Náměty a inspirace > Příklady inspirativní praxe > Autoevaluace školy – můžeme být ještě lepší?

Autoevaluace školy – můžeme být ještě lepší?

Vedení školy aktivně řídí pedagogické procesy na úrovni školy. Podněcuje pedagogický rozvoj školy v souladu s koncepcí rozvoje školy. Pravidelně vyhodnocuje stav ve všech důležitých oblastech pedagogických procesů, ale i v oblasti řízení školy. Systém autoevaluace školy je promyšlený a stabilizovaný. Procesy řízení školy jsou prováděny efektivně tak, aby napomáhaly zkvalitňování vzdělávání každého žáka. Vyhodnocována je i účinnost zaváděných opatření ke zlepšení stavu. Příklad inspirativní praxe je zaměřen zejména na autoevaluaci, řízení školy a roli vedení školy v tomto procesu. Autoevaluace obsahuje vedením zvolené oblasti pro hodnocení a v rámci příkladu inspirativní praxe se zaměříme na část vedení školy s indikátory kvality a kritérii, které budou dále specifikovány. V textu bude také blíže popsán plán autoevaluace dané školy, nástroje pro evaluaci, jak jsou data shromažďována a jaký je jejich zdroj. Při autoevaluaci je velmi důležitá shoda vedení a pracovníků školy nad plánem evaluace a systémem vyhodnocování a znalost kritérií, aby mohli jednotliví pracovníci do procesu vstupovat, přijmout jej za vlastní a podílet se na zlepšování školy svou vlastní prací.

Vedení školy aktivně řídí pedagogické procesy na úrovni školy a kritérium 2.1 v našem pojetí je zaměřené na autoevaluaci řízení a vedení školy. Tento proces je nastaven zejména pro možnost pravidelného získávání zpětné vazby z různých oblastí a následně kontinuálního zlepšování a poskytování kvalitnějšího vzdělávání, ale také přispívá k lepšímu klimatu ve škole pro pracovníky školy, žáky a jejich rodiče / zákonné zástupce. Ředitelé potřebují spolehlivý informační systém, aby mohli realizovat opatření v měnících se podmínkách školy. Při nastavování autoevaluačního procesu si většina ředitelů/ředitelek klade základní otázky a při jejich generalizaci je můžeme definovat do těchto okruhů:

V čem jsme jako škola dobří? V čem jsem já jako vedoucí pracovník dobrý/dobrá?
Jak můžeme jako škola / jak mohu já jako vedoucí pracovník dosáhnout lepších výsledků?
Kdo a jak nám může pomoci k lepším výsledkům?

Tyto základní otázky se každý vedoucí pracovník školy snaží transformovat do autoevaluačního procesu tak, aby byl pro vedení školy zejména podkladem pro plánované změny a přinášel možnost zlepšování v klíčových zvolených oblastech. Důležité v rámci procesu autoevaluace je nastavení kritérií, která jsou specifická pro cílovou oblast a jsou založena na cílech a plánech rozvoje. Neméně podstatné je dosažení kompromisu a shody na úrovni pracovníků školy již ve fázi plánování a dále mezi vedením školy a zástupci rodičů. Autoevaluaci (vlastní hodnocení) chápeme jako výraz autonomie školy a nástroj sledování důležitých prvků života školy, které slouží k tomu, abychom mohli pružně vstupovat do dějů, ve kterých se objeví problémy, a posilovat silné stránky školy.

Do procesu autoevaluace vstupují v rámci nastavení kritérií také pedagogičtí a nepedagogičtí pracovníci, rodiče žáků, klima školy, zřizovatel apod. Výstupy z evaluace a podstatných dokumentů budou zmíněny pro případnou inspiraci a bude popsáno, na základě čeho jsou data na této škole získávána.

Příklad inspirativní praxe (PIP) je zaměřen na řízení školy a proces autoevaluace. Dále na zpětnou vazbu, která je pro rozvoj a plánování změn ve škole zásadní. Důležité v tomto procesu je vědomí všech pracovníků školy, že výstupy jsou určeny pouze škole. Plánování, motivování, kontrola, organizace, hospodaření, bezpečnost, kontakty s veřejností, informační systém, evidence, archivace, delegování, to vše a mnoho dalšího je možné hodnotit. Škola se v tuto chvíli zaměřuje jen na část uvedených činností, do budoucna by ráda rozšířila oblasti evaluačního procesu. Kvalita řízení ovlivňuje chod školy zásadně společně s klimatem školy.

PIP zachycuje tento systém jako klasický reflektivní cyklus (analýza aktuální situace, plánování opatření ke zlepšení kvality, realizace opatření, vyhodnocení účinku plánovaných a realizovaných aktivit a následné plánování nových opatření). Zasazuje roli vedení do systému celé školy a popisuje jednotlivé kroky autoevaluace a jejich přínos zejména pro vedoucí pracovníky, pedagogy, rodiče, ale zejména žáky školy.

Vedení školy si stanovilo pro jednotlivé fáze výčet činností, které každoročně opakuje a na základě zpětných vazeb upravuje. Proces autoevaluace funguje ve škole 11 let a škola jej vyhodnocuje prostřednictvím pracovníka pro evaluaci každé 3 roky: 2009–2011 (příloha č. 2), 2011–2014 (příloha č. 3), 2014–2017 (příloha č. 4), 2017–2020. Srovnání za roky 2009–2020 viz příloha č. 5.

Dotazníky (viz příloha č. 6, 7, 8) jsou administrovány elektronicky rodičům, pedagogům a nepedagogickým pracovníkům, a to na všech pěti pracovištích. Vedení školy se také snaží vybírat takové evaluační nástroje, které lze efektivně využít pro různé etapy cyklu. To přináší úsporu času, získání určité odborně metodické jistoty, ale také možnost sledování vývoje v dlouhodobějším horizontu a možnost odhadnutí vývoje v budoucnosti.

V průběhu přípravy PIP jsme si společně s vedením školy na základě dostupných podkladů uvědomili, že autoevaluační proces bude nutné upravit a doplnit o některá kritéria a oblasti, která ve stávajícím nastavení chybí či jsou realizována na základě nesystematizovaných podkladů či výstupů (rozhovory s rodiči při akcích pro žáky školy, výstupy z porad pedagogů nezahrnutých do autoevaluace, rozšíření sledovaných okruhů autoevaluace apod.). Nutná je také revize otázek v dotaznících a přesná definice jednotlivých kritérií a cílů. Náš popis tedy bude zaznamenávat aktuální stav ve škole a plán pro nadcházející období 2020/2023 společně s plánováním nových opatření.

Autoevaluační proces školy a její oblasti 2017/2020:

1) Podmínky vzdělávání

Cíle	Kritéria	Nástroje	Časové rozvržení
Posoudit stav podmínek ke vzdělávání a jejich dopad na kvalitu a efektivitu vzdělávání a na život ve škole	Funkčnost vybavení školy a školní zahrady – zařízení školy	Dotazník (učitelé, rodiče) Rozbor a plány – vedení školy pro projednání: na školské radě na pedagogické radě	1x za 3 roky 1x ročně 1x ročně
	Ekonomické podmínky školy	Rozbor zprávy o hospodaření – provádí vedení školy, ekonomka školy	4x ročně

2) Průběh vzdělávání

Cíle	Kritéria	Nástroje	Časové rozvržení
Vytvořit takové podmínky, které povedou k dosažení „zdravého klimatu školy“	Pestrost a vhodnost používaných metod výuky a kvalita odvedené práce jednotlivými učiteli	Rozbor hospitační činnosti za uplynulé období – provádí vedení školy (zástupci)	1x ročně
	Organizace školního roku	Seznámení se zařazením doplňkových akcí pořádaných školou a úspěšností žáků v soutěžích na pedagogické radě, pracovních poradách pedagogů Shrnutí a popis školního roku ve výroční zprávě	průběžně 1x ročně
	Sestavení tříd a rozvrhů hodin	Hospitační činnost – vedení školy Projednání na pracovních schůzkách pedagogů	1x ročně 1x ročně

3) Výsledky vzdělávání žáků

Cíle	Kritéria	Nástroje	Časové rozvržení
Posoudit efektivitu vzdělávání a výsledky přijímacích řízení, zápisů a závěrečných zkoušek	Výsledky vzdělávání	Rozbor hodnocení žáků a IVP – projednání na pedagogické radě, stanoven postup na další období	2x ročně
	Výsledky přijímacích řízení, zápisů a závěrečných zkoušek	Rozbor přijímacích řízení, zápisů a závěrečných zkoušek – vedení školy	1x ročně

4) Řízení školy

Cíle	Kritéria	Nástroje	Časové rozvržení
Zajistit efektivní chod školy, plnění zásad ŠVP, vytvoření podmínek pro seberealizaci učitelů i žáků	Účinnost řídícího systému	Rozbor zápisů z porad – ústně ředitel školy	4x ročně
	Personální situace ve škole	Rozbor provede vedení školy – projednání na pedagogické radě	nejméně 1x ročně
	Profesní a odborný rozvoj učitelů	Rozbor a stanovení priorit pro další období – vedení školy	průběžně
	Systém odměňování učitelů	Rozbor mechanismu přidělování osobních ohodnocení, příplatků a odměn – vedení školy, autoevaluační dotazníky pro pracovníky školy	1x ročně

5) Úroveň výsledků práce školy

Cíle	Kritéria	Nástroje	Časové rozvržení
Posoudit stav úrovně práce školy, s přihlédnutím k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům	Úroveň výsledků práce školy	Rozbor provede vedení školy – projednání na pedagogické radě	1x ročně

Ve stávajícím systému autoevaluace jsou kritéria vyhodnocování:

Výsledky předchozí fáze autoevaluace, která byla věnována dané oblasti.
Korelace se zjištěnými očekáváními žáků, jejich zákonných zástupců a pedagogických pracovníků školy v dané oblasti.
Korelace s platnými právními normami.

Velmi podstatnou součástí autoevaluačního procesu je jeho časové rozložení a stanovení frekvence opakování hodnocení, které je v Ibsence nastaveno vzhledem k aktuální situaci ve škole a stabilitě na tříletý proces. Jednotlivé probíhající aktivity procesu jsou součástí tabulek. K projednání na pedagogické radě dochází v září daného školního roku a vyhodnocení i dílčích kroků průběžně, nejpozději vždy v říjnu roku následujícího.

Ve škole pracuje tým pedagogických a nepedagogických pracovníků ve velmi přátelské a spolupracující atmosféře, klima školy je pro ředitele školy zásadní. Všechny kroky evaluačního procesu vedení školy projednává na jednotlivých pracovištích s ostatními kolegy, kteří se podíleli na jeho nastavení. Při první pracovní poradě, která se týkala autoevaluace, ředitel informoval kolegy o přínosu pro něj jako vedoucího pracovníka i pro pedagogické pracovníky. Podstatná je také pro rodiče a další spolupracující subjekty. Při poradách, intervizích a dalších aktivitách jsou výstupy z evaluace využity pro možné rozšíření kritérií. Ze zápisů z porad vyplývá, že došlo k vyjasnění pojmů, jednotlivých fází procesu autoevaluace, možností využití evaluačních nástrojů a k prezentaci, jak si tento proces aktéři představují. Pracovníci měli možnost se na kritériích hodnocení podílet a volit jejich důležitost v rámci hodnocení. Osnova byla projednána a schválena na pedagogické radě a následovaly první kroky. Koordinátorka ŠVP tyto dotazníky po třech letech aktualizuje (příloha č. 6, 7, 8).

Plán koordinátora ŠVP s vedením školy je změna některých částí dotazníků a definování přesných kritérií cílů a výstupů. Součástí autoevaluace bude také sebehodnotící zpráva vedení školy. Tato změna by se měla projevit již v autoevalueci v příštím období, tzn. 2020–2023.

Postup a proces zpracování vlastního hodnocení školy:

plán autoevaluace (kritéria, cíle, plán, organizační zajištění);
struktura hodnocení školy (kritéria, oblasti evaluace);
projednání struktury a metodiky autoevaluace školy s pracovníky školy, radou školy;
skupiny hodnotitelů/organizační zajištění autoevaluace;
vlastní hodnocení školy zvolenou metodou;
výsledky hodnocení a zpracování výstupů;
vypracování zpráv;
hodnocení výsledků na pracovních poradách a na pedagogické radě školy;
zpětná vazba na autoevaluaci v systému hodnocení zaměstnanců a zapojení do jejich rozvojových plánů.

Na nastavení autoevaluace se podíleli všichni pedagogičtí pracovníci školy. Stanovili společně časový harmonogram plnění jednotlivých úkolů, jejich rozdělení mezi pedagogy, stanovili zodpovědnost za jednotlivé úkoly, termíny průběžného vyhodnocování a odevzdání úkolů. Společně se dohodli, že v prvním období budou využívat evaluační nástroje, které znají a se kterými mají ve škole zkušenosti. Šlo například o rozbor školní dokumentace, rozbor a sledování realizace ŠVP, sebehodnocení – učitelů a vedení školy (brainstorming, dotazníky s hodnotícím komentářem), sledování klimatu školy (rodiče, žáci, spolupracující subjekty), o dotazníky a elektronickou verzi dotazníku a jeho vyhodnocení. Zásadní roli ředitele školy vnímáme v koordinačním procesu a nastavení kritérií evaluace a ve stanovení cílů a strategie vzdělávacího procesu školy:

seznámení všech zaměstnanců školy s autoevaluací, jejím přínosu pro školu a pro ně samotné, nastavení bezpečného prostředí (výstupy jsou zejména pro školu);
zapojení zaměstnanců do systému hodnocení, výběr nástrojů, kritérií a cílů;
delegování kompetencí na pověřené osoby ve škole (osoba pověřená realizací autoevaluce), průběžné hodnocení a informování o jednotlivých oblastech hodnocení (porady, akce pro rodiče aj.);
vysvětlení zvolených kritérií, cílů a systému hodnocení;
diskuze se zaměstnanci k tématu, zmírnění obav z nadměrné kontroly či nepříznivých výsledků;
využití výsledků evaluace pro rozvoj školy, pedagogů i ostatních zaměstnanců a přínos vnitřní zpětné vazby pro jejich hodnocení.

Prvním nástrojem, který škole přinesl konkrétní výsledky, byla SWOT analýza, kterou vypracovával celý pedagogický sbor. Byly popsány silné a slabé stránky školy, hrozby a příležitosti. Dalšími užívanými nástroji, které si začali pedagogové více uvědomovat jako důležité, byly pozorování, pracovní porady, rozhovory, kontrola plnění harmonogramu autoevaluace, odborné zprávy, skupinová týmová supervize, hodnocení koordinátora ŠVP, pracovníků SPC aj.

Kromě autoevaluace je pro školu důležitá i zpětná vazba – hodnocení ze strany ostatních institucí (externích evaluátorů – zřizovatel, ČŠI), se kterými škola pravidelně a úzce spolupracuje.

Ve fázi, kdy zaměstnanci začali pracovat s výsledky hodnocení a snažili se nastavit opatření pro další období, zjistili, že pokud budou chtít, aby proces probíhal co nejefektivněji a výsledky mohli využívat pro zlepšování kvality školy, je potřeba stanovit si konkrétnější cíle a oblasti, ve kterých se chtějí jako škola zlepšovat. Vše se pravidelně vyhodnocuje a adaptuje, a to v úzké součinnosti pedagogů pod vedením koordinátorky ŠVP a za supervize vedení školy a podnětů rodičů. Postupně se otázky rozšiřovaly o zaměření na realizaci ŠVP školy, na využívání intervenčních technik při práci se žáky, na spolupráci s rodiči a jejich spokojenost. Ředitel školy hodnotí autoevaluační proces jako velmi přínosný pro zapojení učitelů do chodu školy a také jako relevantní zpětnou vazbu pro něj i pro učitele s ohledem na jejich plán rozvoje, motivaci a kooperaci a týmovou spolupráci ve škole.

Autoevaluace a zvolená kritéria pro hodnocení a zpětnou vazbu, které si určuje vedení školy a zaměstnanci:

podmínky vzdělávání;
spolupráce s rodiči;
výsledky vzdělávání žáků a studentů;
vliv vzájemných vztahů žáků, rodičů, učitelů a dalších osob ve vzdělávání;
řízení školy a sebehodnocení vedení školy (sebehodnotící zpráva pro období 2020–2023 viz příloha č. 9);
kvalita a hodnocení personální práce;
kvalita DVPP pedagogických pracovníků.

Revize stávajících dotazníků (rodiče, pedagog, nepedagog) a otázek, vyřazení nerelevantních (zde bude probíhat společně s bodem 4 nastavení kritérií, cílů a nástrojů evaluace).
Vedení školy bude realizovat 1x ročně sebehodnotící zprávu a seznámí s ní pedagogické pracovníky a zřizovatele.
Seznam otevřených bodů bude předcházet revizi kritérií, cílů a následně povede ke zvolení vhodných evaluačních nástrojů (dotazníky mohou být doplněny další metodou).
Nastavení konkrétních kritérií, cílů a nástrojů hodnocení.

Vzájemná spolupráce vedení, pedagogů a ostatních pracovníků školy pomohla škole zorientovat se v problematice autoevaluace, umí své silné i slabé stránky nejen definovat, ale společně hledat možnosti, jak kvalitu v daných oblastech zlepšovat.

Vedení a ZŠS Ibsenka si pro vlastní hodnocení oblasti autoevaluace spolu s učiteli definovalo následující ukazatele kvality:

Vedení školy motivuje pedagogy k sebehodnocení.
Vedení školy systematicky poskytuje pedagogům bezpečnou zpětnou vazbu k jejich práci.
Vedení školy využívá sebehodnocení učitelů ke korekci/konfrontaci vlastních zjištění.
Vedení školy systematicky vyhodnocuje získaná data o kvalitě pedagogů a školy.
Plán profesního rozvoje pedagogů je dle aktuálních potřeb aktualizován a periodicky vyhodnocován, výsledky jsou podkladem pro zpracování navazujících plánů a slouží také jako podklad hodnocení daného pracovníka.
Plán profesního rozvoje pedagogů je navázán na cíle školy, výsledky a potřeby žáků a učitelů.
Vedení školy aktivně spolupracuje s rodiči žáků.
Vedení školy řídí a organizačně zajišťuje chod školy.
Vedení školy vytváří podmínky pro spokojenost žáků, pedagogů a rodičů.
Vedení školy pravidelně vyhodnocuje efektivitu profesní podpory pedagogů.
Vedení školy zajišťuje pravidelné porady a zajišťuje distribuci informací na všechna pracoviště školy.
Vedení školy vytváří autoevaluační harmonogram a seznamuje s ním pracovníky školy, školní radu a rodiče.
Vedení školy realizuje systém autoevaluace v daném časovém harmonogramu a seznamuje účastníky s případnými změnami a aktualitami.

Výše uvedené většinově kvalitativní indikátory bohužel předpokládají užití náročnějších evaluačních nástrojů (dotazník, rozhovor, analýza písemných zpráv a zápisů z porad, výstupy z inspekčních zpráv aj.), které často vyžadují více času, správný metodologický postup a také práci s riziky, kterým se nelze zcela vyhnout.

Při výběru evaluačních nástrojů se širší vedení inspirovalo standardizovanými nástroji a zejména využilo dotazníků, které byly sestaveny na základě diskuzí a konsenzu mezi pedagogickými pracovníky (některé části dotazníků mají určitě metodologické nepřesnosti a sporněji hodnotitelné otázky). I z těchto důvodů škola bude opětovně použité metody revidovat a upravovat.

Škola pracuje na systému autoevaluace 11 let a nastavila si jej po vzájemné diskuzi vedení školy a pedagogů sama. Základním východiskem je uznání komplexity vztahů ve škole jako základního principu tvorby podmínek a klimatu ve škole.

Důkazy o inspirativním potenciálu popisovaného příkladu lze nalézt především v/e:

nastaveném čtyřkrokovém systému procesu autoevaluace (od analýzy ke zpětné vazbě) vycházejícím z diskuzí na poradách;
kvalitním vedení školy a spolupráci pedagogického sboru při nastavení hodnocení, harmonogramu autoevaluace a zaměření na aktuální oblasti kvality školy;
roli vedení školy (ředitele a zástupců), která je podstatná ve vlivu na klima ve škole, delegování kompetencí a možnosti spolupodílet se na podstatných rozhodnutích ve vzdělávacím procesu;
využití vhodných evaluačních nástrojů napříč všemi fázemi čtyřkrokového systému a jejich revizi a doplnění o chybějící části (seznam otevřených bodů, doplnění oblastí evaluace, přesná definice kritérií a cílů, doplnění metod autoevaluace);
společném přijetí strategie autoevaluace školy a pochopení jejího přínosu pro pedagogy i vedení školy – možnosti dalšího rozvoje kvality školy a vzdělávání, hodnocení není samoúčelné;
zapojení rodičů do autoevaluace školy (školní akce, třídní schůzky apod.);
vnímaném silném vlivu kvality pedagogického vedení na kvalitu všech dalších procesů ve škole i mimo ni (škola je metodickým pracovištěm pro Jihomoravský kraj a v oblasti rehabilitace i pro ČR);
způsobu možné participace učitelů na plánování a řízení změn realizovaných vedením školy;
týmové spolupráci a pozitivním postoji k procesu autoevaluace ve škole;
vůli ke změnám v nastaveném procesu ze strany vedení i pedagogů (proces není stále stejný, mění se na základě výsledků a aktuální situace ve škole).

Důležité je říci, že užívaný systém přináší přidanou hodnotu v podobě možnosti popisu trendů ve sledované oblasti vedení školy. Škola má v této chvíli za sebou data z předchozích hodnocení (4 sledovaná období v průběhu 12 let) a nyní si odsouhlasila přípravu výraznější změny v autoevaluaci (doplnění oblastí, kritérií, cílů, metod, sebehodnocení vedení školy, seznam otevřených bodů viz příloha č. 10) a tento proces začne po vyhodnocení období 2017–2020. V roce 2020 dojde tedy k doplnění procesu autoevaluce a rozšíření okruhů hodnocení.

Určitým vzorem pro ostatní může být také důsledná realizace autoevaluace na základě společně přijatého přístupu, tj. že kvalitu školy tvoří vedení, pedagogové, spokojenost žáků a jejich rodičů / zákonných zástupců, ale také zřizovatele školy a ostatních subjektů spolupracujících se školou. Velmi podstatné je klima školy a důvěra pedagogů a zaměstnanců, možnost sdílení názorů a zpětných vazeb. Důležité jsou také výsledky žáků ve škole a jejich další uplatnění v běžném životě.

Bylo nutné vyjasnit si s učiteli smysluplnost autoevaluace (přínos pro ně samotné, pro rozvoj týmové spolupráce ve škole).
Odstranit obavu z kontrolního mechanismu a možného negativního hodnocení.
Spolupráce s rodiči – nezájem některých rodičů o dění ve škole, o vzdělávání jejich dětí a jakékoliv aktivity realizované školou.
Definování kritérií a cílů je velmi náročné a je nutné je ověřovat opakovaně a měnit na základě výstupů z evaluace.

Zapojení pracovníků školy do nastavení evaluačních procesů.
Vtažení odborných pracovníků do systému vedení školy.
Sounáležitost a podíl na formulování jasných vizí a cílů školy.
Atmosféra ve škole, týmová spolupráce a spokojenost s vedením školy.
Demokratický styl řízení a delegování kompetencí současného vedení školy.
Konkrétní a promyšlené plánování a pravidelné průběžné vyhodnocování plnění plánu a cílů na jednotlivá období (ať už krátkodobá, nebo střednědobá) za spoluúčasti celého pedagogického sboru.
Velmi dobře spolupracující tým s výbornými organizačními schopnostmi a erudovaností (metodické pracoviště a SPC Jihomoravského kraje pro žáky s mentálním postižením).
Spokojenost jednotlivých pracovníků s možností ovlivnit svůj vlastní profesní rozvoj DVPP a podílet se na definování osobních rozvojových plánů.
Spokojenost rodičů s fungováním a vedením školy.
Výborná spolupráce se zřizovatelem.
Výborné pracovní zázemí pro učitele a ostatní zaměstnance školy.
Dlouhodobý systém rozvoje jednotlivých pracovníků, na který mají osobní vliv.
Spolupráce s dalšími odbornými institucemi a metodická podpora pedagogických pracovníků v regionu Jihomoravského kraje.

Určitým rizikem prezentovaného příkladu je nastavení systému autoevaluace na základě vnitřního konsenzu školy. Toto je velmi podstatné pro samotný vzdělávací proces a kvalitu. Důležitým zjištěním evaluací je, že některé části hodnotícího procesu jsou součástí evaluace jen z části a budou v nové revizi tohoto procesu doplněny. Vedení školy vnímá důležitost sounáležitosti a možnosti pedagogů podílet se na podstatných částech vedení – a to i na autoevaluačním procesu. Pro kvalitu vzdělávání je důležité klima školy, spokojenost pedagogů a dalších zaměstnanců, žáků a rodičů a toto je pro vedení školy priorita. Vedení školy si uvědomuje, že pro zlepšování je kvalitní zpětná vazba nutností a zároveň cenným zdrojem informací pro další plány a rozvoj.

Ibsenka Brno vykonává činnosti mateřské školy speciální, základní školy speciální a praktické školy jednoleté a dvouleté, školní družiny, speciálně pedagogického centra a školní jídelny. Škola poskytuje vzdělávání a školské služby dětem a žákům se středně těžkým, těžkým a hlubokým mentálním postižením, souběžným postižením více vadami, tělesným postižením a také s poruchou autistického spektra na pěti pracovištích na území Jihomoravského kraje. Ve všech třídách ZŠ se žáci vzdělávají dle Školního vzdělávacího programu pro základní školu speciální (příloha č. 1) nebo dle individuálních vzdělávacích plánů vycházejících z uvedeného školního vzdělávacího programu.

Koncepce školy

Zřizovatelem školy je Jihomoravský kraj a je určena pouze žákům zařazeným do vzdělávání podle § 16 odst. 9 školského zákona. Škola je zaměřena na vzdělávání žáků, u kterých byly speciální vzdělávací potřeby zjištěny před nástupem do zařízení na základě speciálně pedagogického a psychologického vyšetření školským poradenským zařízením a jejich rozsah a závažnost je důvodem k zařazení těchto žáků do režimu speciálního vzdělávání. Součástí vzdělávání jsou podpůrná opatření a individuální plány žáků. Jedná se především o využití speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, speciálních učebních pomůcek, učebnic a didaktických materiálů. Dále škola využívá pedagogicko‑psychologických služeb, asistenty pedagoga a snížený počet žáků ve třídách. Při vzdělávání se využívají netradiční speciální metody a techniky, které napomáhají překonat komunikační bariéry, rozvíjí myšlení, umožňují vyjádřit pocity, přání a reagovat na podněty.

Více o škole zde.

PIP vznikl na základě několikaměsíčního sběru dat – primárně z individuálních i skupinových rozhovorů s vedením školy, s pedagogy při poradách i neformálních akcích s rodiči, při neformálních rozhovorech se zainteresovanými stranami, z analýzy relevantních dokumentů, dále z osobní účasti na vybraných poradách či setkáních, na vybraných vzdělávacích aktivitách učitelů, z pozorování života školy přímo na místě a společenských událostí pro rodiče, sponzory a ostatní spolupracující subjekty školy. Vyhodnocení těchto dat probíhalo s vedením školy průběžně, stejně jako posuzování jejich využití jak pro PIP, tak následně v procesu autoevaluace školy a její změně.

Proces autoevaluace ve škole byl popsán zejména na základě podrobného poznání chodu školy a činností s ním souvisejících. Ředitel školy a jednotliví pedagogičtí pracovníci poskytli informace a zkušenosti z toho, jak sami procesem procházeli, jakým způsobem byl nastavován, s kým spolupracovali v rámci externí spolupráce, kde nacházeli inspiraci. Po vyhodnocení stávajícího stavu byly společně s vedením školy dohodnuty změny v procesu autoevaluace, nástrojů, kritérií a cílů na nadcházející období 2020–2023.

Inspiraci pro další školy, resp. jejich vedení je možné najít především v popisovaném autoevaluačním procesu školy a jeho vývoji, v analyzovaných dokumentech a přílohách PIP. Vedení školy a odpovědní pracovníci si uvědomují, že část podstatných evaluačních kritérií v procesu chybí a některá stávající je nutné blíže vyspecifikovat či doplnit. Proces je vyhodnocován a upravován a záměrem bylo ukázat, že je možné systém měnit, zlepšovat a doplňovat.

Prezentované výstupy z autoevaluací, jejich nastavená kritéria, cíle a následné hodnocení ukazují, jaký přínos pro vedení školy a její pedagogy mohou mít a jak je možné je využít pro plánování dalších aktivit a rozvoj školy.

Snadno přenositelnou může být prezentovaná participace učitelů na řízení školy formou zapojení do autoevaluačního procesu a delegování odpovědnosti na ně. Důležitou součástí je zapojení rodičů a tam, kde je to možné, i žáků školy do tohoto procesu (ZŠ pro MP tuto možnost nemá).

Velmi důležité pro hodnotící proces je jeho pochopení a využití výstupů zpětné vazby pro zlepšení kvality celého vzdělávacího procesu školy a jeho účelnost a reálnost. Autoevaluace je nikdy nekončící proces v dané škole a je nutné jej revidovat po každém evaluačním období v závislosti na aktuálně řešených tématech ve škole. Je důležité si uvědomit, že méně je někdy více, zaměřit se na několik konkrétních cílů a k nim zvolit vhodné metody. Takové, které znáte, umíte je použít a také vyhodnotit, a postupně tak svůj systém zdokonalovat a inovovat.

Školní vzdělávací program