazníku v pololetí 8. ročníku byla veskrze pozitivní

Aktivním pozorováním žáků při výuce lze zjistit jejich aktivní zapojení do výuky, míru porozumění zadaným úkolům, obtížnost vypracování zadaných úkolů, zapálení pro danou činnost i schopnost spolupráce. Ze zkušeností vyvozujeme fakt, že lekce CLIL jsou pro žáky dostatečně vnitřně podněcující. Až na úplné výjimky se žáci vždy snaží aktivně zapojit a na zadaných úkolech pracovat. V případě potřeby se nebojí požádat o pomoc.

Cenné informace získáváme od žáků rozhovorem bezprostředně po ukončení každé výukové lekce. Nejenže vnímáme názory žáků jako velmi důležité, ale díky nim máme okamžitou zpětnou vazbu k proběhnuté lekci. Prostřednictvím jejich odpovědí můžeme zjistit, zda rozpoznali výukový cíl a jestli jsme je svým vedením k naplánovaným cílům dovedli.

Ukázka rozhovoru po hodině pracovních činností vedených metodou CLIL ve 4. třídě

1. Co si myslíte, že jste se dnes naučili z pracovních činností?

(Marek) Naučil jsem se, jak prostřít stůl, na kterou stranu se co dává.

(Tereza) Naučila jsem se, kam se správně mají dávat příbory, když se prostírá stůl.

2. Co si myslíte, že jste se dnes naučili z anglického jazyka?

(Marek) Naučil jsem se anglicky pojmenovat kuchyňské věci.

(Tereza) Naučila jsem se anglicky věci, které se dávají při prostření na stůl.

3. Bavila vás dnes hodina vedená anglickým jazykem?

(Marek) Ano.

(Tereza) Ano.

4. Co pro vás bylo těžké?

(Marek) Pro mě zapamatovat si větu: „Can you bring me…?“

(Tereza) Mně nepřišlo těžké nic.

5. Která aktivita vás bavila nejvíc?

(Marek) Mě nejvíc bavila aktivita s pexesem, kde jsme se snažili zapamatovat si anglické názvy.

(Tereza) Mě zase to, jak jsme zkoušeli prostírat stůl podle plánku.

1. Co se vám při hodině nelíbilo a z jakého důvodu?

(Marek) Asi nic.

(Tereza) Nic, líbilo se mi to.

Pro sběr dat jsme využili dotazníky, které žáci vypracovali za poslední uplynulé období. Toto období bylo bohužel ovlivněno zhoršenou epidemiologickou situací během probíhající pandemie covidu-19, a proto mezi posledními odučenými lekcemi a hodnocením byla časová prodleva.

Vyhodnocení

Dotazníkové šetření proběhlo ve 4. a dvou 6. třídách. Výběr otázek je cílen tak, abychom zjistili, zda tento styl výuky žáky obohacuje a zda je baví. Výhodou takto zpracovaného dotazníku je rychlost a možnost systematického zpracování. U většiny otázek žáci vybírají ze 4 možných odpovědí.

Učíš se ráda anglicky?

U této otázky převládá odpověď SPÍŠE ANO, následuje pak ANO. Odpověď NE neoznačil nikdo, ale SPÍŠE NE označilo 9 % žáků 4. třídy a 32 % žáků 6. třídy. Bohužel naše zkušenost je taková, že se zvyšujícím se ročníkem vždy zájem o učení opadá. A to obecně, nesouvisí to s anglickým jazykem.

Považuješ anglický jazyk za důležitý?

Na uvedenou otázku odpověděli téměř všichni žáci kladně. Ve 4. ročníku považují anglický jazyk za důležitý všichni, u 6. ročníků je 5 % žáků opačného názoru. Jsme velice rádi, že si žáci uvědomují důležitost cizího jazyka.

Líbí se ti, když paní učitelka používá metodu CLIL při výuce nejazykových předmětů?

Na otázku odpověděli žáci převážně kladně. U mladších žáků odpovědělo kladně 86 %, 14 % odpovědělo záporně. U starších žáků odpovědělo kladně 80 %, 20 % záporně.

Zvládáš vyučování nejazykových předmětů metodou CLIL?

Z výsledků vyplývá, že mladší žáci zvládají vyučování metodou CLIL převážně bez problémů. Pouze 5 % dotazovaných uvedlo, že výuku nezvládá. U starších žáků se ukázalo, že výuku touto metodou nezvládá 20 % žáků. Určitě to bude tím, že na 2. stupni jsou pro metodu CLIL volena již obtížnější témata, což může některým slabším žákům činit problémy.

Předměty vyučované částečně v angličtině jsou pro tebe: OBTÍŽNĚJŠÍ, ZÁBAVNĚJŠÍ, MÉNĚ ZÁBAVNÉ, SNAZŠÍ?

Touto otázkou jsme chtěli zjistit, jaké jsou pro žáky předměty vyučované převážně v angličtině. U mladších žáků převládá zábava 50 %, následuje snadnost 32 % a 18 % obtížnost či méně zábavy. U starších žáků přijde tato metoda zábavnější pouze 30 %, jednodušší 35 % a 35 % žáků se domnívá, že tato metoda je pro ně buďto méně zábavná, nebo obtížnější.

Tento styl výuky mne obohatil o novou slovní zásobu a možnost zajímavé práce.

Mladší žáci odpověděli v 91 % kladně, pouze 9 % mělo odpověď SPÍŠE NE. U starších žáků odpovědělo kladně 80 % a 20 % záporně.

Tímto stylem bych se chtěl/a učit častěji.

Tato otázka měla u mladších žáků kladnou odpověď z 82 %, 14 % by se touto metodou spíše učit nechtělo a 4 % nechtělo. U starších žáků 70 % odpovědí bylo kladných, 25 % žáků by se touto metodou spíše nechtělo učit a 5 % žáků rozhodně ne

Základní škola se zatím neorientuje na realizaci CLIL ve výuce, a i přesto jsme se rozhodli doporučit školám tuto metodu, protože jsme přesvědčeni, že je stále mnoho škol, které se obávají s touto metodou začít a zavést ji do výuky. Právě pro tyto školy bychom chtěli být inspirací. Žáci si nejen rozšiřují slovní zásobu, ale současně získávají i další potřebné kompetence sociální a personální, komunikativní, pracovní. Výhodou metody na 1. stupni je, že nutně nevyžaduje nejvyšší jazykovou úroveň pedagoga. Je výborným motivačním činitelem ve vyučování, přispívá ke zpestření výuky nejazykových předmětů a bezesporu je i výborným podpůrným prostředkem pro výuku anglického jazyka jako takového. Příprava minilekcí vyžaduje spolupráci s pedagogy, kteří jsou učitelé anglického jazyka. Dochází tak k vytvoření přirozeného prostředí pro žáky, kdy se podporuje získávání jazykových kompetencí společně s dalšími. Metoda CLIL má pro žáky i učitele bezesporu mnoho výhod. Stejně tak ale s sebou přináší i možná rizika. U nás bychom asi za největší riziko považovali nesystematičnost. Vzhledem k tomu, že škola nemá zatím CLIL zapracovaný ve výchovně-vzdělávacích strategiích na úrovni školy ani ve výchovně-vzdělávacích strategiích na úrovni předmětu, orientuje se zatím pouze na realizaci CLIL ve výuce. Náhodně jsou vybírána zajímavá témata, která se hodí do výuky napříč předměty 1. stupně.

Dalším rizikem je stále nedostatečná kompetence učitelů. Přestože se v rámci dalšího vzdělávání snaží jazykovou úroveň posunout, stále se necítí při výuce metodou CLIL úplně komfortně, co se jazykové vybavenosti týče.

Určitě nelze pominout ani časovou náročnost při přípravě na hodinu s využitím metody CLIL. V posledních letech je na učitele kladena mnohem větší pracovní i administrativní zátěž, která mnohdy vede k tomu, že učitelé již nemají čas ani chuť pouštět se do dalších projektů, které vyžadují jejich pracovní nasazení.

Dalším rizikovým faktorem jsou vysoké počty žáků ve třídách. Škola má hodně početné třídy a 28 žáků není žádnou výjimkou. Takový počet není ideální pro žádný předmět na 1. stupni, natož pro výuku cizích jazyků.

2. základní škola v Plzni (2. ZŠ) zahájila svoji činnost 31. 8. 1955 a po celou dobu svojí činnosti si udržuje dobré jméno. Má kapacitu 630 žáků a je plně organizovaná. Výsledky vzdělávání jsou kladně hodnoceny ČŠI a kvalitu vzdělávání prokazuje i velký zájem rodičů o umístění dítěte do dané školy. Žáci jsou pravidelně zapojováni do tematických okresních soutěží napříč všemi předměty (český jazyk, matematika, zeměpis, přírodověda). Kvalita výuky je prokazatelná i podle úspěšnosti přijetí žáků na střední školy a víceletá gymnázia.

Mezi základní cíle školy patří:

zvládnout učivo na obou stupních ZŠ dle platného vzdělávacího programu;
vzbuzovat u žáků touhu po vědění, neustále se dále vzdělávat;
rozvíjet duševní život dětí, pěstování morálních vlastností;
zapojit pedagogy, žáky a rodičovskou veřejnost do života školy;
rozvíjet čtenářské, jazykové, matematické, počítačové, přírodovědné a sociální gramotnosti žáků.

Prostředky k dosažení těchto cílů:

příznivé klima ve škole;
dobrý vztah mezi učitelem a žákem a mezi rodičem a učitelem, založený na vzájemné důvěře;
správné vzájemné přístupy: upřímnost, spravedlnost, taktnost, pochopení druhého, umět najít kompromis mezi různými názory, umět se nadchnout pro správnou věc, umět nadchnout i své okolí (žáky, rodiče, kolegy), ale umět také správnou věc „dotáhnout do konce“;
formy práce – každý pedagog má široké pole působnosti;
odborně kvalifikovaní pedagogové a možnost jejich dalšího vzdělávání.

Více o škole zde.

Hodnocení učitele

Ověřeným a velice užitečným způsobem je vzájemná hospitace vyučujících spojená s následnou analýzou odučené lekce. Tyto rozbory nám vždy pomohou uvědomit si případné chyby a následně je odstranit.

Stejně tak je účinné psaní reflexí. Pokud je učitel schopen objektivně posoudit uplynulé aktivity a pokud je schopen se získanými informacemi pracovat, určitě je to proces, díky kterému může v budoucnu učit efektivněji.

Hodnocení žáků

Hodnocení přínosu metody CLIL ve vyučování probíhá třemi způsoby:

pozorováním žáků při výuce, jejich aktivního zapojení, míry porozumění zadaným úkolům, obtížnosti vypracovávání zadání, prací v hodinách, zapálení pro danou činnost, spolupráce a napomáhání si při plnění různých úkolů;
formou krátkého rozhovoru, který zařazujeme vždy po ukončení minilekce;
krátkým dotazníkem, který dáváme žákům po určitém období. Závěrečným dotazníkem chceme zjistit, co si o této metodě výuky myslí, jestli se s ní něco naučili a jaký způsob práce jim více vyhovuje.

Žáci mají v současné době hektického rozvoje moderních technologií možnost získávat velké množství informací ze všech oborů lidské činnosti. Škola má velice náročnou úlohu. Získávat pozornost žáků je čím dál obtížnější, proto je velice žádoucí měnit formy a metody výuky k dosažení naplnění stanovených výukových cílů. Jelikož jednou z podmínek úspěchu uplatnění žáků v dnešním globálním světě je znalost kromě mateřského i dalšího světového jazyka, je zařazení metody CLIL jako jedné z doplňkových metod využitelné na obou stupních základní školy i v neúplné základní škole. Žáci reagují spontánně, neboť se nehodnotí gramatická správnost, odbourává se ostych z použití cizího jazyka.