Hledat
Náměty a inspirace > Příklady inspirativní praxe > Využití principů leadershipu a sociálně-emočního chování v základním uměleckém vzdělávání

Využití principů leadershipu a sociálně-emočního chování v základním uměleckém vzdělávání

Základní umělecká škola s výukou všech čtyř uměleckých oborů se v rámci celoškolního rozvojového programu „I ve mně je lídr“ zaměřuje na efektivnější využívání nových dovedností a postojů pedagogů, kteří pak sami dále předávají žákům a jejich rodičům dovednosti leadershipu v oblasti sebehodnocení, plánování a spolupráce. Klade také důraz na aktivní přístup k učení a vzájemné porozumění.

Činnost školy je realizována v souladu se strategickými záměry a cíli, které stanovila ředitelka školy v dlouhodobé koncepci pro období let 2019–2025. Pomocí této koncepce se snaží maximálně naplnit obsah vybraného kritéria a mezi hlavní cíle rozvoje školy zařadila i využití principů leadershipu ve výuce, kdy v souladu s vizí školy chce „z každého žáka vychovat sebevědomého, vnímavého a citlivého mladého člověka, jenž využije své umělecké schopnosti a zkušenosti k sebevyjádření a seberealizaci“ (z dokumentu Koncepce rozvoje ZUŠ Klementa Slavického na období 2019–2025).

Kritérium 4.4 Pedagogové se ve své práci zaměřují na sociální a osobnostní rozvoj žáků v tomto konkrétním případě znamená, že podle konceptu 7 rad spokojeného a úspěšného žáka žáci rozvíjejí schopnost přebírat zodpovědnost sám za sebe. Vytvářejí si povědomí o plánování a sebeřízení. Je rovněž rozvíjena disciplinovanost, dovednost plánování a organizace času. V rámci dalších rad je u žáků rozvíjena schopnost umět rozlišovat vzájemně prospěšná a nevýhodná řešení, osvojení komunikačních a sociálních dovedností. Žáci jsou vedeni ke schopnosti umět naslouchat a porozumět sdělení druhého a k empatické komunikaci. Vytváří si povědomí o důležitosti rovnováhy v osobním životě a osvojují si schopnost orientace v získaných znalostech a dovednostech, o které je třeba pečovat. Sebedisciplínu podporuje průběžné využívání a vedení ZUŠkovského deníku.

Na příkladu inspirativní praxe uvedeného kritéria a na základě znalostí současných trendů ve vzdělávání, vnitřního a vnějšího prostředí a podmínek školy chceme demonstrovat:

  • jak promyšlenou koncepční činností škola uplatňuje a v celém procesu vzdělávání naplňuje stanovenou vizi školy;
  • nakolik se s vizí školy ztotožňují pedagogové, žáci i jejich rodiče.

Celoškolním rozvojovým projektem „I ve mně je lídr“ zasahujícím nejen do uměleckého vzdělávání žáků, ale i do profesního a osobnostního rozvoje pedagogů chce škola rozšířit jejich možnosti sebeřízení a leadershipu. Vychází přitom z práce Stephena R. Coveyho (1932–2012), amerického lektora a trenéra leadershipu, který v roce 1989 vydal metodiku vedoucí k poznání vlastních silných stránek a k vědomému rozvoji potřebných znalostí, dovedností, postojů a zkušeností. Jeho teze a efektivní postupy jsou rozpracovány v knize The 7 Habits of Highly Effective People (Covey, S. R., 1989). V ČR poprvé publikováno v roce 1994 pod názvem 7 návyků skutečně efektivních lidí, pro účely této práce bylo použito vydání z roku 2011 (Covey, S. R., 2011). Tyto návyky vychází z myšlenkových modelů (paradigmat), které mají zásadní vliv na jednání a chování jednotlivce v rámci konkrétního společenství a dále ovlivňují výsledky, kterých dosahujeme. Na úrovni školy se to týká pedagogů, žáků i jejich zákonných zástupců. Hlavním cílem přitom zůstává snaha o posílení osobnosti každého jednotlivého žáka pomocí uvědomění a poznání sebe sama a budování vědomí, že zdravě sebevědomá osobnost je nejen připravená pro profesionální uplatnění v jakémkoliv oboru, ale je také sebekritická, solidární a v jednotlivých etapách svého života dokáže být svou profesí užitečná.

Vizí školy je myšlenka vyjádřená v dokumentu Koncepce rozvoje ZUŠ Klementa Slavického: „Chceme z každého žáka vychovat sebevědomého, vnímavého a citlivého mladého člověka, jenž využije své umělecké schopnosti a zkušenosti k sebevyjádření a seberealizaci. Víme, co a proč děláme, vytváříme bezpečný prostor, kde každý může růst. Jsme škola příležitostí.“ (příloha č. 2)

Pro rozvoj kultury leadershipu a naplňování koncepce rozvoje školy vytvořila ředitelka školy Metodiku implementace principů leadershipu a sociálně-emočního učení do základního uměleckého vzdělávání (příloha č. 1). Na základě 7 návyků S. R. Coveyho si tato metodika klade za cíl přiblížit a využít leadership a sociálně-emoční učení zpracované formou programu „I ve mně je lídr“ jako vhodný nástroj k naplnění podstaty základního uměleckého vzdělávání – utvářet a rozvíjet klíčové kompetence a osobnost žáků a poskytovat základy uměleckého vzdělávání s ohledem na jejich individuální potřeby a možnosti. Metodika je určena především pedagogickým pracovníkům školy a snaží se odpovídat na základní otázky – jak jít vlastním příkladem, jak vést výuku, jak formovat jednotlivce či žákovský kolektiv. Osvojování principů leadershipu probíhá pomocí dvou konceptů na dvou různých úrovních – 7 návyků skutečně efektivních lidí a 7 rad spokojeného a úspěšného žáka. Koncept 7 návyků skutečně efektivních lidí si pedagogové osvojují formou akreditovaného semináře, žáci a jejich rodiče jsou s konceptem 7 rad spokojeného a úspěšného žáka seznamováni v rámci individuální výuky nebo při celoškolní akci Netradiční odpoledne s učiteli. Oba koncepty na sebe navazují a vzájemně se doplňují.

Tabulka č. 1        Principy leadershipu a rozvíjené kompetence

Návyky podle S. R. Coveyho Rozvíjené kompetence osobnostní a sociální, učitelé a žáci se díky programu naučí:
  1. Buďte proaktivní
 Převzít iniciativu a přijímat zodpovědnost
  1. Začínejte s myšlenkou na konec
 Stanovit si měřitelné osobní i skupinové cíle
  1. To nejdůležitější dávejte na první místo
 Zabývat se důležitým, nikoli naléhavým
  1. Myslete způsobem výhra–výhra
 Vytvářet vztahy s vysokou mírou důvěry
  1. Nejdříve se snažte pochopit, potom být pochopen
 Vyjádřit svůj názor i vyslechnout druhého
  1. Vytvářejte synergii
 Hledat a rozvíjet taková účinná řešení, která vedou ke spokojenosti všech stran
  1. Ostřete pilu
 Zvyšovat svou motivaci, rozvoj a energii každodenní obnovou svých sil
Zdroj: Covey, S. R. (2011) a Metodika principů leadershipu a sociálně-emočního učení – ZUŠ Kadaň (2019).

7 rad spokojeného a úspěšného žáka představuje myšlenkové modely – paradigmata, která mají zásadní vliv na jednání a chování každého žáka a ovlivňují i dosahované výsledky vzdělávání. Pedagogové i žáci jsou s podobou běžných paradigmat seznamováni a v rámci dalšího rozvoje je opouští a vytvářejí si další, skutečně efektivní paradigmata (viz tabulka č. 3):

Tabulka č. 2         Běžná paradigmata a rozvíjení efektivních paradigmat
Běžné paradigma Efektivní paradigma dále rozpracované školou
  1. Buď pozitivní a aktivní
 Mám svobodu volby a jsem zodpovědný za své štěstí
  1. Určuj si cíle a plánuj
 Jasné stanovení vize a cílů bude pro můj život znamenat významný přínos
  1. Začínej tím nejdůležitějším
 Věnuji čas tomu, co je nejdůležitější
  1. Spolupracuj s ostatními s ohleduplností
 Všeho je více než dost a na každého se dostane
  1. Snaž se druhé nejdříve pochopit, potom reaguj
 Na druhé mám větší vliv, pokud jim nejdřív opravdu porozumím
  1. Umělecká díla tvořme společně
 Najděme řešení, které je lepší než návrh kohokoli z nás
  1. Pečuj o sebe
 Každý den si najdu čas pro sebe, protože mi to dává sílu dělat všechno ostatní
Zdroj: Metodika principů leadershipu a sociálně-emočního učení – ZUŠ Kadaň (2019).
Pro vnesení kultury leadershipu a sociálně-emočního učení do základního uměleckého vzdělávání je dále nutné pracovat s klíčovými paradigmaty uvedenými v tabulce č. 4:
Tabulka č. 3        Klíčová paradigmata
   
  1. Paradigma leadershipu
 Každý může být lídrem
  1. Paradigma potenciálu
 Každý má v sobě kus geniality
  1. Paradigma změny
 Změna začíná u mě
  1. Paradigma motivace
 Učitelé umožňují žákům, aby řídili své učení
  1. Paradigma vzdělávání
 Učitelé rozvíjí celou osobnost žáka

Zdroj: Metodika principů leadershipu a sociálně-emočního učení – ZUŠ Kadaň (2019).

Tato paradigmata jsou do výuky uváděna pomocí výchovných a vzdělávacích strategií uvedených ve školním vzdělávacím programu.

Osvojení principů leadershipu tedy zahrnuje všechny zúčastněné skupiny, které se přímo (pedagogové, žáci) nebo zprostředkovaně (rodiče žáků) účastní procesu vzdělávání.

Pedagogové školy – vedení školy i stávající pedagogové se soustavně vzdělávají v oblasti 7 návyků a principů leadershipu, organizace sociálně-emočního učení je záměrně zvolenou prioritou. Jsou zavedeny základní systémy na podporu frekvence a hloubky vzdělávacích aktivit a následného sdílení zkušeností pomocí Plánů DVPP, Plánů osobního a profesního rozvoje, setkávání majákových skupin (viz níže) a formou motivačních rozhovorů s vedením školy. (příloha č. 6, 7, 8, 9a, 9b).

Žáci – podle konceptu 7 rad spokojeného a úspěšného žáka si žáci osvojují a rozvíjejí schopnost přebírat zodpovědnost sám za sebe. Vytvářejí si povědomí o plánování a sebeřízení, rozvíjejí schopnost umět posoudit, které věci jsou důležité, a ty klást na první místo. V rámci těchto prvních „tří rad“ je rozvíjena u žáků odpovědnost, disciplinovanost, dovednost plánování a organizace času. V rámci dalších rad je u žáků rozvíjena schopnost umět rozlišovat vzájemně prospěšná a nevýhodná řešení, osvojují si komunikační a sociální dovednosti. Jsou vedeni ke schopnosti umět naslouchat a porozumět sdělení druhého a k empatické komunikaci. Osvojují si schopnost spolupráce a společného myšlení ve třídě, nacházení pozitivních vlastností na ostatních i sobě samém a učí se jich využít. Vytváří si povědomí o důležitosti rovnováhy v osobním životě a osvojují si schopnost rozlišovat mezi získanými znalostmi a dovednostmi, o které je třeba pečovat. Sebedisciplínu podporuje průběžné využívání a vedení ZUŠkovského deníku, v nehudebních oborech skicák pro vlastní tvorbu mimo výuku, portfolio nebo deník čtenáře.

Rodiče žáků – učí se principům leadershipu prostřednictvím efektivní komunikace a vzájemného respektu vůči škole a naopak. Škola nabízí zdroje a příležitosti k tomu, jak se o kultuře leadershipu informovat, učitelé vedou žáky ke sdílení principů leadershipu ve svých rodinách. Inspirací, jak tuto kulturu předávat, jsou jim především jejich učitelé.

Indikátorem, který popisuje snahu o rozvoj celé osobnosti žáka i cíle, jak toho dosáhnout, jsou kapitoly školního vzdělávacího programu – Zaměření školy a její vize a Výchovné a vzdělávací strategie (příloha č. 3) – s následným rozpracováním do ročních studijních plánů v hudebním oboru a tematických plánů ve výtvarném, tanečním a literárně-dramatickém oboru. Tyto plány vycházejí z ŠVP, popisují charakteristiku žáků nebo studijních skupin a umožňují žákům vytvářet si individuální měsíční či jiné dílčí cíle (příloha č. 14).

V oblasti DVPP tento indikátor ukazuje, jakými způsoby jsou pedagogové školy v oblasti 7 návyků a principů vzděláváni. Vedení školy využívá plány DVPP, setkávání majákových skupin, pracovních setkání zaměřených na výměnu zkušeností s využíváním principů emočního učení a leadershipu ve výuce, Adaptačních plánů pedagogických pracovníků i nabídky dalších vzdělávacích programů.

Vedoucími majákových skupin jsou zástupci vedení školy nebo vedoucí předmětových týmů, tito „lídři“ majákových skupin vedou smíšené skupiny učitelů. Při své činnosti vychází především z koncepce školy, ŠVP a dalších dokumentů školy, přičemž mohou navrhovat a zpracovávat i jejich budoucí změny. Žákovské a rodinné (komunitní) majákové skupiny jsou skupiny žáků, rodinných příslušníků či přátel školy z blízké veřejnosti, kteří se pod vedením některého z učitelů chtějí podílet na rozvoji a chodu školy. Při práci v majákových skupinách mohou pedagogové vzájemně sdílet způsoby integrace a spolupráce se zřetelem k principům leadershipu (přílohy č. 8, 9a, b).

Noví pedagogové absolvují během svého prvního roku působení ekvivalent dvoudenního školení v 7 návycích a principech leadershipu. Každý nový pedagog má kromě Adaptačního plánu svého mentora – uvádějícího učitele – a vedoucího majákové skupiny, se kterými se pravidelně setkává a kteří ho podporují v osobním růstu. Ředitelka a vedení školy se rozvíjí jako „lídři“ tím, že jsou propagátory leadershipu ve škole (přílohy č. 6, 7).

Tento indikátor zohledňuje potřeby žáků v individuální i kolektivní výuce a ukazuje postupy zjišťování názorů konkrétních žáků. Je součástí promyšlené koncepční činnosti, v níž škola uplatňuje a naplňuje v celém procesu vzdělávání stanovenou vizi školy. Forma ZUŠkovského deníku, která se vyvíjela postupně, pomáhá zachycovat postoje a názory žáků rozdílných uměleckých oborů. Dává prostor nejen k seznamování se zadanými úkoly, ale umožňuje sledovat i vývoj a vlastní vyjádření žáků k procesu vzdělávání. Žákům poskytuje možnosti k tomu, aby si jednoduchou formou ujasnili, co se jim ve studiu zvoleného uměleckého oboru daří dobře nebo na čem podle vlastního názoru ještě musí pracovat (příloha č. 4, přílohy č. 5a, 5b, 5c). Citujeme z přepisu slovního vyjádření žáků k deníku ZUŠ: „ZUŠ deník se mi moc líbí. Pomáhá mi v tom, abych podle něj mohla cvičit na klavír a zlepšovat se, a také vidím svůj posun. Deník mi je přínosem i v tom, že v něm mám pro mě důležité informace, ke kterým se můžu zpětně vrátit.“

Pro naplnění tohoto kritéria bylo využito dotazníkového šetření mezi skupinou pedagogů, žáků i rodičů. Byla tak využita jedna z možností, jak zjistit postoj dotazovaných k principům leadershipu a ke způsobům vedení výuky v konkrétní ZUŠ. Výsledky dotazníkového šetření mezi pedagogy byly součástí autoevaluace školy ve školním roce 2018/2019. Výsledky dotazníků je nutno porovnat např. s osobními výpověďmi zúčastněných (autoevaluace školy, osobní rozhovory s žáky, záznamy žáků v ZUŠkovském deníku).

Cílem Autoevaluace školy ve školním roce 2018/2019 (příloha č. 13) bylo zjistit názory pedagogů školy na celoškolní rozvojový program „I ve mně je lídr“ a porovnat míru osvojení, dovedností a postojů. Program je realizován zevnitř ven – tzn. pracovat s nově nabytými poznatky pedagogů a dále je předávat samotným žákům a rodičům. Autoevaluace byla vedena formou speciálních setkání pedagogických skupin určených pro realizaci programu a dotazníkovým šetřením. Cílovou skupinou byli učitelé všech uměleckých oborů, žáci školy a rodiče žáků. Oblastí šetření bylo propojení výuky s celoškolním rozvojovým programem „I ve mně je lídr“.

Z dostupných zjištění uváděných v dokumentu Autoevaluace školy vyplývá, že měřitelná zjištění se opírají především o údaje získané v dotazníku pro učitele (příloha č. 10a, 10b).

Pedagogové se z 90 % snaží ve výuce využívat principy leadershipu, konkrétně se jedná o plánování, spolupráci, sebehodnocení, porozumění, pozitivní a aktivní přístup k problémům výuky a budování vzájemné důvěry.

V pracovních vztazích pedagogové využívají principy leadershipu v rámci spolupráce, vzájemného pochopení a otevřené komunikace v poměru rozhodně ano – 20 %, spíše ano – 50 % a spíše ne – 30 %. Při aplikaci principů leadershipu vychází 72 % pedagogů především z vlastní intuice, 20 % pedagogů nevychází z žádného konceptu.

Jako nejčastěji využívaný princip z konkrétních 7 návyků skutečně efektivních lidí uváděli pedagogové proaktivní přístup, dobré plánování (to nejdůležitější na prvním místě), způsob myšlení (výhra–výhra) a snahu o empatické naslouchání.

Pedagogové přičítají kultuře leadershipu ve škole tyto pozitivní změny: tolerance v diskusi, větší otevřenost v komunikaci, zlepšení vztahů i v mimopracovní oblasti, lepší výsledky a spolupráce žáků při výuce, efektivnější komunikace s žáky i jejich rodiči, důvěra v tým kolegů pedagogů a zlepšení atmosféry ve škole.

Jako komplikovanější oblast při zavádění principů leadershipu do praxe uvádějí pedagogové proaktivní jazyk a vedení žáků k osobnímu plánování.

Dotazník pro žáky (příloha č. 11a, 11b) byl zpracován na základě odpovědí žáků všech čtyř vyučovaných uměleckých oborů. Skladba a znění otázek jsou téměř totožné s dotazníkem pro rodiče a vytváří obraz o osobních postojích a názorech žáků. Dotazník je rozdělen na dvě části: První část dotazníku se zabývá vlastními postoji dětí k plnění cílů, k řešení sporných situací a jejich zapojení do práce v kolektivu. Např. v otázce, zda žák cítí odpovědnost za dobré školní výsledky, vybralo 43 % z nich odpověď rozhodně ano, 39 % spíše ano. V otázce, zda je žák schopen navrhnout takové řešení sporu, které by bylo prospěšné pro obě strany, se 29 % dotázaných přiklonilo k odpovědi většinou ano, 27 % k odpovědi někdy. Velmi dobrou a bezproblémovou práci ve skupině žáci hodnotili odpověďmi 28 %  – téměř vždy, 43 % – většinou, 15 % – někdy. V dotazu, zda mají žáci strach z komunikace s dospělými, 36 % žáků uvedlo odpověď vůbec ne, 23 % – málokdy, 18 % – někdy. Účast žáků v obecně prospěšné činnosti byla hodnocena z 27 % – ano, 26 % – většinou, 30 % – někdy, 10 % – málokdy.

Druhá část dotazníku hodnotila pohled žáků na vzájemnou spolupráci se školou a na uplatnění žáků ve školních aktivitách. Na otázku, zda má učitel zájem o to, jak se žákovi daří, 75 % žáků odpovědělo rozhodně ano, 19 % – spíše ano. K dotazu, zda se učitel snaží, aby se při setkání s ním žák cítil dobře, uvedlo 77 % žáků odpověď – rozhodně ano, 17 % – spíše ano. Pokrok, který žák vidí na své cestě ke vzdělávacím cílům, byl ze 40 % hodnocen jako rozhodně ano, 41 % – spíše ano. Dotaz, zda škola rozvíjí žákovy silné stránky, byl zodpovězen z 34 % – rozhodně ano, 40 % – spíše ano. V této části dotazníku byla vždy jednou z možností i odpověď – nemám jasný názor. Tuto možnost však žáci ve svých odpovědích využívali menšinově.

Údaje získané z dotazníku pro rodiče (příloha č. 12a, 12b) doplňují dotazník pro žáky a přibližují pohled rodičů na jednání a chování svých dětí. Skladba a znění otázek jsou téměř totožné s dotazníkem pro žáky a vytváří obraz o osobních postojích a názorech žáků z pohledu rodičů. Také zde se první část dotazníku zabývá vlastními postoji dětí k plnění cílů, k řešení sporných situací a jejich zapojení do práce v kolektivu. Např. v otázce, zda dítě cítí odpovědnost za dobré školní výsledky, vybralo 27 % rodičů odpověď rozhodně ano, 73 % – spíše ano. V otázce, zda je dítě schopné navrhnout takové řešení sporu, které by bylo prospěšné pro obě strany, se 27 % dotázaných přiklonilo k odpovědi většinou ano, 70 % – někdy. Velmi dobrou a bezproblémovou práci dítěte ve skupině rodiče hodnotili odpověďmi 45 %  – téměř vždy, 46 % – většinou, 9 % – někdy. V dotazu, zda mají děti strach z komunikace s dospělými, 36 % rodičů uvedlo odpověď vůbec ne, 55 % – málokdy, 9 % – někdy. Účast dětí v obecně prospěšné činnosti byla hodnocena z 27 % – ano, 27 % – většinou, 37 % – někdy, 9 % – málokdy.

Druhá část dotazníku hodnotila pohled rodičů na práci školy s žáky a na uplatnění dítěte ve školních aktivitách. Na otázku, zda má učitel zájem o to, jak se dítěti daří, 46 % rodičů odpovědělo rozhodně ano, 36 % – spíše ano. V dotazu, zda se učitel snaží, aby se při setkání s ním dítě cítilo dobře, uvedlo 55 % rodičů odpověď rozhodně ano, 36 % – spíše ano. Pokrok, který dítě dělá na cestě ke vzdělávacím cílům, byl z 36 % hodnocen jako rozhodně ano, 55 % – spíše ano. Dotaz, zda škola rozvíjí silné stránky dítěte, byl zodpovězen z 36 % – rozhodně ano, 37 % – spíše ano.

Také v této části dotazníku byla vždy jednou z možností i odpověď – nemám jasný názor. Tato odpověď se objevovala u každé otázky v rozmezí od 9 % do 46 % a naznačuje, že malý zájem některých rodičů o aktivity školy nebo neznalost školního prostředí jsou rezervou, na jejímž zlepšení lze dále pracovat.

Podle vyjádření realizačního týmu – ředitelky a vedení školy – s sebou implementace principů leadershipu a sociálně-emočního učení do výuky nese určitá rizika. Vyplývají především z nutnosti důkladné a dlouhodobé přípravy celého projektu a potřebné podpory myšlenky leadershipu ze strany pedagogického sboru. Budování 7 návyků a jejich uvádění do praxe podle projektu „I ve mně je lídr“ je dlouhodobým cílem. Cestu od vývoje účinných nástrojů, jako je ZUŠkovský deník, až po dosažení úrovně inspirativní praxe nepřekoná škola za jediný školní rok. Překážkou mohou být i nižší pracovní úvazky části pedagogického sboru, pracovní angažovanost v jiných školách nebo v profesionálních hudebních tělesech a z toho plynoucí překážky při podpoře a uvádění principů leadershipu do výuky. Dalším rizikem je přetrvávající názor některých rodičů, že výuka v ZUŠ je jen lepší alternativou volnočasového kroužku a příliš se nezajímají o závazné školní vzdělávací programy. U těchto rodičů lze předpokládat nízkou míru spolupráce zvláště v nehudebních oborech a s tím související možnou nechuť k účasti na výuce žáka.

Leadership a konkrétně 7 návyků je jednou z možností, jak vnést do výuky určitý řád a principy osobnostního a sociálního rozvoje. Primárně je to však stále nástroj pro zvyšování efektivity a úspěšnosti, nikoli nástroj autentické pedagogické humanizace. Je proto důležité společně s žáky a pedagogy na návycích a jejich obsahu dále pracovat a rozvíjet je dle jejich potřeb, a to i mimo tento ucelený koncept s jasně vymezenou strukturou návyků. Škola by neměla ustrnout v pasivním, bezprostředním přijetí konceptu návyků a následném vyžadování jeho plnění.

Obecně je 7 návyků vhodná filozofie pro jakoukoliv školu. V procesu vzdělávání na základních školách se přímo nabízí využití principů leadershipu například v oblasti výchovných předmětů s využitím mezipředmětových vazeb. A jak také ukazují zkušenosti z distanční výuky z období března až června školního roku 2019/2020 a prvního pololetí školního roku 2020/2021, především využívání paradigmat 2, 3 a 7 (Určuj si cíle a plánuj, Začínej tím nejdůležitějším, Pečuj o sebe) u žáků Základní umělecké školy Kadaň podporuje rozvoj samostatnosti a emočního učení. Pro období distančního vzdělávání také vedení školy žákům znovu připomíná formou jednoduchých pokynů „7 rad pro snazší učení“ principy leadershipu, které jim mohou pomoci lépe plánovat a zvládat domácí přípravu (příloha č. 15). V obecné rovině a přizpůsobením konkrétním podmínkám může tato filozofie významným způsobem podporovat rozvoj v získávání požadovaných znalostí a dovedností v jakémkoliv oboru lidské činnosti.

Základní umělecká škola Klementa Slavického v Kadani (dále „ZUŠ Klementa Slavického“) je zařazená do sítě veřejných škol Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Svou činnost zahájila v roce 1951 původně jako Hudební ústav a postupně začala organizovat výuku i v dalších uměleckých oborech. Od roku 2005 nese ve svém názvu jméno významného českého skladatele Klementa Slavického. Škola působí v esteticky příjemném, podnětném a bezpečném prostředí bývalého františkánského kláštera a na dalších dvou odloučených pracovištích. Poskytuje základy uměleckého vzdělávání v hudebním, výtvarném, tanečním a literárně-dramatickém oboru. Kromě toho připravuje žáky pro vzdělávání na středních školách uměleckého zaměření a v konzervatořích. Zájem o služby školy je stálý, její maximální kapacita byla od září školního roku 2020/2021 navýšena na 590 žáků, v současné době je využita na 84 %. Aktivní kontakt s ostatními uměleckými obory a účast žáků v mezipředmětových projektech přispívá k rozvoji jejich sociálních a osobnostních kompetencí. Škola vydává školní magazín Talentum. Spolupracuje s mateřskými i základními školami, kulturními organizacemi města (galerie, muzeum, ochotnické divadlo), se základními uměleckými školami v regionu a vyhledává možnosti mezinárodní spolupráce. ZUŠ Klementa Slavického byla jednou z pilotních škol, která se podílela na tvorbě a ověřování RVP ZUV.

Pedagogický sbor je v současné době složen z 25 vyučujících, z nichž si tři doplňují požadovanou kvalifikaci studiem na konzervatoři, ostatní pedagogičtí pracovníci splňují požadovanou kvalifikaci. K podpoře profesního a osobnostního rozvoje se řada z nich aktivně zapojuje do uměleckého života v regionu, někteří učitelé své odborné vzdělání doplňují studiem na vysoké škole. Pedagogové se v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (dále DVPP) pravidelně zúčastňují školení, seminářů a kurzů za účelem dalšího zkvalitnění výuky, a to na základě plánu DVPP. Další strategií k podpoře profesního růstu pedagogů jsou vzájemné náslechy, analýza vyučovacích jednotek a aktivní práce v týmech. Důležitou roli v otázce motivace hraje také uznání za dobře odvedenou práci, ocenění práce druhých, poděkování a finanční ohodnocení pedagogů.

Žáci školy jsou na základě rovného přístupu ke studiu všech uměleckých oborů přijímáni na základě talentové přijímací zkoušky.

O své činnosti škola informuje zřizovatele i veřejnost formou výročních zpráv, důležité informace i aktuální změny jsou přístupné na webových stránkách školy.

Jak je zvolená část kritéria v Základní umělecké škole Klementa Slavického, Kadaň naplňována, je na základě výše uvedených indikátorů prokazováno s využitím poznatků získaných následujícími metodami: rozhovory, pozorování výuky, analýza dokumentace školy a žákovské dokumentace, dotazníkové šetření, e-mailová a telefonická komunikace (cílené dotazování).

Bylo čerpáno z těchto zdrojů informací:

  • písemné a elektronické podklady: školní a žákovská dokumentace, dokumentace z oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků;
  • rozhovory s pedagogy, vedením školy a s žáky;
  • dotazníková šetření mezi pedagogy, žáky a rodiči.

Příklad inspirativní praxe, jakým je činnost Základní umělecké školy Klementa Slavického v Kadani ve zvoleném kritériu, je podnětem přenositelným nejen na jiné základní umělecké školy a střední školy s uměleckým zaměřením, ale určité části popsaných činností jsou využitelné na každé škole, školském nebo vzdělávacím zařízení, které chtějí překročit rámec běžného vzdělávání svých žáků.

Předpokladem je především přátelská a otevřená spolupráce ředitele školy a pedagogů a v širším pojetí také spolupráce mezi pedagogy, žáky a jejich rodiči s využitím koncepce „I ve mně je lídr“ (7 návyků skutečně efektivních lidí). Tato škola svou orientací na rozvoj osobnosti žáka a důrazem na jeho kvalitní uplatnění v životě dokládá význam správného pochopení a využití koncepčních záměrů nejen ve prospěch možného budoucího uplatnění v uměleckých oborech, ale i úspěšného zapojení a dalšího rozvíjení vlastních schopností a dovedností v jiných profesích.

Metodika implementace principů leadershipu a sociálně-emočního ičení do základního uměleckého vzdělávání
Koncepce rozvoje ZUŠ - období let 2019—2025
ŠVP - kapitola 3 a 4
Můj ZUŠkovský deník - formulář
Deník žáka
Odpovědi žáků na otázky týkající se ZUŠ deníku
Přehled DVPP – leadership v rámci celoškolního rozvojového programu „I ve mně je lídr“
Adaptační plán pedagogického pracovníka
Zavádění leadershipu (vlastního vedení do výuky - práce s ZUŠkovským deníkem - dokument Maják
Zápisy ze schůzek majákové skupiny - 4. 6. 2020
Dotazník pro pedagogy - prázdný
Dotazník pro učitele – vyhodnocení
Dotazník pro žáky - prázdný
Dotazník pro žáky - vyhodnocení
Dotazník pro rodiče - prázdný
Dotazník pro rodiče - vyhodnocení
Autoevaluace školy 2018-2019
Studijní plány ve třídních knihách pro rok 2019-2020
Škola a ZUŠ na doma - plakát

Autoři: Mgr. Karel Šimek, Mgr. Jitka Stasinka Slivoňová, DiS.

odkaz na kritérium